(16.40 hodin)
(pokračuje Špidla)
Pomocí výběrových řízení bude odčerpáno přibližně 80 % celého rozpočtu komunikační strategie. Zbylých 20 % bude rozděleno přímo na níže uvedené aktivity, které však nesmějí přesáhnout dva miliony korun za jednu položku.
Projekty regionálních informačních středisek - v současné době funguje 17 regionálních středisek. Projekty neziskového sektoru, vybrané v rámci fondu S občany do EU. Jednorázové angažmá konzultantů a zadávání analýz. Smlouvy o dílo, o provedení práce, expertní posudky atd. Vnější strategie - přidělování financí dle plánu jednotlivých zastupitelských úřadů členských států EU. Podpora jednotlivých pořadů v médiích, to bude ovšem fakultativní, a další jednorázové akce.
Vnitřní komunikační strategie. Média a komunikace s cílovými skupinami - 128 mil., bezplatná telefonní linka 7 mil., internetový server 3 mil., distribuční středisko tiskových materiálů 2 mil., výzkumy, analýzy, zpracování dat 6 mil., publikace, letáky, tiskoviny 10 mil., regionální a městská informační střediska 17 mil. Podpora resortních komunikačních strategií 2 mil., podpora projektů neziskového sektoru 5 mil.
Vnější komunikační strategie. Teritoriální aktivity zastupitelských úřadů ČR v členských zemích 15 mil., společné aktivity ústředí 5 mil.
Zapojení soukromých subjektů. Komunikační kampaň bude financována nejen ze státního rozpočtu, ale i z darů. Soukromé subjekty budou na kampani participovat formou partnerství. Všem partnerským subjektům bude ušita účast na projektu po dohodě a na míru v souladu s jejich marketingovým záměrem. Partnerské subjekty získají právo používat titulu své účasti v rámci projektu komunikační strategie po celou dobu trvání kampaně a dále až do roku 2003. Partnerské subjekty obdrží veřejné poděkování v rámci setkání na nejvyšší úrovni.
Vstup do EU je natolik zásadní otázkou, že o něm musí rozhodnout občané České republiky přímo. Toto rozhodování jim umožní referendum. Zákon o referendu byl již schválen Parlamentem České republiky. Vláda má povinnost informovat občany o důsledku vstupu do Evropské unie a jeho významu pro další směřování České republiky, a proto na komunikační kampaň vyčlenila finanční prostředky z rozpočtu, a to celkově v hodnotě 20 Kč na občana. Veškeré informace, které občané v rámci komunikační strategie dostanou, budou pravdivé a objektivní. Občané budou informováni o výhodách i nevýhodách vstupu. Objektivní skutečností zůstává, že výhod našeho vstupu do EU je více než nevýhod.
Vážený pane poslanče, vážení kolegové, děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance Miroslava Beneše - ani se ptát nemusím, vidím, že bude chtít položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji, paní předsedající. Pane premiére, mé otázky byly jasně formulované a očekával jsem na ně poměrně jednoduchou a jasnou odpověď. Pochopil jsem, že odpovědnost za informační kampaň cítíte, a doufám, že také změníte scénář prostě proto, že má-li být cílem návrat do Evropy - jakkoli si myslím, že v Evropě stále jsme, neboť Evropa je zeměpisný pojem, zatímco Evropská unie je pojem politický - tak nemůžeme pouze vyzvat občany, aby podpořili vstup do EU v referendu. Myslím, že v té Evropské unii musíme umět žít a umět být její součástí. A o tom je celý ten problém. To není o datu vstupu,, to je o letech následujících. Pokud budeme odehrávat referendum, nemám pocit, že bychom naše občany nadchli myšlenkou Evropské unie. Ano, my odehrajeme a vstoupíme, a pak si s tím najednou nebudeme vědět rady.
Proto prosím, abychom synergický efekt nesoustředili jen na okamžik vstupu, resp. výsledku referenda, ale také na celé to následující období. Děkuji, pane premiére.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že pan poslanec Beneš se dotkl velmi významné věci. Je zřejmé, že pokud občané rozhodnou kladně pro EU - a jak už jsem řekl, jsem přesvědčen, že výhody převažují nad nevýhodami - je jasné, že nastane nová doba a nové povinnosti, nová situace, na kterou budeme muset reagovat a na kterou také reagovat budeme. Je také naprosto zřejmé, že postupně se některé části našich občanů a postupně všichni občané budou učit obsluhovat a využívat evropské systémy, prostě v nich plnohodnotně žít. Proto jsem velmi rád, že EU umožnila účast České republice a ostatním kandidátským zemím na jednání tzv. Konventu, kde se velmi vehementně debatuje o budoucí struktuře Evropy, o budoucí možné evropské ústavě, a jsem přesvědčen, že naši zástupci, kteří jsou nominováni napříč politickým spektrem, vykonávají velmi dobrou práci. Jsem také přesvědčen o tom, že se budeme plně účastnit mezivládní konference, efektivně účastnit mezivládní konference, která nastane po ukončení Konventu, o kterém jsem hovořil.
Dámy a pánové, mohu říci, že při jednání s občany zjišťuji, že jsou skupiny, zejména podnikatelé, ale i odboráři, kteří jsou mimořádně dobře informováni, a samozřejmě jsou skupiny, které jsou informovány méně. Proto bych zdůraznil jeden motiv, který ve strategii byl zmíněn, totiž snaha významněji ji zaměřit na ty občany, kteří v zásadě nevyhledávají informace, kteří nežijí na internetu a v různých databázích, nýbrž potřebují informaci zprostředkovanou kampaňovitým způsobem. Po vstupu do EU nepochybně řada informačních akcí a akcí seznamovacích se s možnostmi, které nám Evropská unie dává, budou pokračovat. Chtěl bych uvést evropský informační systém o možnostech zaměstnávání, který umožní českým občanům vyhledávat si relativně efektivně své pracovní zařazení kdekoli od Portugalska až po Norsko nebo Českou republiku.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády a nyní udílím slovo panu poslanci Hynku Fajmonovi. Vzhledem k uplynulému času jde s největší pravděpodobností o poslední dnešní interpelaci na předsedu vlády. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Hynek Fajmon: Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére, dámy a pánové, chtěl bych nejprve připomenout, že Norsko zatím není členem EU, takže na to se nějaké evropské programy nemohou v tuto chvíli vztahovat. Uvidíme, jestli se to v budoucnosti změní.
Nyní k mé otázce. Týká se výše daně z přidané hodnoty po vstupu České republiky do EU a konkrétně daně z přidané hodnoty na stavební práce. Ve výboru pro evropskou integraci, jehož jsem členem, jsme byli informováni o dojednaných podmínkách, z čehož vyplývá následující podstatná informace, a to že DPH na stavební práce, které nesouvisejí s bydlením, se bude muset zvýšit nejméně na 15 %, což je podmínka Evropské unie. A protože u nás 15procentní sazba v tuto chvíli není žádná, ta nejvyšší sazba je 22 %, moje otázka zní, jakou sazbu bude vláda navrhovat pro stavební práce na věci nesouvisející s bydlením a kdy tento návrh bude předložen sněmovně k projednání.
Myslím, že tato věc je velmi závažná pro celý stavební sektor, pro naše obce, ale také pro Českou republiku a všechny investory, kteří něco stavějí, počínaje dálnicemi přes silnice, komunikace jakéhokoli typu, chodníky v obcích, kanalizace apod. Proto by mě velmi zajímala odpověď na tuto otázku, a kdy vláda s touto iniciativou do sněmovny přijde, aby i obce a kraje se mohly připravit na toto zvýšení cen, které okamžikem našeho vstupu do EU nastane.
Děkuji.
***