(12.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Pokud tedy zahrnu celkové výdaje bez hypotetické dotace z Fondu solidarity Evropské unie, očekáváme, že na úrovni státního rozpočtu a státních fondů budou v příštím roce vynaloženy výdaje na odstraňování povodňových škod v rozsahu minimálně 17,4 miliardy korun.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, těmito informacemi o financování obnovy území postižených povodněmi jsem překročil hranice roku 2002. Nyní bych vás chtěl informovat o základních rysech návrhu rozpočtu na rok 2003.
Při jeho přípravě vycházela vláda ze základních principů a z celkové orientace vládní fiskální politiky v období let 2002 - 2006, tak jak je formulovala ve svém programovém prohlášení. Jedná se o víceleté rozpočtování jako závazný postup přípravy zákona o státním rozpočtu, principu stabilizace daňové kvóty, principu uvažovaného posílení příjmové základny krajů od roku 2004 a principu hospodárného využívání rozpočtových prostředků.
Z formulace výše uvedených úkolů v oblasti veřejných financí vyplynuly praktické konsekvence pro zaměření a průběh rozpočtových prací v roce 2002. Paralelně s přípravou rozpočtové dokumentace pro jednání vlády byly na Ministerstvu financí zahájeny práce na střednědobém čtyřletém rozpočtovém výhledu do roku 2006. Vzhledem k tomu, že rozpočet roku 2003 bude startovním bodem rozpočtového výhledu a základnou pro projekce rozpočtových veličin pro období do roku 2006, byla jeho konstrukce vedena snahou o maximální věrohodnost, zdůvodněnost a validitu odhadů příjmů i výdajů státního rozpočtu.
Základní rozpočtový rámec předurčila vláda svým rozhodnutím s tím, že výše deficitu státního rozpočtu v roce 2003 nepřekročí hranici 111,3 miliardy korun. Z objektivizovaného odhadu rozpočtových příjmů a zadaného deficitu pak byla odvozena celková výše výdajů státního rozpočtu v roce 2003. Při rozpisu výdajů na jednotlivé položky byly vzaty v úvahu nároky na zajištění mandatorních výdajů, potřeby financování programových výdajů včetně výdajů reprodukce majetku a nutnost prosadit do výdajové struktury rozpočtu vládní priority. Vládní výdajové priority jsou rovněž definovány v programovém prohlášení vlády.
Pokud jde o návrh rozpočtu na rok 2003, jsou akceptovány zejména tyto výdajové priority: příprava České republiky na vstup do Evropské unie, obnova území postižených povodněmi, podpora vzdělání, výzkumu a vývoje, podpora investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory a pokračování reformy veřejné správy.
Nyní mi dovolte, abych od obecně a velmi stručně formulovaných principů rozpočtové politiky přešel k některým konkrétním charakteristikám předloženého návrhu rozpočtu na rok 2003.
Příjmy státního rozpočtu v roce 2003 dosáhnou podle tohoto návrhu zákona částky 684 miliard korun. Oproti roku 2002 dojde k absolutnímu poklesu příjmů, což je v historii České republiky situace poměrně ojedinělá. Důvodem je vysoký meziroční pokles ve skupině nedaňových a ostatních příjmů. V roce 2003 státní rozpočet nepočítá s žádnými mimořádnými či neopakovatelnými příjmy.
Pro vaši informaci - v roce 2002 byly tyto příjmy do rozpočtu zahrnuty ve výši cca 53 miliard korun. Pokud jde o jednorázové příjmy, které byly zahrnuty do příjmu státního rozpočtu v roce 2002, byla to zejména dotace z Fondu národního majetku z privatizačních výnosů při prodeji státního podílu ve společnosti Transgas. Současně byla do příjmu státního rozpočtu zahrnuta částka, kterou republika získala z jednorázové operace, a tou byla deblokace ruského dluhu.
Musím říci, že právě nezahrnutí jednorázových a neopakovatelných příjmů je zásadní metodickou odlišností, která odlišuje rozpočet v roce 2002 od návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2003. Tato metodická odlišnost je dána naší snahou postavit rozpočet tak, aby mohl být skutečně začátkem reformy veřejných financí v České republice. Naším cílem je, aby tento rozpočet nebyl prolongací všech negativních trendů, které zde v minulosti v rozpočtové politice byly, ale aby byl určitou solidní základnou, na základě které budeme moci začít ordinovat českým veřejným financím recepty a léčebné kúry, které povedou k efektu, který je obsažen ve vládním programovém prohlášení, tj. efektu konsolidace deficitu veřejných rozpočtů a k efektu, který je naznačen i v rozpočtovém výhledu, který jsme dodali současně s návrhem zákona o státním rozpočtu, tj. efektu postupného snižování deficitu státního rozpočtu v příštích letech.
Pokud jde o započítávání privatizačních příjmů, musím říci, že v uplynulých letech docházelo k jevu, kdy do příjmové stránky státního rozpočtu - a netýká se to jen minulé vlády, ale týká se to i vlád, které předcházely vládě Miloše Zemana - do příjmů státního rozpočtu byly započítávány privatizační příjmy, ovšem oproti těmto jednorázovým příjmům z privatizace byly v rámci výdajů státního rozpočtu stavěny trvalé výdaje, opakující se výdaje, na konto započítávání privatizačních výnosů rostly běžné výdaje státu.
Domnívám se, že by nebylo v minulosti chybou, pokud by oproti těmto jednorázovým příjmům byly vždy a přesně a poctivě stavěny rovněž jednorázové výdaje. K tomuto jevu nedocházelo, proto zde rostl skrytý strukturní deficit státního rozpočtu. Tím, že jsme změnili metodiku, dosáhli jsme toho, že se tento skrytý strukturní deficit zjevil v plné nahotě. Pro řadu lidí v České republice i pro řadu lidí z odborné veřejnosti, pro řadu lidí z politické sféry to bylo skutečně velké překvapení, že zde máme takto velký strukturní deficit, který byl v minulých letech s různou mírou šikovnosti, s různými sofistikovanými metodami uměle zakrýván právě tím, že se do příjmů rozpočtu započítávaly větší či menší jednorázové neopakovatelné příjmy. My jsme metodiku změnili, postavili jsme rozpočet otevřeně, postavili jsme rozpočet transparentně, tak aby byl jasným základem pro jakékoli další reformní úvahy o veřejných financích v České republice.
Pokud jde o daňové příjmy, rostou meziročně v návrhu zákona o státním rozpočtu o 7,6 %, rovněž tak příjmy z pojistného na sociální zabezpečení rostou o 6,5 %.
Jednoduchá daňová kvóta zůstává v roce 2003 na úrovni roku 2002, tj. dosáhne 21,6 %. Složená daňová kvóta se meziročně skutečně nepatrně zvýší z 39 % v roce 2002 na 39,1 % v roce 2003.
Pokud jde o výdaje státního rozpočtu v roce 2003, dosáhnou 795 miliard korun. Oproti roku 2002 se výdaje zvyšují o 8 %. Vysoký předstih tempa růstu výdajů před příjmy je základní příčinou rovněž meziročního zvýšení čistého deficitu státního rozpočtu.
Pokud se podíváme na strukturu tohoto zvýšení tempa výdajů, zjistíme, že jednou ze základních příčin je valorizace penzí v roce 2003, se kterou návrh zákona o státním rozpočtu počítá v rozsahu 4 %, zvýšení mezd ve veřejném sektoru v rozsahu 7 % a rovněž zvýšení výdajů na konto odstraňování povodňových škod.
Mandatorní výdaje budou tahounem celkového růstu výdajů, a to nejen výdaje sociální, ale i jiné, ostatní zákonem předurčené platby státu. Z každé koruny, která bude v roce 2003 ze státního rozpočtu vynaložena, bude 53 haléřů určeno na mandatorní výdajové položky.
Přestože prostor pro financování ostatních, nemandatorních výdajů je v návrhu rozpočtu na rok 2003 poměrně malý, byly do výdajové struktury zakomponovány vládní rozpočtové priority. To lze doložit na údajích o odvětvovém funkčním rozložení výdajů.
Pokud jde o mandatorní výdaje, ať už sociální, nebo nesociální povahy, vysoká dynamika jejich růstu ukazuje zřetelně, že jakékoliv úvahy o konsolidaci veřejných financí v České republice musí zahrnovat i zásadní revizi těchto mandatorních výdajů a návrhy na takové jejich změny, aby v příštích letech nedocházelo k takto silné dynamice růstu výdajů, které jsou ze zákona předurčeny.
***