(15.20 hodin)
(pokračuje Parkanová)
A tady je možná důležité se zastavit nad tím, jaké parametry by měl příští prezident splňovat. Podle důvodové zprávy k návrhu ODS by měl být - cituji: "výraznou a charismatickou osobností vyhovující většině společnosti". Podle předkladatelů tohoto návrhu jde dokonce o hlavní důvod, proč přímou volbu navrhují, neboť nepřímá volba Parlamentem volbu takové osobnosti údajně takřka neumožňuje.
Ponechme stranou diskusi, zda je tato teze pravdivá, a soustřeďme se raději na fakt, že titíž předkladatelé jen o několik odstavečků dále uvádějí, že potřebě zvolit onu výraznou a charismatickou osobnost, která bude vyhovovat většině společnosti - a zase cituji - "nejlépe odpovídá jednokolový většinový systém". Nezbývá, než si položit otázku: opravdu si někdo může vážně myslet, že jednokolový většinový systém nejlépe generují výrazné osobnosti vyhovující většině společnosti? Já jsem přesvědčena o tom, že je tomu právě naopak.
A tak je to s celým přístupem ODS k přímé volbě prezidenta. Nejdříve byla proti, potom změnila názor. Teď ji podporujeme, říkají poslanci ODS. A vy musíte také, protože jste to slíbili voličům. Potíž je v tom, že ODS názor ve skutečnosti nezměnila. Na přímou volbu prezidenta si negativní názor ponechala. Pouze usoudila, že jejím mocenským zájmům momentálně vyhovuje přímá volba lépe než volba parlamentní. A to, co ODS ve skutečnosti prosazuje, není přímá volba prezidenta, ale přímá volba jedné konkrétní osoby prezidentem. A tady je nutno říci, že nic takového KDU ani Unie svobody svým voličům neslíbili.
Již v minulém volebním období jsme odmítli změny ústavy motivované momentálními zájmy a mocenskými ambicemi a já pevně věřím, že se nám podobným snahám podaří zabránit i dnes. Dvoukolový většinový systém, který prosazujeme, není šit na míru žádnému z potenciálních kandidátů. Vychází z obecných principů a zkušeností. Je využíván všude tam, kde slouží jako doplněk či protiváha k převládajícímu systému poměrného zastoupení. Umožňuje zvolit nejen výraznou osobnost, ale navíc právě takovou osobnost, která skutečně většině společnosti vyhovuje. Naproti tomu jednokolový většinový systém v zemi s tradičně značně roztříštěným politickým i názorovým spektrem může vést k situaci, ve které by mohl být zvolen kandidát deseti- nebo dokonce i méněprocentní podporou občanů.
Pokud bychom se dokázali shodnout na přímé volbě i jejím způsobu, zbývá vyřešit problém, kdy se tak má stát. Já nezavrhuji zcela možnost, že by tak mohl být zvolen již nástupce Václava Havla. Může se ovšem tak stát pouze za předpokladu, že se normální parlamentní cestou nepodaří příštího prezidenta zvolit. Jakoukoliv jinou možnost, která raději bude ohýbat ústavu nebo znásilňovat parlamentní procedury, považuji za nepřijatelné. Našim voličům totiž nejsme zavázáni jen prosazováním přímé volby prezidenta, ale také úctou k ústavě a respektováním předem daných pravidel. A ta pravidla jsou mnohdy důležitější než okamžité zájmy a cíle.
Vážení kolegové a kolegyně, já vám děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Parkanové. Nyní se přihlásila o slovo paní poslankyně Eva Dundáčková. Po ní zde mám písemnou přihlášku od pana poslance Miroslava Krajíčka. Uděluji nyní slovo paní poslankyni Evě Dundáčkové.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády - kromě jednoho téměř nepřítomní -, vážení předkladatelé a spolupředkladatelé, dámy a pánové, právě končí poslední rok posledního volebního období stávajícího prezidenta republiky a Česká republika stojí před okamžikem, kdy bude si muset zvolit a také rozhodnout o způsobu volby druhého prezidenta svobodné demokratické České republiky.
Jsem - a možná v tom se shoduji se svou předřečnicí paní poslankyní Parkanovou - přesvědčena, že je v tuto chvíli zapotřebí zabránit zákulisnímu politikaření a výměnným obchodům, neboť jsou nedůstojné volby, která nás čeká. Zároveň se domnívám, že nadále není možné opomíjet stále sílící vůli občanů vyjádřit se přímo k osobě příštího, druhého prezidenta České republiky. To je důvod, pro který jsem se stala spolupředkladatelem jednoho z návrhů, k němuž právě vedeme společnou rozpravu.
Já nebudu nadále odůvodňovat návrh, který zde vyčerpávajícím způsobem popsal kolega Pospíšil. Dovolíte-li mi, krátce se vyjádřím k některým argumentům, které zde byly řečeny proti oběma návrhům v podstatě společně, a to z úst ministra spravedlnosti Pavla Rychetského. Musím říci, že mi připadá velmi zvláštní, když pan ministr říkal ve svém vyjádření, že je zastáncem přímé volby prezidenta republiky. Pokud se nemýlím, sociální demokracie také měla přímou volbu prezidenta ve svém volebním programu a slíbila tedy svým voličům, že bude přímou volbu prezidenta prosazovat. My jsme čekali, že s takovýmto návrhem vláda, koaliční vláda, jejíž část tento návrh také předkládá, přijde. Nepřišla. Zřejmě to svým voličům bude umět vysvětlit po svém.
Pan ministr také říkal, že je zapotřebí diskutovat o odpovědnosti prezidenta republiky. Já se na rozdíl od něho a od stanoviska vlády nedomnívám, že by bylo zapotřebí tyto dvě věci za každou cenu slučovat, nicméně o zpřesnění kompetencí prezidenta republiky, ústavních orgánů a jejich vzájemných vztahů jsem připravena diskutovat a v souladu se svým vyjádřením k bodu číslo 21, resp. k vyřazení bodu, který se také týkal prezidentských kompetencí, se domnívám, že je možné o těchto problémech široce nebo ve větší míře, v širším rozsahu diskutovat na společné platformě, která - jak předpokládám - bude na půdě Poslanecké sněmovny vytvořena. Bude-li touto platformou komise či spíše podvýbor ústavně právního výboru, čemuž bych dávala přednost, to myslím, že není tak důležité. Důležité je, že ta vůle diskutovat o těchto otázkách na půdě parlamentu existuje a my jsme připraveni tu diskusi vést.
Zajímavý byl aspekt právě odpovědnosti prezidenta republiky. Já si myslím, že patří do té kategorie, kterou je možné diskutovat odděleně, nicméně já jsem rozhodně zastáncem toho, aby příští prezident České republiky byl odpovědný alespoň za porušení ústavy tak, jako je to v celé řadě států jak západní Evropy, tak bývalých postkomunistických států.
Musím říci, že tady došlo k manipulaci věty z návrhu, respektive odůvodňující návrh, který máme předložen jako tisk číslo 95, a kde se říká, že je v současném politickém systému nemožné nalézt politickou vůli ke zvolení výrazné akademické osobnosti vyhovující většině veřejnosti - tak to řekl pan ministr spravedlnosti. Nejedná se samozřejmě o současný politický systém, ale spíše o rozložení politického spektra. A myšleno nebylo vyhovující většině společnosti, jak řekla paní poslankyně Parkanová, ale jistě si všichni přejeme, aby byl zvolen prezident vzbuzující respekt pokud možno celé společnosti, což není zdaleka jedno a totéž.
Poslední připomínka, která mě napadla při projevu pana ministra spravedlnosti. Pan ministr to řekl a mě velmi mrzí, že tady v tuto chvíli není - že oba návrhy jsou pravděpodobně předkládány jen proto, že nebudeme schopni zvolit prezidenta stávajícím ústavním způsobem. Pane ministře, dámy a pánové, vězte, že bych se toho okamžiku velmi nerada dožila, neboť bych to považovala za nedůstojné jak této funkce, tak celého českého národa.
Na závěr mi dovolte, abych podala krátký procedurální návrh spočívající ve zkrácení lhůty k projednání obou návrhů na deset dnů, neboť je nám všem zde sedícím zákonodárcům zcela zřejmé, že chceme-li, aby došlo k volbě prezidenta České republiky, druhého prezidenta České republiky přímou volbou, pak nám nezbývá nic jiného, než se zároveň rozhodnout ke zkrácení lhůty a projednat tento návrh v nejkratší možné době. Dovedla bych si představit i dobu kratší, ale navrhuji tedy, aby to bylo deset dnů.
Zároveň bychom pravděpodobně pak museli navrhnout zařazení druhého a třetího čtení na program této schůze, ale domnívám se, že to můžeme udělat až poté, kdy rozhodneme o tom, zda oba návrhy propustíme do druhého čtení. A já se stejně jako pan zpravodaj přimlouvám, abychom tak učinili společně, abychom dali šanci oběma těmto návrhům, aby mohly být diskutovány ve výborech sněmovny, a zároveň abychom u obou zkrátili lhůtu, budou-li s tím předkladatelé prvního v pořadí předloženého návrhu souhlasit, abychom u obou zkrátili lhůtu na deset dnů.
***