(17.40 hodin)
(pokračuje Páralová)
Také v případě úmrtí není vždy oprávněná osoba schopna ze zdravotních důvodů do tří měsíců požádat o pohřebné. Zde budu proto uplatňovat pozměňovací návrh. Domnívám se totiž, že takto tvrdé opatření vůči těm, kdo se opravdu dostali do komplikované životní situace, je příliš tvrdé.
Sociálně demokratická vláda vylévá s vaničkou i dítě. Zde vidím obrat sociální demokracie o 180 stupňů. Před volbami vláda zvýšila porodné, ale teď je po volbách, a tak vláda volá: "Sbohem, sociální státe, sbohem státe sociálních služeb, voliči, zapomeňte!"
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, paní poslankyně. Táži se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím. Končím obecnou rozpravu.
Táži se, zda pan navrhovatel nebo zpravodaj si přejí závěrečné slovo.
Vidím, že se pan zpravodaj zřejmě hlásí ještě do obecné rozpravy, já jsem si toho nevšimla. Dovolím si tedy zrušit své rozhodnutí o ukončení rozpravy, protože skutečně se hlásil pan poslanec Janeček dříve, než jsem to řekla.
Poslanec Josef Janeček: Já bych jen zareagoval na otázku kolegyně Páralové, na otázku sociálního státu.
To je otázka velmi zásadní, je to otázka filozofická. Já vidím sociální stát jako stát, který je spravedlivý, a zneužívání sociálních dávek považuji nikoliv za projev solidarity, ale za jev asociální, který v podstatě základní myšlenku popírá. Proto se domnívám, že to je krok správným směrem.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Táži se ještě jednou, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, končím tedy skutečně obecnou rozpravu.
Ptám se, zda pan navrhovatel nebo zpravodaj chtějí vystoupit se svými závěrečnými slovy. Nechtějí.
Nepadl žádný návrh na vrácení, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat návrh k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Má někdo jiný návrh?
Vidím požadavek o odhlášení, odhlašuji vás tedy a prosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami.
Jiný návrh na přikázání jsem nezaznamenala.
Zahajuji tedy hlasování pořadové číslo 32 a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Kdo je proti tomuto návrhu.
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 32 ze 110 poslanců a poslankyň 101 poslanců bylo pro, jeden proti. Návrh byl přijat.
Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Končím tento bod.
Dále budeme projednávat podle schváleného pořadu schůze bodem číslo
8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 482/1991 Sb.,
o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 122/ - první čtení
Předložený návrh uvede ministr práce a sociálních věcí pan Zdeněk Škromach. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, první čtení, tisk 122, by měl být dalším v sérii zákonů sociální oblasti, který by měl definovat přesněji oblast sociálních dávek tak, aby byly zaměřeny na ty, kteří je skutečně potřebují, aby tu bylo možno aktivovat i určité zdroje, aby byla určitá motivace k tomu, aby lidé hledali vlastní zdroj příjmů.
Návrh novely zákona o sociální potřebnosti obsahuje především některá opatření směřující k větší motivaci k práci příjemců dávek sociální péče, poskytovaných z důvodu sociální potřebnosti. Tyto dávky jsou určeny osobám v hmotné nouzi, které si nemohou zvýšit příjem vlastním přičiněním, zejména vlastní prací.
Hlavní navrhovaná změna spočívá v tom, že se zákonem stanoveným procentem snižuje započitatelný příjem získávaný z výdělečné činnosti formou výkonu závislé činnosti tak, aby byl zvýhodněn občan, který přijme práci i za nižší mzdu, oproti občanu, který je v evidenci úřadu práce a po skončení nároku na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání pobírá někdy i několik let dávku sociální potřebnosti. V současné době je demotivující přijetí zaměstnání s nízkou mzdou, jejíž výše je stejná nebo dokonce nižší než vyplácené dávky sociální potřebnosti.
Uvedené opatření už Česká republika dávno oznamovala do OECD a Evropské komisi např. v rámci naplňování doporučení společného zhodnocení politiky zaměstnanosti. Oběma institucemi byl tento záměr příznivě přijat a je očekáváno jeho schválení a realizace.
Další navržená opatření by měla snížit možnost zneužití těchto dávek, a to výslovným stanovením některých povinností příjemců dávek a osob s nimi společně posuzovaných, a to osvědčovat rozhodné skutečnosti, na výzvu se dostavovat k orgánům poskytujícím dávky apod.
Dále se navrhuje konkrétněji vymezit zjišťování sociálních a majetkových poměrů posuzovaných osob, včetně výčtu majetku, jehož prodej nebo jiné využití nemůže být v souvislosti s posuzováním sociální potřebnosti vyžadováno.
V návaznosti na usnesení vlády č. 1027 ze dne 16. října 2000 se též upravuje posuzování osob s nízkými příjmy při dietním stravování, a to diferenciací výše částky, o niž se zvyšují při posuzování sociální potřebnosti příslušné částky životního minima podle druhu diety. Částky budou stanoveny v prováděcí vyhlášce, jejíž pracovní návrh je součástí předloženého materiálu. K případné úpravě částek bude moci dojít pružně v závislosti na skutečné změně nákladů na dietní stravování.
Podle platné právní úpravy se při posuzování sociální potřebnosti osob s dietním stravováním zvyšuje životní minimum o jednotnou částku Kč 600 měsíčně u všech druhů diet vyžadujících zvýšené náklady. Přitom náklady u jednotlivých druhů diet jsou značně rozdílné. Nezbytnost úpravy částek a jejich diferenciace je zřejmá i z poslanecké novely zákona o sociální potřebnosti, zaměřené pouze na tuto změnu. Poslanecká novela byla stažena z programu pod sněmovním tiskem 92. Tato novela v podstatě navrhovala obdobné řešení jen s tím rozdílem, že vládní návrh zákona navrhuje stanovit u některých typů diet zvýšení formou násobku příslušných částek životního minima, což by znamenalo automatické zvyšování částek při zvýšení životního minima bez souvislosti s růstem nákladů na dietní stravování. S takovým řešením by asi těžko bylo možno souhlasit, byť v rámci diskuse ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví je možné o těchto částkách vést diskusi.
Zavedení procentní závislosti by znamenalo vlastně navýšení dalších mandatorních výdajů, a já jsem rád, že paní poslankyně Páralová tento svůj návrh stáhla a že budeme řešit tuto záležitost v rámci tohoto návrhu zákona.
***