(10.40 hodin)
(pokračuje Dostál)
Nedosažení plné slučitelnosti uvedené právní úpravy by mohlo způsobit komplikace ve vztahu ke kapitole 20 - Kultura a audiovize, která již byla předběžně na základě našeho příslibu, že uvedené opravy provedeme, uzavřena.
Závěrem jsem nucen upozornit na chybu v předloženém návrhu, která vznikla v důsledku nedorozumění v komunikaci mezi ministrem kultury a odborem kompatibility Úřadu vlády. Jedná se o body 23 až 26 novely, v nichž je nesprávně navrženo vypuštění slov "s licencí" z ustanovení § 49 odst. 2 až 5. Jelikož není možné toto považovat za pouhou legislativní chybu, Ministerstvo kultury již zpracovalo podklad pro pozměňovací návrh, kterým bude tato chyba odstraněna. Zástupce mediální komise tento návrh ve druhém čtení přednese.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan kolega Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážený pane ministře. Souhlasím s tím, co řekl pan ministr Dostál, že se jedná o harmonizační novelu, kde veškeré úpravy jsou spíš technického rázu. Nicméně přece bych upozornil na některé problémy, kterými se bude nutno zabývat podrobněji ve druhém čtení, případně na výboru.
O jednom již pan ministr mluvil. Jedná se o změnu § 49 a následujících. Tato změna by umožnila, aby Česká televize přerušovala pořady reklamou. Jde zde zřejmě o nedorozumění a toto bude odstraněno. Jsem rád, že jsem to od pana ministra slyšel zde na mikrofon. Jedná se tedy pouze o nedopatření, nikoliv o úmysl navýšit České televizi reklamu.
Další problém je s vymezením právního pojmu "usazená právnická osoba". Je to pojem, který se běžně používá v Evropském společenství, je to pojem, který ovšem není tradiční v našem právním řádu. Používá jej zatím, tuším, zákon o advokacii a nějaký zákon o technických normách. Tento pojem s jeho věcným obsahem se nám dostává do našeho právního řádu vlastně přes méně důležité zákony. V základních kodexech, jako je občanský a obchodní zákoník, tento pojem chybí. Proto bych zde vznesl dotaz na pana ministra spravedlnosti a zároveň místopředsedu vlády - on mi možná odpoví někdy jindy, protože zde není - jak hodlá vláda tento rozpor řešit, protože se domnívám, že není možné tak zásadní věc jako vymezení základních pojmů u zahraničních právnických osob dostávat do našeho právního řádu takovýmito bočními cestami, a jak žertoval jeden kolega, že to není možné dělat zákonem o zoologických zahradách.
Ještě bych upozornil na třetí problém, který je jakoby marginální, ale přitom velmi významný. Jsou to změny § 48, kde se pojem "skrytá reklama" nahrazuje pojmem "klamavá reklama". Je to zdůvodňováno tím, že se jedná o zpřesnění překladu směrnice, nicméně si myslím, že takovéto vyměnění těchto pojmů by nám udělalo zcela zásadní paseku v zákonu o vysílání.
Jsem pro to, aby klamavá reklama nebyla přípustná, a ona také skutečně není přípustná podle obchodního zákoníku, podle zákona o reklamě, ale není možné dávat zákaz klamavé reklamy pod přísnou sankci jako povinnost provozovatele vysílání. V § 48 odst. 5 totiž čteme, že za obsah reklamního sdělení odpovídá zadavatel a zadavatel je pak podle zákona o regulaci reklamy, případně podle obchodního zákoníku sankcionován za to, pokud zadá někde klamavou reklamu. My chceme po provozovateli, aby on si zjišťoval a ověřoval, což mnohdy na to nemá vůbec prostředky - nemluvíme jen o bohatých televizích, ale i o malých rádiích - a zjišťoval si, zdali reklama neobsahuje nějaké klamavé sdělení. U mnoha výrobků je to velmi složité, někdy by šlo i o nákladné zjišťování, a pak bychom vlastně mohli úplně zničit některé malé provozovatele televizního vysílání.
Na druhé straně je problém v tom, že vypouští novela pojem "skrytá reklama". Ona sice nechává pojem tzv. "podprahová, sublimitární reklama", což je v pořádku, protože jde o reklamu, která velmi hrubým způsobem útočí na psychiku tím, že není vědomě vnímána, vstupuje do podvědomí a ovlivňuje chování lidí. Nicméně skrytá reklama jako reklama, která vlastně může zneužívat toho, že se jako reklama netváří, ale reklamou ve skutečnosti je, tak tento jev se vyskytuje v televizích, ale je regulací minimalizován. Kdybychom umožnili dělat skrytou reklamu, obávám se, že by se z této výjimky, z tohoto nešvaru, který (?) odstraňován, případně pokutován, stalo pravidlo a skutečně by to velmi ovlivnilo férovou soutěž na reklamním trhu, což se domnívám, že ministerstvo rozhodně nemělo v úmyslu.
Nicméně přes tyto výhrady chci říci, že všechny tyto nedostatky jsou odstranitelné ve druhém čtení, a proto doporučuji tuto novelu zákona do druhého čtení propustit a zákon přikázat výboru pro vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Ještě se hlásí pan ministr.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Kdybyste, pane místopředsedo, dovolil, já bych z místa odpověděl nikoliv za pana Rychetského, ale sdělil bych panu Plevovi, že do českého právního řádu byl již termín "usazování" ve smyslu článku 43 Smlouvy o založení Evropského společenství promítnut například zákonem č. 228 z letošního roku, kterým se mění zákon o advokacii, zákonem č. 205, kterým se mění zákon o technických požadavcích na výrobky, nebo také nařízením vlády č. 190 z letošního roku, kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky. V těchto všech správních normách je termín "usazování" běžně používán, takže si myslím, že v tomto smyslu by mu odpověděl pan místopředseda vlády.
Já bych v této souvislosti mohl jen citovat odůvodnění odboru kompatibility vlády ČR, které říká čl. 2 směrnice té a té používat termín "establishment - usazení", který vyplývá z čl. 43 Smlouvy o založení Evropského společenství.
***