(12.10 hodin)
(pokračuje Kučera)

A až tyto balíčky budeme rozbalovat, budeme mít aspoň lépe jasnější věci na zřeteli.

Zatím děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Petr Šulák. Prosím, aby se připravil pan poslanec Miloš Kužvart. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Šulák: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové poslanci, když jsem zde poslouchal diskusi kolegů z opozice, dospěl jsem k názoru, že je třeba zde zareagovat na ty názory, které zde zazněly. Dovolte mi jen několik stručných poznámek.

Především je zásadní otázka, zda vstoupit do Evropské unie, nebo nikoliv. Já věřím, že nikdo ze zde přítomných nemůže být tak naivní a myslet si, že Česká republika by mohla stát mimo Evropskou unii. Domnívám se, že při současné existenci světových ekonomických a civilizačních center a bloků, tj. v Evropě, východní a jihovýchodní Asii a Americe, prostě jiná cesta než integrace do Evropy a vznik a posílení jednotné Evropy není.

Rozhodně náš vstup do Evropské unie není jen o dotacích, kompenzacích a fondech Evropské unie pro Českou republiku. Je to o tom, že Česká republika se stává nedílnou součástí evropského ekonomického prostoru, že se do České republiky dostane průmyslové, finanční a ostatní know-how, je to o tom, že budou vytvořeny reálné podmínky pro pohyb kapitálu a osob, je to o tom, že naše certifikace výrobků bude rovněž platit v Evropě, je to o tom, že zde budou platit stejné právní, technické, finanční a jiné normy. Stejně jako v Evropě. Česká republika se tím zařadí do zemí, které mají bezpečnostní záruky. Bude požívat značné ochrany trhu a společnosti před mezinárodní kriminalitou a mezinárodním terorismem.

Daly by se zde uvádět další přínosy a další argumenty. Já to již nebudu dělat, protože by to bylo asi podceňování úrovně zde přítomných mých kolegů a kolegyň.

Omezím se pouze na to, že poděkuji našim vyjednavačům, zejména panu Teličkovi, a naší vládě za dobře odvedenou práci, za to, že zachytili neopakovatelnou výzvu pro Českou republiku, čímž vytvořili dobré, nebo spíše výborné podmínky pro další existenci České republiky a naší společnosti v rodině evropských národů.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče a prosím nyní o slovo pana poslance Miloše Kužvarta. Po něm bude hovořit pan poslanec Václav Exner. Prosím.

 

Poslanec Miloš Kužvart: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, zde bylo již řečeno toho tolik, že mám obavu, že mnohé argumenty - ať už pro, nebo proti - se již pouze opakují.

Dovolte mi jenom jednu poznámku. I v programovém prohlášení současné vlády je závazek ratifikovat Aarhuskou úmluvu o účasti veřejnosti na rozhodování ve věcech životního prostředí. Já bych řekl, že právě na sklonku tohoto roku, na sklonku roku, který může nést i přídomek supervolební, je důležité si uvědomit, že Evropská unie a celé to prostředí je nejen o tom, že jednou za dva či čtyři roky se odeberete k volbám a využijete svého volebního práva, ale také o tom, že o důležitých věcech je možné rozhodovat za účasti veřejnosti každodenně. A já si myslím, že i z tohoto důvodu má smysl usilovat o členství v Evropské unii.

Myslím si, že výsledek vyjednávání, která jsou dnes hlavním předmětem diskuse, je prostě výsledkem politiky. Politika je umění možného. A uvědomme si, že jen na nás bude, jak budeme v Evropě, v jakém postavení, za pět, za deset let. Myslím si, že právě ta nevíra ve vlastní síly tady z určité části politického spektra zaznívá. A já bych řekl, že je škoda, že tito malověrní neustále zde zasévají sémě nedůvěry v nás, v naše vlastní síly českého národa.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Kužvartovi. Nyní bude hovořit pan poslanec Václav Exner, který je v tuto chvíli posledním písemně přihlášeným do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Exner: Paní místopředsedkyně, členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych přispěl trochou skepse k těm, kteří o věci hovoří velmi optimisticky. Na rozdíl od pana ministerského předsedy, který celou věc má za grandiózní úkol a hovoří o otevírání velkých možností, nebo na rozdíl od pana poslance Roučka, který hovoří o naplnění dávného snu po celoevropském míru a spolupráci, musím říci, že patřím k těm zhruba 80 procentům našich členů a řady sympatizantů, kteří nesouhlasí se vstupem České republiky do Evropské unie.

Škoda, že to úsilí o celoevropský mír začalo válkami na Balkáně v době, kdy se právě tato politika spolu s rozšiřováním Severoatlantické aliance dostala k moci v Evropě. Škoda, že ty možnosti, které přinesla nová doba, se projevily tím, že náš průmysl, naše zemědělství, naše stavebnictví stále ještě nedosahují hospodářských výsledků, jaké měly řekněme před 15 lety. Škoda, že ta nová doba nepřinesla také výhodu našim důchodcům, jejichž reálná životní úroveň stále ještě nedosahuje úrovně konce 80. let.

Myslím si, že velmi správně se tady vyjádřil pan ministr zahraničních věcí, když hned ve svém úvodu nám o výsledku jednání kodaňského summitu řekl, že vše je jasné. Nyní pracuje princip ber - neber. To je otázka, kterou si musím klást v souvislosti s rovnoprávností. Je princip ber - neber u podmínek skutečně tím rovnoprávným principem, o který v rámci Evropy všichni usilujeme?

V té záležitosti chvály dohodnutých podmínek se dokonce pan ministr dopustil té chyby, kterou si snad uvědomuje - že plná liberalizace kabotáže nebude hned od vstupu, protože je tam právě přechodné období, na které mnozí další upozorňovali.

Jestliže někteří vidí perspektivu v tom, že budeme rozhodovat o členství Turecka v Evropské unii, potom musím znovu upozornit na to, že předseda Evropské komise pan Prodi upozornil na to, že není zájem, aby do Evropské unie vstoupily některé evropské země, jako kupříkladu Ukrajina. A o Rusku prohlásil, že je příliš velké na to, aby se někdy mohlo stát členem Evropské unie. To jsou věci, které nepochybně stojí také za určitou zmínku.

Mluví-li se v té souvislosti o dvourychlostní Evropě nebo o dvojím občanství v Evropě, pak přece musím připomenout, že schengenská hranice nedělí celou Evropu od ostatního světa, ale probíhá a bude probíhat uprostřed Evropy. A minimálně to, co bude uvnitř schengenské hranice a co bude vně, bude taková dvourychlostní Evropa. Dokonce tak, že to, co bude uvnitř, se vzájemně podporuje, aby se ještě více vzdálilo tomu, co bude mimo. Schengenská hranice v tomto směru, bohužel, Evropu znovu rozděluje, ať už je to na našich západních hranicích, nebo na východních hranicích Slovenska.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP