(16.50 hodin)
(pokračuje Škromach)
Pan poslanec Pavel Hrnčíř vznesl dotaz, jak v praxi návrh zákona navazuje na související stavební řád. Stavební řád je podle stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj procesní normou upravující povinnosti a práva stavebníka, dalších účastníků řízení a státních orgánů při schvalování územně plánovací dokumentace při územním řízení a stavebním řízení a stanovující pravidla povolování staveb. Zákon se zabývá také odbornou způsobilostí k některým činnostem ve výstavbě. Tento vládní návrh zákona se výše uvedenou procesní stránkou věci nezabývá, upravuje však požadavky na bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky pro a při provádění výstavby. Ministerstvo pro místní rozvoj se domnívá, že zařazení této úpravy do stavebního řádu by bylo v rozporu s právem Evropského společenství.
K dotazu pana poslance Eduarda Vávry. Koordinátor rozhodne na stavbě tak, že přeruší práce některé stavební firmě, která tím utrpí finanční a hmotnou újmu. Návrh zákona nesvěřuje koordinátorovi pravomoc k takovému rozhodnutí. Ze své činnosti se koordinátor zodpovídá stavebníkovi, který jej pověřil. Zhotovitel sám odpovídá v plném rozsahu za dodržování právních předpisů. Efektivnější je v každém případě bezodkladné upozornění zhotovitele na závažné porušování předpisů. Zde musím opět upozornit na preventivní úlohu koordinátora. V praxi již důraz na prevenci v řadě podnikatelských subjektů při provádění stavebních prací v jejich areálu bez potíží funguje. Bezpečnostní technik stavebníka při zjištění nedodržování právních předpisů nebo bezpečnostních, pracovních nebo technologických postupů bez odkladu vedoucího zaměstnance zhotovitele upozorní a ten zajistí nápravu. Pravomoc zastavit práce nesvěřil koordinátorovi v národní úpravě žádný členský stát EU.
Výše uvedené připomínky a dotazy provázely vládní návrh zákona po celou dobu jeho přípravy a je to obdobné s připomínkami, které provázely transpozici směrnice Rady 92/57/EEC o minimálních bezpečnostních a zdravotních požadavcích na dočasných nebo přechodných staveništích i v ostatních zemích Evropy. Přes tyto připomínky byla obdobná právní úprava v zemích EU přijata a počet úrazů na staveništích se snížil.
V roce 2000 byly celospolečenské ztráty pro pracovní úrazy cca 21 mld. Kč. Tyto náklady a ztráty se dělí na pojištěné, nemocné, důchody, úhrady zdravotní péče, náhrady ze zákonného pojištění atd. - cca 12 mld. Kč - a nepojištěné, ztráta na HDP, ze zameškané pracovní doby, ztráta zaměstnanců atd., to je necelých 9 mld. Kč, podobně jako náklady a ztráty počítány i pro zaměstnavatele. Z celkových ztrát společností jsou cca 17,5 mld. Kč ztráty zaměstnavatelů, přičemž 5,5 mld. Kč jsou ztráty nepojištěné. V daném roce došlo ve stavebnictví k 6871 úrazu, z toho 47 bylo smrtelných. Celková doba pracovní neschopnosti pro úrazy byla 313 378 dní a průměrné náklady a ztráty v daném roce připadající na jeden ostatní a těžký úraz byly 205 620 Kč, a jeden smrtelný pracovní úraz 8 360 090 Kč.
Podle předběžných údajů za rok 2001 došlo sice ve stavebnictví ke snížení počtu všech registrovaných pracovních úrazů na 6152 případů, ale počet smrtelných úrazů vzrostl na 52, tedy o pět pracovních úrazů, a tím se pět pracovníků navíc ze stavby vlastně nikdy nevrátí. To jsou více než varující případy.
Výše uvedených nákladů a ztrát by měla být rozhodující pro posouzení zátěže stavebníků a zaměstnavatelů. Při rozhodování o účelnosti a výhodnosti zavedení institutu koordinátora je možno využít zkušeností např. z Francie, kde po zavedení funkce koordinátora došlo ke snížení počtu smrtelných úrazů na staveništích o jednu čtvrtinu, což by v našich podmínkách mohlo znamenat podle údajů z roku 2000 třináct zachráněných lidských životů ročně. Myslím, že za to funkce koordinátora stojí.
Věřím, že jsem odpověděl dostatečně vyčerpávajícím způsobem na všechny námitky a dotazy, které zazněly v Poslanecké sněmovně, ale samozřejmě v případě, že by byly další pochybnosti o tom, že by tento návrh měl projít do dalšího čtení, kde bychom mohli potom ve výboru tyto věci projednávat, mám připraveny ještě další informace a zvláště podrobný popis některých pracovních úrazů, obzvláště těch smrtelných, které nastaly, abychom si uvědomili, jak závažný je tento předpis právě pro bezpečnost, zdraví a lidské životy na staveništích.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu ministrovi Zdeňku Škromachovi. Teď vám, vážené kolegyně a vážení kolegové, musím oznámit, že tím, že se ujal slova před hlasováním o závěrečném usnesení člen vlády, tedy ministr práce a sociálních věcí, je rozprava znovu otevřena.
Do rozpravy se přihlásila paní poslankyně Alena Páralová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, kolegyně a kolegové, s návrhem zákona, který jsme obdrželi pod číslem tisku 72, se ve velice krátké době setkáváme již podruhé. Při prvním setkání jsme projednávání přerušili až do doby, kdy vláda předloží Poslanecké sněmovně nařízení, které je požadováno v § 2 odst. 3 navrhované normy. Vláda předložila jednak vyhlášku a jednak nařízení vlády. Dovolte mi krátký komentář.
Pokud chcete vědět, jak vypadá dle názoru odborníků a specialistů zhmotnělý blábol, pak sáhněte s důvěrou po vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí o obsahu a organizaci odborné zkoušky a postupu ověřování znalostí a dovedností nezbytných pro činnost koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích nebo po nařízení vlády o dalších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.
Vládní vyhláška obsahuje požadavky, které by snad mohl - opět dle názoru odborníků - splnit pouze Einstein nebo nikdo. Požadavky jsou mírně řečeno přehnané, jsou totiž interdisciplinární. Ten, kdo vyhlášku psal, by měl upřesnit, zda koordinátor bude specialista na stavebnictví, hygienu, životní prostředí, požární ochranu nebo na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Kromě toho musí mít znalosti a dovednosti - cituji - komunikačních technik. Ač jsem vyhlášku konzultovala s několika odborníky ze všech výše uvedených oborů, nebyli ani společnými silami schopni určit, co je to komunikační technika, zda se jedná o komunikaci pomocí počítače, či zda má být koordinátor vybaven psychologickými testy o schopnosti komunikovat s lidmi. Zde bych ráda slyšela názor pana ministra.
Nařízení vlády nenavazuje na žádné již schválené a přijaté právní předpisy, ani na nařízení vlády č. 178/2001 Sb., ani na dosud platné vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 324/1990 Sb. a č. 48/1982 Sb., ani na stavební zákon. O vyhlášce a obecných technických požadavcích na výstavbu nemluvě.
***