(17.50 hodin)
(pokračuje Škromach)
Finanční dopady lze předpokládat pouze v souvislosti s právní úpravou týkající se osob s dietním stravováním. Ostatní změny zákona si nevyžádají zvýšené náklady. Výhodnější zápočet příjmu osob z výdělečné činnosti znamenající zvýšení nákladů na dávky by měl být kompenzován určitým daňovým výnosem ze zaměstnání těchto osob. K úspoře by mělo vést též například důslednější zkoumání majetkových poměrů žadatelů o dávky. Finanční dopady týkající se osob s dietním stravováním odhaduje ministerstvo na cca 63 mil. korun v ročním vyjádření.
Myslím, že poslanecká novela uváděla asi 30 milionů, ale ta částka se pohybuje někde kolem 60 milionů. Předpokládaný návrh byl v zásadě ve stejném znění schválen předchozí vládou a předložen v listopadu 2001 předchozí Poslanecké sněmovně Parlamentu. Ta jej však neprojednala. Návrh zákona byl doplněn o právní úpravu týkající se příspěvku při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu. V návaznosti na novelizaci příslušné právní úpravy přijaté v tomto roce dále došlo k přesunu právní úpravy týkající se zkoumání majetkových poměrů z důvodu právní jistoty z vyhlášky do zákona.
Ke změně právní úpravy týkající se posuzování majetkových poměrů osob chci poznamenat, že dosavadní právní úprava obecně stanovuje, že občan s nedostatečnými příjmy nemusí být uznán sociálně potřebným vzhledem k celkovým sociálním a majetkovým poměrům, a novelizace tak znamená pouze vymezení určitých základních pravidel pro posuzování majetku a vytvářejí se tak předpoklady pro srovnatelnější posuzování majetku různými úřady.
Návrh zákona směřuje prioritně ke zvýšení motivace k práci příjemců dávek sociální péče poskytovaných z důvodu sociální potřebnosti a výslovným stanovením některých jejich povinností též zvyšuje jejich odpovědnost za zneužívání tohoto systému. Proto jsem přesvědčen, že jde o krok správným směrem, a věřím, že umožníte propuštění tohoto návrhu zákona do druhého čtení do výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Antonín Zralý. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Zralý: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, dámy a pánové, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, je právní normou mající silný sociální aspekt. Upravuje ve vazbě na částky životního minima poskytování dávek občanům s nedostatečnými příjmy. Jde o oblast sociálně citlivou, neboť tento zákon představuje ve své podstatě konečnou sociální síť mající zachycovat případy, na které se nevztahují jiné předpisy pokrývající sociální oblast. Do určité míry v případě rostoucí míry nezaměstnanosti může tento právní předpis plnit zcela jinou úlohu, než mu je nyní ukládána, zejména ve vztahu ke stávající právní úpravě poskytování dávek v případě ztráty zaměstnání.
Podle stávající právní úpravy je občan považován za sociálně potřebného, jestliže jeho příjem nedosahuje částek životního minima stanovených zvláštním zákonem, to je zákonem č. 63/1991 Sb., o životním minimu, a nemůže si tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním, zejména vlastní prací. Vládní návrh předpokládá zajištění větší motivace k práci příjemců dávek sociální péče. Jde o nastolení stavu, kdy by nemělo být výhodnější pobírat sociální dávku místo přijetí zaměstnání. Dnešní právní úprava navozuje situace, kdy přijetí zaměstnání s nízkou mzdou může v konkrétním případě znamenat, že občan tak získá celkový příjem nižší než vyplácené sociální dávky. Navrhovatelé zákona argumentují tím, že tento stav u některých příjemců dávek znamená malou motivaci skutečně usilovat o získání zaměstnání.
Princip navrhované úpravy spočívá v tom, že příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle zákona o daních z příjmů a mzdový nárok poskytovaný podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, byl započítáván jen ze 70 %. To podle stávající právní úpravy toto ustanovení v zákoně nebylo obsaženo. Je otázkou, zda tato úprava bude mít motivační účinek a jaké bude mít finanční dopady.
Vládní návrh také předpokládá určité změny v principu hodnocení příjmů při posuzování plnění podmínek sociální potřebnosti. Do této oblasti směřuje zejména rozsáhlá novelizace ustanovení § 1 vložením nových odstavců 3 a 4 týkajících se zvýšení příjmů vlastním přičiněním. Určitým problémem zde může být nové ustanovení týkající se prodeje nebo jiného využití movitého a nemovitého majetku. Toto ustanovení může u určité sociální skupiny občanů vést k částečnému pozitivu, zároveň může ale negativně dopadat na část obyvatel spadající pod zákon o sociální potřebnosti z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti nebo u občanů spadajících pod ustanovení § 3 podle navržené novely, tedy § 5.
Rovněž se předpokládají změny v ustanovení § 2, kde místo paušální částky pro všechny druhy diet ve výši 600 korun se navrhuje svěřit tuto problematiku prováděcímu předpisu, to je vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí. A nově se stanovuje povinnost občana osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu, dát souhlas s ověřením těchto skutečností a dostavit se osobně na výzvu příslušného orgánu včetně sankcí ze nedodržení těchto povinností. Stávající právní úprava v zákoně o sociální potřebnosti není a návrh je odpovídajícím doplněním této právní normy.
Přes výhrady k vládnímu návrhu novely zákona o sociální potřebnosti jej lze doporučit k propuštění do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám nyní obecnou rozpravu, do které se písemně přihlásila paní poslankyně Alena Páralová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Páralová: Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, co říci k novele zákona, již zde s pýchou představil pan ministr? Co říci k novele, která přes učené přímluvy psychologů a dalších učenců, přes vymýšlení krkolomných způsobů motivace k práci pokračuje v pohřbívání odkazu našich předků vyjádřeným příslovím, že bez práce nejsou koláče? Je bezesporu krásné a bezbolestné rozdávat z cizího. Přináší to pocit osobního uspokojení a sociální sounáležitosti.
Důležité je, že touto novelou budeme rozdávat peníze těm, kteří mohou pracovat. V práci jim brání, a já jsem daleka toho jim to vyčítat, pouze ekonomická kalkulace. Na druhé straně tím podřezáváme postupně větev sociálnímu systému, a tím i šance důstojně žít těm, kteří z různých důvodů opravdu nemohou pracovat a žádné ekonomické kalkulace jim nepomohou. Bere vláda v úvahu, že schopnost naší ekonomiky obstát v tvrdé soutěži, a tím i šance státu postarat se prostřednictvím sociálního systému o skutečně potřebné lidi je dána i efektivností sociálního systému? Mně se zdá, že je zde mnoho věcí obráceně proti zdravému selskému rozumu. Stát místo toho, aby dal impuls ekonomice tím, že sníží daně a další odvody státu jak ze strany podniku, tak ze strany zaměstnance, který pracovat chce, použije část jejich prostředků na motivace těm, kteří chodit do práce moc nechtějí.
***