(11.10 hodin)
(pokračuje Tvrdík)

Protestovali by obyvatelé České republiky, protestovali by obyvatelé celé Evropy proti slovíčku válka? Nevím, skutečně nevím. Nemohu se ale ubránit pocitu, že by svět v případě, že by s poučením, kterého se mu dostalo, kdyby mohl složit reparát, zasáhl jinak, rychleji, efektivněji, prostě by vedl preventivní válku. I když se mi to samotnému nelíbí, ale možná by bylo dobré nazývat věci pravými jmény. Ona by to nebyla preventivní válka, byla by to sebeobrana. Jsou ale situace, ve kterých se reparát prostě nepřipouští.

Nechci po vzoru Miloše Zemana nikoho přirovnávat k Saddámu Husajnovi. (Potlesk z levé strany sálu.)

Děkuji za potlesk, kolegové z Komunistické strany, máte pro něj určitě mnoho důvodů, i pro ten úsměv.

Nechci nikoho přirovnávat k Saddámu Husajnovi, nebo nechci nikoho přirovnávat k Adolfu Hitlerovi, pardon, ale je skutečně Saddám Husajn tak odlišný od člověka, který způsobil této zemi a světu tolik neštěstí?

Odpovídá Organizace Spojených národů v této souvislosti naší představě garanta bezpečnosti a pořádku? Někdo po 11. září může říci ne. Po Keni, Bali - a kde to bude příště? Nepřipojím se, byť to možná někteří očekávají, a říkám OSN jednoznačně ano. Svět musí mít řád a ten lze nastavit pouze na půdě jediné, skutečně reprezentativní organizace. OSN by si určitě zasloužila reformu, tak jako naše armáda i aliance, ale od toho jsou jistě povolanější a není to předmětem dnešního jednání.

Na jednom bychom se ale skutečně mohli shodnout: aby byla OSN věrohodná, musí být akceschopná. To, co my dnes děláme, je vytvoření podmínek a prostoru pro tuto věrohodnost. Poskytujeme Organizaci spojených národů své schopnosti, jestliže to bude považovat za vhodné. Jsme připraveni přijít s další nabídkou, jsme připraveni přijít s nabídkou využití našich specialistů, biologů, chemiků, ve prospěch inspekčních týmů pod modrým baretem. Tyto týmy připravujeme, jsou již vytvořeny a možná již na nejbližší cestě Jan Kavan poveze naši nabídku světovému společenství.

Česká pozice je taková, že dokud budou pravděpodobně působit inspektoři, Rada bezpečnosti akt podle našich představ nevydá. Nevím, jak dlouho tam budou, kdy je Saddám vyhostí, ale přesto, anebo právě proto vytváříme dnešním rozhodnutím prostor pro mírové řešení. A je logicky potřeba nejprve vyčerpat všechny možnosti, než přistoupíme ke krajní alternativě.

Nemyslím si, že to pomůže. Nejsem přesvědčený o tom, že se Saddám Husajn ráno probudí a bude myslet jinak, tak jako vy nebo já. Neustoupil v době Pouštní bouře, neustoupil v řadě jiných situací. Budeme muset k tomu řešení pravděpodobně přistoupit - dobrovolně, či nedobrovolně. Dříve nebo později bude svět jednat. Jde nám jen o to, kdy vyprší jeho poslední šance a jestli v té době již nebude pozdě.

Bojíme se toho, co bude, když bude proveden vojenský zásah. Co když nebude? Je to pro nás skutečně bezpečnější? Já si zase nejsem zcela jist a mám obavu, že se můžeme krutě mýlit. 1 + 1 se prostě rovná 2. Vůle a zbraně hromadného ničení, to je 1 + 1. Vůli použít zbraně hromadného ničení proti vlastnímu obyvatelstvu, proti sousedům, prokázal. Vůli podporovat terorismus také. Teď jenom ty proklaté zbraně hromadného ničení a inspektoři, kteří je hledají.

Co tedy vlastně hledáme? V prvé řadě hledáme to, co prokazatelně měl. Hledáme zbraně, které jsou neuvěřitelně nebezpečné, a proto mu nařídilo mezinárodní společenství odstranit je pod jedním dohledem. Dovolte mi připomenout alespoň dva z nich.

Aflatoxin, jed, který může být použit výhradně a jedině proti civilnímu obyvatelstvu. Nemůže být použit proti vojenským jednotkám. Nepůsobí akutní intoxikaci, může působit pouze při opakované expozici za měsíce až léta. Dochází potom téměř pravidelně k rozsáhlému bujení rakoviny jater. Velmi citlivé jsou děti, kterým působí jaterní poruchy, atd. Mohl bych pokračovat.

Irák měl prokazatelně dvě biologické zbraně, které sám přiznal - antrax a botulotoxin. Inspektoři hledají 28 tisíc litrů antraxu a 36 tisíc litrů botulotoxinu. Podívejme se, co vlastně hledají. Hledají takovouto disketu a tyto dvě ampulky na území sedmkrát větším, než je Česká republika. Mohl bych vám citovat z výzkumu a ze statistik, které jednoznačně říkají, že toto plus vědci stačí k tomu, aby Irák znovu do několika měsíců obnovil programy vývoje biologických zbraní v případě, že prostě má kmeny 5 až 6 bojových látek, které antrax může aplikovat (?). Toto hledáme. Jedna tato ampulka umístěná do letadla letícího do USA či do Evropy způsobí 20 až 40 nakažených v letadle, 20 tisíc do 14 dnů, 150 tisíc nejenom v USA, ale ve čtyřech dalších zemích Evropy do zhruba jednoho kalendářního měsíce.

Je to právě o tom globálním pohledu na biologické zbraně, které hledáme, je to o globálním pohledu na bezpečnost.

Mohl bych pokračovat, ale nechci. Jestli Saddám neprokáže, kde ty zbraně jsou, je tudíž světu i nám velmi nebezpečný. Co když je skutečně nemá? Co když jsou skutečně v rukou fanatiků schopných použít je kdekoliv po celém světě? Svět proto žádá, aby předložil důkazy o jejich zničení. Zbraně hromadného ničení mají jednu krásnou vlastnost - nelze je zničit bez pozůstatků o provedení tohoto kroku. Jestliže byl někdy ničen antrax, musí na místě existovat spory, musí existovat lidé, kteří tam zbraně přepravili, kteří jej ničili, a inspektoři právě žádají takovéto důkazy, abychom jistotu měli.

Řekněte mi, proč vlády Německa, Velké Británie, Kanady, USA nakupují v této chvíli ve velkém očkovací látky proti neštovicím, proč očkují své vojáky a obyvatele, a to v situaci, kdy toto vakcíny přinášejí v určitém procentu i smrt očkovaným nevinným lidem? Je tomu tak, protože se prostě bojí, protože jsou přesvědčeny o tom, že tyto biologické zbraně prostě ve světě v rukou teroristů mohou být. Chci vás ujistit o tom, že Česká republika má potřebné zásoby pro své obyvatele.

Proto hovoříme o presumpci viny, ne o presumpci neviny. On není nevinný, on již vraždil a vraždí nyní. On je vrah, který má podmínku, resp. několik desítek podmínek, a nedodržuje je. Takového člověka bychom na svém dvorku před domem v žádném případě nechtěli. Kladu si otázku, proč se díváme na bezpečnost jinak v našem vlastním domě, v České republice, a jinak na druhém konci světa. Ten svět je přitom v tuto chvíli při případném použití zbraní hromadného ničení tak malý, a jenom proto, že si to neumíme představit, si myslíme, že to pro nás není nebezpečné. Svět je prostě nehostinné a složité místo k žití a musí v něm platit pravidla a řád. A ta pravidla musí platit pro všechny, nejen pro někoho.

Z těch neradostných rozhodnutí, která jsme měli na výběr, jsme se pokusili vybrat ta pro nás nejsprávnější a předkládáme vám je k posouzení. Nemůžeme se schovávat za rozhodování velmocí, za rozhodování druhých, a proto a jedině proto musíme rozhodnout my sami.

Výhradně a jedině v našem zájmu je říci při hlasování ano. Jestliže řekneme ne, říkáme ne boji proti mezinárodnímu terorismu v jedné variantě, ne záchranným a humanitárním akcím ve prospěch civilního obyvatelstva a spojeneckých vojáků ve druhé variantě a ne šanci pro důvěryhodnou OSN ve třetí variantě.

Věřte mi, že bych lidem této země přál optimistickou budoucnost a obhajoval jiné, nádherné projekty k žití. Vždyť pro to jsme se narodili. Ale právě proto Saddám Husajn musí dostat poslední šanci, ne dalších 52 nebo kolik vlastně dalších šancí.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám, pane ministře. Mám nyní v úmyslu přerušit tuto schůzi. Brání mi v tom pouze to, že v této chvíli stále ještě nejsme dohodnuti na délce přerušení a na tom, kdy se znovu sejdeme. Ještě jednou bych se obrátil na předsedy výboru pro obranu a výboru zahraničního, aby nám sdělili, kolik času potřebují na jednání výboru.

Slovo má pan předseda Vidím.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP