(12.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Odvětvové hledisko, o kterém jsem hovořil, umožňuje poměrně transparentně dokladovat orientaci vládní rozpočtové politiky, a to podle účelu, na který jsou peníze státního rozpočtu vynakládány. Odvětvová struktura rozpočtových výdajů je charakterizována zejména toky do sociální oblasti, a to v oblastech sociálních výdajů, dávek, podpor sociálního zabezpečení, důchodů, nemocenské a sociálních dávek, výdajů na politiku zaměstnanosti pasivní, aktivní, a výdajů na sociální péči a pomoc různým věkovým a sociálním kategoriím občanů. Tyto výdaje do sociální oblasti zahrnují 41 % celkových výdajů státního rozpočtu v roce 2003 s tím, že výraznější část, pokud jde o poměr na těchto výdajích, zahrnují výdaje spojené s vyplácením dávek důchodového zabezpečení.
V pořadí druhou skupinou, posuzováno z hlediska objemu výdajů, jsou výdaje určené na vzdělání. Ty se podílejí na celkových výdajích státního rozpočtu jedenácti procenty a činí v čisté hodnotě 90,4 miliardy korun. V této částce ovšem nejsou zahrnuty dotace obcím na školská zařízení v působnosti těchto samosprávných celků.
Na obranu, bezpečnost a veřejný pořádek směřuje celkem 75 miliard korun, tj. 9,5 % celkových výdajů státního rozpočtu.
Na zdravotnictví bude vynaloženo 5,6 % celkových výdajů státního rozpočtu.
Na fungování státní správy, Parlamentu, Kanceláře prezidenta republiky, NKÚ a ostatní výdaje, které jsou zahrnuty ve skupině "státní moc, státní správa, územní samospráva a politické strany", budou ze státního rozpočtu v roce 2003 vynaloženy prostředky ve výši 30 miliard korun, tj. 3,8 % celkových výdajů.
Nejvyšší meziroční přírůstky výdajů v porovnání se schváleným rozpočtem roku 2002 vykazují následující odvětví. Je to zejména doprava, především v železniční dopravě, pozemních komunikacích, vodní hospodářství, zejména u vodních toků, vodohospodářských děl, všeobecné hospodářské záležitosti, ostatní ekonomické funkce, program podpory podnikání, dotace na investiční pobídky, dále politika zaměstnanosti - jedná se o výdaje na hmotné zabezpečení nezaměstnanosti, rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů, zaměstnávání zdravotně postižených a příspěvky na sociální důsledky restrukturalizace našeho ocelářského průmyslu.
Požární ochrana, integrovaný záchranný systém o 15 %, bydlení, komunální služby, územní rozvoj o 13 % a výzkum a vývoj o 10 %.
Naopak úsporný přístup k výdajům zvolila vláda u běžných výdajů na provoz centrálních vládních institucí, jimi zřizovaných organizačních složek a příspěvkových organizací.
Dámy a pánové, chtěl bych se ve stručnosti zmínit rovněž o dalším významném aspektu přípravy návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok a to je o reformě veřejné správy. Rok 2003 je dalším podstatným krokem k dovršení druhé etapy reformy územní veřejné správy, jejímž cílem je dokončení decentralizace výkonů veřejné správy, a to jak ve správním řízení, tak i v hospodářském řízení organizací zabezpečujících veřejné služby. Zrušení okresních úřadů k 31. 12. letošního roku a převod výkonu státní správy a zřizovatelských funkcí organizací včetně majetku okresních úřadů zejména do působnosti krajů by mělo tuto etapu reformy veřejné správy uzavřít. Největší část výkonu státní správy, jak je známo, přejde na 205 obcí s rozšířenou působností, a to do jejich přenesené působnosti.
O rozsahu realizovaných změn svědčí skutečnost, že na dnešních okresních úřadech včetně magistrátních měst se ruší 19 000 funkčních míst. Tato funkční místa a příslušné finanční prostředky se převádějí na nové subjekty veřejné správy, a to tak, že 12 000 nebo téměř 13 000 těchto míst se převádí na obce s rozšířenou působností.
Okresní úřady plní zřizovatelské funkce v 659 organizacích, které budou v převážné většině převedeny na kraje v rozsahu 551 organizací. Finanční prostředky, které se až do letošního roku 2002 rozpočtovaly v kapitole "Okresní úřady", budou alokovány v návaznosti na přesun kompetencí z okresních úřadů na jiné subjekty. V souhrnu se jedná o částku 34 miliard korun, z nichž více než polovina, tzn. 52 %, tvoří transfery obcím, a to dotace, dávky, sociální péče. Finanční prostředky na správní činnost ve výši 5,4 miliardy korun obdrží pověřené obce a kraje a těmto orgánům územní samosprávy připadne dalších 13 miliard korun na provoz organizací delimitovaných ze stávajících okresních úřadů.
Zabezpečit všechny úkoly spojené s reformou veřejné správy bylo organizačně, administrativně, rozpočtově velmi náročné. Nemohu samozřejmě vyloučit určité kolizní situace, které mohou v příštím roce vyplynout z nového uspořádání územní samosprávy a státní správy, ale státní rozpočet bude umět na tyto situace reagovat. Jsem přesvědčen, že rozsáhlé a významné reformní aktivity v dané oblasti neohrozí fungování samosprávných orgánů a že jejich činnost bude v roce 2003 zajištěna dostatečnými finančními zdroji jak daňovými, tak i dotačními. Znovu opakuji, že státní rozpočet pro dokončení této fáze reformy veřejné správy vytváří dostatečné předpoklady.
Pokud jde o otázku vlastního rozpočtového určení pro kraje, jak jistě víte, programové prohlášení vlády stanoví jako nejpozdější termín pro konečnou a novou definici rozpočtového určení pro kraje účinnost zákona od 1. ledna 2004, čili v příštím roce bude přijat nový zákon o rozpočtovém určení daní pro kraje, který by měl nově nastavit podíl krajů na daňových výnosech tak, aby tento podíl odpovídal kompetencím, které budou na kraje převedeny zejména od 1. ledna příštího roku. A rovněž aby tento podíl krajů na daňových příjmech umožňoval přímé financování organizací a přímé financování provozních výdajů organizací, které budou na kraje převedeny.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, ve svém úvodním vystoupení k návrhu státního rozpočtu na rok 2003 jsem se snažil upozornit na ty nejdůležitější aspekty jeho přípravy a konstrukce. Poměrně značná pozornost byla během rozpočtového procesu věnována otázce úhrady ztráty Konsolidační agentury. Musím říci, že této otázce byla věnována daleko větší pozornost, než tomu bylo při přípravě státního rozpočtu v minulých letech. Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2003 předpokládá úhradu ztráty Konsolidační agentury, účetně ověřenou úhradu ztráty za rok 2001, v rozsahu 18 miliard korun. Znamená to, že z očekávaného rozsahu ztráty Konsolidační agentury, která se i v příštích letech bude kumulovat, ukrojíme v příštím roce poměrně malý díl, pokud to porovnáme s rozsahem úhrady ztráty Konsolidační agentury v roce 2002.
Je zřejmé, že součástí debaty o rozpočtovém výhledu a rozpočtovém rámci musí být i debata o tom, jak v příštích letech přistoupíme k úhradě ztráty Konsolidační agentury, zejména k úhradě ztráty Konsolidační agentury za rok 2002 a 2003, kdy se dá očekávat, že se bude kumulovat maximální rozsah ztráty této transformační instituce. Je zřejmé, že v tuto chvíli hovoříme o úhradě ztrát za transformační dluhy. Za transformační dluhy, které ve své podstatě vznikaly během celého transformačního procesu, vznikaly během 90. let, vznikaly i na konci 90. let a na přelomu století. Vznikaly rovněž nejen v souvislosti s transformací, ale v souvislosti s privatizací a s dokončením privatizačního procesu zejména ve sféře českého bankovnictví.
Pokud jde o varianty úhrady ztráty Konsolidační agentury, přirozeně se naskýtá několik variant hrazení této ztráty.
***