(12.30 hodin)
(pokračuje Kasal)
Je to jednoznačné. Pokud máme vést spor o tom, zdali mám dát hlasovat, nebo nemám dát hlasovat o námitce, myslím si, že ten spor je zbytečný, takže prostě o té námitce dám hlasovat. A rozhodne sněmovna. Ale nerad.
Poslanec Svatomír Recman: Tak jsem to, pane místopředsedo, vnímal a tak jsem to navrhoval.
Takže můžeme přistoupit k hlasování. Myslím si, že problémy s postupem jsou vyřešeny.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano. V hlasování, které zahájím, rozhodneme tedy o návrhu k přepracování.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 62 a táži se, kdo souhlasí s návrhem na vrácení předlohy k přepracování. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Pro 95, proti 86, proti bylo 96, takže návrh nebyl přijat.
Předpokládám, že dva běžci, kteří sem vtrhli na závěr hlasování do síně, mají opačný názor, takže výsledek hlasování by jejich postoj neměl ovlivnit.
Námitky nejsou.
Pan poslanec Vymětal mě žádá, abych vás odhlásil. Odhlásil jsem vás a můžeme přistoupit k návrhu…
Je tam námitka? Ano. (Šum v sále.) Prosím, bez poznámek.
Poslanec Václav Klaus: Já vím, že dojde k úsměvu v tomto sále. Já jsem tedy stoprocentně měl pocit, že hlasuji "ano", ale teď mně bylo sděleno, že tam je "ne". Prosím o nové hlasování.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Přeloženo do řeči jednacího řádu: pan Václav Klaus podává námitku, takže o jeho námitce rozhodneme v hlasování pořadové číslo 63.
Kdo souhlasí s námitkou pana Václava Klause? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Pro se vyslovilo 169 poslanců, proti byl jediný, takže námitka byla přijata.
A budeme znovu hlasovat o návrhu pana poslance Doktora a pana poslance Recmana na vrácení předlohy k přepracování. Doufám, že v tuto chvíli už jsou všichni, kteří chtějí hlasovat, soustředěni na tento významný úkon.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 64 a táži se, kdo je pro tento návrh. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo výsledkem pro 94, proti 87. Návrh byl přijat.
Dovolíte-li, počkám chvilku, až uvidím, zdali všichni poslanci budou spokojeni s tím, co k jejich hlasování říká záznam z počítače.
Hlasování je platné.
V tuto chvíli dám hlasovat o námitce pana poslance Recmana. Spočívá v tom, že pan poslanec Recman se domnívá, že v bodu, který podle mého soudu byl ukončen, v tuto chvíli můžeme přijmout ještě určité usnesení, které on přednesl v průběhu obecné rozpravy.
Kdo souhlasí s poznámkou pana poslance Recmana, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku v hlasování pořadové číslo 65. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Pro se vyslovilo 38 poslanců, proti 85. Námitka nebyla přijata.
Návrh na zařazení nového bodu nezazněl, takže projednávání bodu končím. Děkuji panu ministru Sobotkovi a panu poslanci Recmanovi.
Dámy a pánové, přistoupíme k projednávání bodu číslo 19. Já vás seznámím se svým záměrem. V případě, že bychom nedoprojednali tento bod, tak bych někdy mezi tři čtvrtě a jednou hodinou přerušil dopolední jednání, ukončil bych dopolední jednání. Přerušil bych jednání zhruba do 14 nebo do 14.15 hodin, podle toho, v kolik skončíme. Toto tedy avizuji.
Zahajuji tedy bod číslo 19, kterým je
19.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 593/1992 Sb.,
o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 131/ - prvé čtení
Předložený návrh uvede ministr financí pan Bohuslav Sobotka.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl své úvodní slovo k návrhu novely zákona o dani z příjmů.
Navrhovaná úprava sleduje tři základní cíle: harmonizace s předpisy Evropské unie, zajištění terminologické provázanosti s předpisy a s platným zákonem o účetnictví, vytvoření dostatečného časového prostoru, zejména pro peněžní ústavy, pro adaptaci na změnu v technice zdaňování úrokových příjmů u právnických osob, kdy již nebude uplatňována srážková daň a příjem bude vstupovat plně do obecného základu daně.
Nesporně nejvýznamnějším cílem je harmonizace s předpisy Evropské unie. V oblasti zdaňování příjmů se konkrétně jedná o dvě závazné směrnice Evropských společenství, a to o společném -
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, daně z příjmů jsou určitě zajímavým materiálem pro všechny z nás. Věnujte tedy prosím panu ministru Sobotkovi náležitou pozornost.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: - a to o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech majetků a výměnách podílů a společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností.
Považuji za nutné zdůraznit, že již platná právní úprava obsahuje základní principy a metody zdanění obsažené v obou směrnicích. Ty však nejsou zohledněny důsledně, a proto bylo nutno provést odpovídající úpravy. Z toho vyplývá, že se nejedná o zásadní, zcela nové systémové změny, ale pouze o důsledné akceptování pravidel uplatňovaných v uvedených oblastech v Evropské unii, tak, aby bylo možné bezproblémově uzavřít kapitolu Daně.
Dovolte, abych vás nyní seznámil s hlavními změnami, které obsahuje předložený návrh novely.
U směrnice pro zdanění při fúzích se jedná především o uznání převodu daňové ztráty na právního nástupce, neboť ostatní pravidla, jako pokračování v odpisování, přenos rezerv a opravných položek, již zákon obsahuje. Tímto krokem bude naplněna hlavní zásada směrnice, a to stanovit daňový režim shodně se situací, jako kdyby k uvedeným transakcím nedošlo.
U směrnice o společném zdanění mateřských a dceřiných společností se jedná pouze o otočení platného režimu zdanění při výplatě dividend. Jinými slovy - stanovení jiného pořadí při uplatňování srážkové daně. Současná úprava vyžaduje zdanění dividend při výplatě dceřinými společnostmi s tím, že při následné výplatě mateřskou společností již tyto dividendy nejsou zdaněny. V souladu se směrnicí je navrženo zdanění dividend provádět až při výplatě akcionářům, fyzickým osobám nebo právnickým osobám, které nesplňují podmínku alespoň 25procentní majetkové účasti. Zjednodušeně řečeno: zdanění se přesouvá až do doby výplaty dividend konečným tuzemským akcionářům.
U dividend vyplácených do států Evropské unie nebo přijímaných ze států Evropské unie je navrhovaná změna zřejmá z tohoto příkladu vycházejícího ze situace například v podniku Škoda. V současné době při výplatě dividend německému vlastníkovi sráží Škoda podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění pětiprocentní daň. Podle navrhované úpravy daň v České republice srážena nebude a zdanění podle německých předpisů se bude týkat až dividend vyplácených firmou Volkswagen svým akcionářům.
***