(9.20 hodin)
(pokračuje Grospič)
V této souvislosti je také nezbytné uvést nedokonalosti předlohy. Jsou to: legislativně technické nepřesnosti, konkrétně u poznámek číslo 17d), 4d), 11e), zákon č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění byl zrušen a nahrazen zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a správná dikce poznámek zní: § 2 odst. 1 zákona č. 59(?) Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, a § 9, odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
Dále. Novela není kompletní součástí osobních personálních nákladů, kde jsou kromě nákladů mzdových, nákladů na zdravotní, sociální a nemocenské pojištění též náklady na zákonné úrazové pojištění zaměstnanců.
Otázkou také je, co by znamenalo provedení novely v praxi - zvýšení personálních nákladů zaměstnavatelů na nákup programů k rozšíření požadovaných informací a v této souvislosti zvýšení nároků na státní a veřejné rozpočty.
Nicméně přínos novely je sporný. Rozšíření informovanosti zaměstnanců sice může být prospěšné, na druhé straně je ale nezbytné posoudit, zda tento přínos bude odpovídat vynaloženým nákladům. Možná také by osoby samostatně výdělečně činné viděly, kolik se v podstatě odvádí, pokud někdo zaměstnává osoby jiné než sám sebe. Na druhou stranu by viděly, kolik samy odvádějí do státního rozpočtu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče.
Ještě předtím, než vystoupí pan předseda rozpočtového výboru Miroslav Kalousek, oznámím, kdo všechno má dnes náhradní kartu. Pan poslanec Jiří Bílý - náhradní karta číslo 8. Pan poslanec Eduard Vávra - náhradní karta číslo 3. Pan poslanec Milan Ekert - náhradní karta číslo 9. Pan poslanec Pavel Hrnčíř - náhradní karta číslo 5. Tím, doufám, byly náhradní karty vyčerpány.
Teď prosím pana předsedu rozpočtového výboru, aby se vyjádřil k předloženému návrhu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, jenom velmi krátce a neplánovaně, neboť jsem neočekával, že padne návrh na zamítnutí.
Chci vás požádat, abyste skutečně zvážili podporu návrhu na zamítnutí tohoto zákona. Slyšel jsem zde argumenty o tom, že je naprosto přehledně řečeno, co platí zaměstnanec, co platí zaměstnavatel. Uvědomte si ale, že bez ohledu na to, co platí zaměstnanec a co platí zaměstnavatel, to dohromady tvoří náklady na pracovní místo. Náklady na pracovní místo, které jsou v této zemi nesmírně vysoké. Celková míra přerozdělování osciluje kolem 40 procent. Zdanění práce je téměř o deset bodů vyšší než celková míra přerozdělování v České republice. A obrovské zdanění práce je samozřejmě jednou z hlavních příčin nezaměstnanosti.
Na pracovním trhu platí to samé co na každém jiném trhu. Čím je co dražší, tím je to také hůře dostupné. Čím vyšší jsou náklady na pracovní místo, čím vyšší je zdanění práce, tím hůře je ta práce dostupná. A tady, prosím pěkně, právě pro ty nejslabší. Právě pro ty, kteří nemohli dosíci vysoké kvalifikace nebo kteří jsou (?) zdatní, kteří jsou (?) talentovaní. Vysoké zdanění práce posílá do nezaměstnanosti právě ty nejslabší, ty, kteří by si nejvíce zasloužili prostředí pomoci a prostředí, které by jim umožnilo důstojný pracovní výkon.
Tento návrh neřeší, samozřejmě, tento problém, ale jednoznačně zprůhledňuje, jaké je v této zemi zdanění práce, dává tuto informaci úplně každému, kdo bude v závislé činnosti. A díky této informaci, díky této osvětě daleko lépe budeme hledat v celospolečenské diskusi řešení, jak v rámci reformy jednotlivých daňových sazeb a odvodů snížit zdanění práce, a tím zásadním způsobem přispět k řešení nezaměstnanosti v České republice a - samozřejmě - to kompenzovat v některých jiných sazbách, které nejsou přímo navázány na pracovní místo.
Je to z hlediska informace, z hlediska osvěty podle mého názoru velmi důležitý návrh. A prosím, aby tady bylo jasně řečeno, kdo chce celkovou výši zdanění práce a nákladů na pracovní místo zamlžit a kdo ji chce naopak zprůhlednit.
Děkuji vám, že se zamyslíte nad mou prosbou. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalouskovi a žádám paní kolegyni Alenu Páralovou, která je přihlášena do rozpravy, aby přednesla své stanovisko k navrženému zákonu o novele zákoníku práce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Připraví se pan ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, máme před sebou návrh zákona, který ukládá zaměstnavatelům povinnost informovat zaměstnance o skutečné ceně jejich práce. Přesněji řečeno, ukládá zaměstnavatelům sdělit zaměstnancům údaje, které jsou vypočteny dle zákonů České republiky a jsou obsaženy v účetních výkazech. Ukládá zaměstnavatelům, aby sdělil zaměstnancům, jakou část ze skutečné ceny práce zaplatil zaměstnanci ve formě čisté mzdy, kolik celkem za zaměstnance odvedl státu na důchodový účet, kolik odvedl na státní politiku zaměstnanosti či na zdravotní pojištění.
Zaměstnanec je v současné době informován pouze o podmnožině skutečné ceny své práce. Pokud tento zákon přijmeme, budou všichni zaměstnanci mimo jiné přesně vědět, kolik se za ně celkem odvádí na důchodový účet za měsíc, a lépe si udělají obrázek o tom, zda je či není potřebná penzijní reforma.
Právě projednávaný návrh zákona tak trochu splácí dluh, který má Česká republika v oblasti plnění Evropské sociální charty. Dovolte mi citovat z článku II Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě.
"Bod 1: S cílem zajistit účinné uplatnění práva pracovníků na to, aby byli v rámci podniku informováni a aby s nimi bylo jednáno, se smluvní strany zavazují přijmout nebo podporovat opatření, která umožní pracovníkům nebo jejich zástupcům v souladu s vnitrostátním právem, právním řádem a praxí: a) aby byli pravidelně nebo ve vhodný čas a všestranným způsobem informováni o ekonomické a finanční situaci podniku, který je zaměstnává, majíce za samozřejmé, že lze odmítnout nebo učinit důvěrnými informace, jejichž prozrazení by mohlo poškodit podnik."
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní kolegyně, moment. Já bych požádal vaše kolegy, aby vás nechali mluvit v klidu, protože se mi zdá, že se výrazně zvýšila hladina hluku. A myslím si, že vaše stanovisko je poměrně fundované a bylo by záhodno, aby většina poslanců vnímala projevy ostatních. Věřím, že najdeme chvilku klidu na to, abyste mohla dokončit svůj projev.
Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji, pane místopředsedo. Z uvedeného citátu je zřejmé, že dodatek k Evropské sociální chartě nás zavazuje k tomu, aby byl zaměstnanec informován všestranným způsobem. Právě projednávaný zákon chce informovat zaměstnance o skutečné ceně jeho práce. Pokud mu odepřeme informaci o skutečné ceně jeho práce, zcela jistě nebude informován všestranným způsobem.
Dodatek k Evropské sociální chartě nás dále zavazuje, aby byli zaměstnanci informováni pravidelně. Navrhovaný zákon bezesporu tuto podmínku splňuje.
Evropská sociální charta nás opravňuje odmítnout poskytnutí informací a učinit je důvěrnými pouze v případě, že by jejich prozrazení mohlo poškodit podnik. Těžko by se asi vysvětlovalo, že informace o skutečné ceně práce zaměstnance má pro něho důvěrný charakter a že by jeho informování mohlo ohrozit podnik.
Pracovníci našich ministerstev pravidelně vypracovávají zprávy o plnění Evropské sociální charty včetně Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě. Je to tlustospis zvíci několika centimetrů. V pravidelné zprávě se velice podrobně odpovídá na otázky o způsobu jejího plnění v naší zemi. Pracovníci ministerstev by jistě uvítali posun v povinnosti informovat zaměstnance, neboť by jim přijetí tohoto zákona výrazně usnadnilo úlohu.
Připomínám, že jak s Evropskou sociální chartou, tak s Dodatkem k Evropské sociální chartě, vyslovil souhlas Parlament České republiky a ratifikoval jej prezident republiky.
Děkuji vám za pozornost.
***