(10.30 hodin)
(pokračuje Vojíř)
Ale má jít o to, aby byly vytvořeny podmínky, aby na tom území mohl vzniknout znovu jakýsi rozumný život. A má-li tam vzniknout život, je zapotřebí, aby v tom území se dalo stavět, třeba nějaké lehké montované stavby, aby tam mohl vzniknout nějaký sportovní areál, aby tam mohla být výsadba lesů, aby tam byly komunikace atd. Myslím, že toto vnímáme pod pojmem revitalizace, když to takto zjednodušeně řeknu.
Co se týče onoho sporu, který dlouhodobě vedeme spíše politicky o tom, jestli oněch 15 mld. je na tuto částku, to znamená na tento projekt, platila by věta, že 15 mld. je na tento projekt, tak z nich nemohla být uvolněna ani koruna, protože k tomu není žádný titul. Platí-li ovšem věta, že v rámci těchto vyčísleních 15 mld. jsou některé práce, které mají ten charakter, že financovat už šly, tak Fond národního majetku je mohl financovat vždycky, dala-li k tomu vláda impuls. Já jsem tomu jenom rád, ale říkám - a to je pro mě mnohem důležitější - aby vláda, platí-li tato věta, měla jakousi prioritu, že bude ve FNM, budou-li tam vůbec nějaké prostředky, říkat ano, my každoročně vyčleníme alespoň 1 mld. nebo 2 mld. směrem do toho území nebo toho území na projekty, které zase budou seřazeny v nějaké prioritě. Je hezké sice vybrat projekty, je hezké dělat tendry, ale nejsou na to prostředky. Vždycky se musím ptát, kdy takové projekty můžeme spustit. Můžeme je spustit, máme-li peníze. Takže se musíme snažit, aby byla vytvořena priorita a aby FNM neměl dluh, nebyl zadlužován, protože nevím, z čeho by potom tyto projekty byly financovány. Ale protože ten zákon nemá tlak na prostředky, ten říká pouze - umožňuje Fondu národního majetku tyto projekty financovat, tak proto jej předkládáme a proto jej podporujeme.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Pan kolega Kocourek nehodlá vystoupit se závěrečným slovem. Nicméně vzhledem k tomu, že padlo několik návrhů na přikázání, bylo by dobré, aby poté, co předložím první návrh, to znamená návrh na přikázání k projednání rozpočtovému výboru, sdělil, jaké další návrhy padly. Tuším, že to byl hospodářský výbor a výbor pro veřejnou správu a životní prostředí.
Vzhledem k tomu, že v obecné rozpravě v prvém čtení nepadl žádný návrh na zamítnutí ani vrácení návrhu k dopracování, přikročíme k návrhu na přikázání.
Nejprve tedy návrh na přikázání k projednání rozpočtovému výboru.
Zahájil jsem hlasování číslo 49. Kdo je pro? Kdo je proti?
Z přítomných 184 pro návrh 138, proti 4. Návrh byl přijat.
Další návrh na přikázání zněl hospodářský výbor.
Zahájil jsem hlasování číslo 50. Kdo je pro? Kdo je proti?
Z přítomných 184 pro návrh 135, proti 6. Návrh byl přijat.
A poslední návrh - přikázat tento návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a životní prostředí.
Zahájil jsem hlasování číslo 51. Kdo je pro? Kdo je proti?
Z přítomných 184 pro návrh 113, proti 36. Konstatuji, že tento návrh jsme přikázali k projednání hned těmto třem výborům.
Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji.
Dalším bodem je bod číslo
12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 231/2001 Sb.,
o provozování rozhlasového a televizního vysílání
a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.
/sněmovní tisk 87/ - prvé čtení
Z pověření vlády tento návrh uvede ministr kultury Pavel Dostál.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Vážený pane předsedající, dámy a pánové, cílem předloženého návrhu zákona je dosažení plné slučitelnosti znění nynějšího zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání s právem Evropských společenství.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Promiňte, pane ministře. Myslím, že by bylo vhodnější, kdybych vyzval kolegyně a kolegy, aby přenesli svá jednání mimo jednací sál, a teprve poté bychom zahájili projednávání tohoto bodu. Vydržte ještě chvíli.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Dovolte tedy, abych pokračoval. Schváleným a platným zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání měla být do právního řádu ČR transponována směrnice Evropského společenství č. 89, ve znění směrnice č. 97, tedy tzv. směrnice, které se říká směrnice televize bez hranic. Současné znění uvedeného zákona, které bylo výsledkem poslaneckého návrhu skupiny poslanců, však bylo Evropskou komisí označeno pouze za převážně slučitelné s právem Evropských společenství. V následné analýze, kterou Evropská komise k platnému znění zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání vypracovala a zaslala Ministerstvu kultury, je přitom uvedeno, že k dosažení plné slučitelnosti zákona je nutné provést v jeho znění určité technické změny. Toto stanovisko Evropské komise je přitom výslovně uvedeno i v její letošní pravidelné zprávě.
Ministerstvo kultury se při přípravě předloženého návrhu zákona obrátilo přímo na Evropskou komisi se žádostí o přesné určení těch ustanovení, která je třeba změnit, popř. navržení jejich slučitelného znění. Na základě stanoviska Evropské komise k této záležitosti byl pak předložený návrh zákona oddělením legislativy na Ministerstvu kultury vypracován a schválen vládou.
Změny, které je dle stanoviska Evropské komise nutné v platném znění zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání provést, se týkají především § 3, vymezujícího působnost zákona, resp. jurisdikci České republiky v oblasti předmětu úpravy zákona ve vztahu k členským státům EU. Další nedostatky platného znění zákona spatřovali experti Evropské komise v definicích a v úpravě reklamy a teleshoppingu a v užívání pojmu teleshopping místo směrnicí vyžadovaného pojmu teleshoppingové šoty. V případech ostatních navržených změn se jedná pouze o věcnou precizaci ustanovení zákona přebírajících úpravu směrnice, popř. o odstranění zřejmých nedostatků právní úpravy.
Cílem předloženého návrhu zákona je tedy skutečně pouze dosažení plné slučitelnosti zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání s právem Evropských společenství, a to v souladu s výslovným stanoviskem Evropském komise obsaženým, jak už jsem řekl, mimo jiné v letošní pravidelné zprávě.
***