(15.30 hodin)
(pokračuje Ransdorf)
Samozřejmě je tady manévrovací prostor, ve kterém se můžeme pohybovat, a je možné občanům říci, jak věci jsou, která jsou pozitiva, která jsou negativa. Já si myslím, že je důležité, abychom v tom integračním procesu zachovali pro náš vlastní stát možnosti, abychom určité věci dokompenzovali, přežili to nejbližší období tří čtyř let. Jsem přesvědčen, že naši lidé, podnikatelé i občané, se dokážou s měnící se situací srovnat. Důležité je ale to, abychom říkali lidem pravdu o tom, jaká Evropská unie je, že to není ani ráj, ani peklo a že izolacionismus, ať už byl praktikován z pýchy nebo dnes se k němu někteří kloní z jakési beznaděje, je špatná záležitost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má pan poslanec Václav Exner, který je v tuto chvíli posledním písemně přihlášeným do rozpravy. Než mu udělím slovo, prosím, aby předsedové jednotlivých poslaneckých klubů se vzájemně mezi sebou dohodli o svých představách dalšího pokračování dnešního jednání. Existují dvě varianty - a to, že budeme pokračovat druhým čtením návrhu státního rozpočtu do devatenácté hodiny, zítra budeme pokračovat od 9 hodin a následně projednáme rozpočty fondů, odpoledne budou interpelace. Druhá varianta je, že dnes budeme jednat do jednadvacáté hodiny s otázkou, zda se vůbec podaří vyčerpat těch zbývajících 30 nebo 35 přihlášek do rozpravy. Pak to znamená, že budeme jednat do devíti, ale stejně budeme muset jednat zítra dopoledne.
Pan kolega Exner má slovo.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, přihlásil jsem se původně k tomu, abych doplnil dvě otázky pana poslance Václava Klause. Myslím si, že je na ministrovi zahraničních věcí, případně dalších členech vlády, aby se vypořádali s odpovědí na strukturální členění těchto prostředků, jak to už pan ministr zahraničních věcí naznačil v úvodu. Ale domnívám se, že pro naše občany by mohly být další údaje, které by byly velmi přesvědčivé.
Jestliže hovoříme o tom, že finanční rozpočtové saldo vůči Evropské unii v prvních letech nebude záporné, dokonce nebude horší než dosavadní přínosy Evropské unie v České republice, pak bych byl rád, kdyby bylo možné vyčíslit, kolik tyto přínosy dosud jsou. Myslím si, že by bylo správné, abychom seznámili naše občany, v rámci předvstupního vztahu, na základě tzv. Evropské dohody, s tím, jaké jsme dostali a dostáváme prostředky z projektů Phare, SAPARD, ISPA. Projekt Phare funguje už od začátku 90. let. Při projednávání projektu SAPARD jsme minulý týden na jednání Poslanecké sněmovny slyšeli, že prostředky mohou být využity pro Českou republiku od roku 2000, podobně je to s programem ISPA. Udat tato čísla od platnosti smlouvy o přistoupení z roku 1995 do současného roku s tím, že za rok 2002 by šlo jen o odhad - to by byly údaje, které by byly velmi zajímavé.
Myslím si ovšem, že tyto prostředky jsou v zásadě nedostatečné, malé a že chlubit se tím, že budeme mít vztahy, které charakterizují přínosy dané právě těmi konkrétně dosaženými penězi pro Českou republiku, pravděpodobně nebude příliš velká záležitost. Nedávno jsem slyšel v Českém rozhlase ráno zprávu o tom, že město Jičín dostalo z programu Phare na úpravu zámku, konkrétně na úpravu saly terreny, 400 tisíc Kč. Chvíli se o tomto vynikajícím přínosu hovořilo, ale pak se ukázalo, že celková potřeba prostředků na rekonstrukci tohoto zámku činí zhruba 400 milionů Kč. V podobných poměrech bohužel jsou často i příspěvky na jiné akce.
Pokud jde o vystoupení týkající se kritiky strategické chyby kandidátských zemí s tím, že preferují rychlost vstupu za v podstatě jakýchkoli podmínek, potom musím bohužel připomenout, že tento náš postup je nejen součástí současného vládního prohlášení, ale byl také součástí memoranda, které předseda vlády Václav Klaus na začátku roku 1996 předal v Římě tehdy úřadující ministryni zahraničních věcí Italské republiky spolu s přihláškou České republiky do Evropské unie. Již tehdy jsme prostřednictvím memoranda prohlásili, že Česká republika je připravena ke vstupu za podmínek, které budou aktuální v době vstupu, to je za jakýchkoli podmínek. Samozřejmě, že přijímání předem určených, nadiktovaných podmínek vstupu, jak o tom tady byla řeč, je věc, která nesouvisí se solidaritou ani spravedlivým vztahem, ale bohužel jsme takovou pozici přijali. Přijímá ji nakonec i náš kolega, pan poslanec Zahradil, když finalizuje své vystoupení tím, že ať je to jak je to, koneckonců tam vstoupit musíme, protože jiný přístup by byl ještě horší.
Zdálo se mi po ustavení nové koaliční vlády v letošním roce, že vystoupení pana premiéra Špidly, pana ministra zemědělství Palase a některých dalších členů vlády je trošku chrabřejší. Mluvili o tom, že přijetí jakýchkoli podmínek není možné. Například pan ministr Palas navázal na vystoupení předchozího ministra zemědělství pana Fencla, který hovořil o tom, že přijetí nerovnoprávných podmínek v oblasti zemědělství nepřichází v úvahu a je nepřijatelné. To jsou záležitosti, které by měly být vztahy v úvahu. Ale v současné době členové vlády hovoří jiným způsobem a podmínky, které znamenají takový význam pro konkurenceschopnost, že minimálně na začátku bude naše konkurenceschopnost vůči starým členům Evropské unie na úrovni jedné třetiny až jedné poloviny například v otázkách zemědělství, pokládají dokonce za úspěch, pakliže se to podaří o několik procent zlepšit.
Souhlasím plně se svým kolegou předřečníkem Miloslavem Ransdorfem, že by bylo potřeba se v těchto otázkách výrazněji soustředit na některé aktivity, vyplývající například z lisabonských jednání apod., směrem kupředu. Jde tady například o takovou věc, kde si myslím, že by v souvislosti se vstupem mělo být také objasněno, jak konkrétně chce Česká republika postupovat, jako je příprava zaměstnanosti a nových struktur. Vždyť přece Evropská unie opakovaně stanovila jako svůj strategický cíl do deseti let zajistit v rámci této organizace plnou zaměstnanost. Jak konkrétně budeme řešit tento problém v naší zemi po přistoupení, abychom ho jako případná nová země splnili? Podobně je třeba zodpovědět to, jaké změny by měly být učiněny v rámci vývoje finanční a rozpočtové politiky, která dnes u nás směřuje proti tomu, co si Evropská unie klade jako své budoucí cíle.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče, za vaše vystoupení. Nyní má slovo pan ministr Palas, poté se připraví pan kolega Kučera. Registruji, že na závěr rozpravy hodlá vystoupit ministr zahraničí.
***