(16.20 hodin)
(pokračuje Kužvart)

Podávám tedy návrh, aby se tyto sněmovní tisky projednávaly ve společném projednání ve druhém čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. To byla slova jednoho z navrhovatelů, pana poslance Miloše Kužvarta. Prosím, aby se nyní ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Zdeněk Koudelka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážená paní předsedající, vážená sněmovno, jen velice krátce se budu věnovat poslaneckému návrhu novely zákona o správním řádu, protože svůj názor na to, že by měl postoupit do druhého čtení, byť bude prodloužena lhůta k projednávání, jsem již řekl dříve.

Poslanecká novela na rozdíl od vládního návrhu se podle mě odlišuje ve čtyřech základních bodech, ve třech, které jsou v tomto návrhu obsaženy. Za prvé. Poslanecký návrh se zaměřuje na terminologické změny. Je pravda, že správní řád dosud hovoří o národních výborech. Za druhé. Zaměřuje se na úpravu boje proti nečinnosti správního orgánu a ochranu účastníka před nečinností. Za třetí. I tento poslanecký návrh nově upravuje správní exekuce, i když podle mého názoru poněkud měkčeji než vládní návrh - měkčeji myslím pro dlužníka.

Ale možná že nejdůležitější bod, který je obsažen v poslaneckém návrhu, proč byl vůbec tento poslanecký návrh podáván, spočívá v tom, co tam vlastně není - to znamená v zásadě, ve striktní, tvrdé zásadě rovnosti všech účastníků. To tam není obsaženo proto, že tuto striktní zásadu rovnosti všech účastníků obsahuje dnešní správní řád a vlastně zachováním stávajícího správního řádu, byť s určitými novelami a změnami, se zachová i stávající rovnost všech účastníků řízení, což je možná zásadní a prvořadý rozdíl vůči návrhu vládnímu.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane zpravodaji. Přerušujeme tedy v tuto chvíli projednávání bodu 63.

 

Zahajuji projednávání bodu, kterým je

 

64.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím správního řádu
/sněmovní tisk 202/ - prvé čtení

 

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr vnitra pan Stanislav Gross. Prosím, abyste se ujal slova, pane místopředsedo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, tady mohu být velmi stručný a vynahradit sněmovně čas, který jsem zabral při uvedení správního řádu jako takového. Ve své podstatě tento druhý návrh může být projednáván jedině v okamžiku, kdy najdeme shodu při schválení správního řádu jako takového. Jde ve své podstatě jenom o to, co jsem vyjádřil v rámci úvodního slova, to znamená, aby se promítly do řady i jiných zákonů, kde je nějakým, byť dílčím způsobem, upraveno správní řízení specifickým způsobem, aby došlo k naplnění toho cíle, který nový kodex má, to znamená že bude existovat jednotná úprava správního řízení. Pak je samozřejmě zapotřebí zasáhnout do velkého množství zákonů, kde takováto dílčí procesní ustanovení jsou. To je předmětem nebo hlavním smyslem tohoto návrhu.

Nemá asi smysl, abych tady dále o jednotlivých zákonech hovořil, protože je to ve své podstatě dáno i návrhem zákona. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo, za uvedení tohoto tisku. Prosím opět pana poslance Zdeňka Koudelku, aby coby zpravodaj nám přednesl svou zprávu k tisku číslo 202. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážená paní předsedající, vážená sněmovno, své stanovisko k tomuto tisku jsem přednesl již v předcházejících zpravodajských zprávách. Jen snad bych připomenul, že asi největší změnou mezi těmito doprovodnými zákony, doprovodnými novelami, a tím co tady bylo v minulém volebním období, je to, že Ministerstvo vnitra asi zřejmě ustoupilo před silou Ministerstva financí a již nově nenavrhuje to, co bývalo dříve ve vládních návrzích, a tedy to, aby správní řád byl i obecnou procesní normou pro daňové řízení, pro finanční úřady a finanční ředitelství a daňový řád - zákon o správě daní a poplatků - byl pouze normou subsidiární, speciální.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče, za zpravodajskou zprávu k bodu 64. Nyní otevírám obecnou rozpravu k bodům 62, 63, 64. Do této obecné rozpravy mám v tuto chvíli tři písemné přihlášky. Dvě z toho jsou k bodu 62, jedna z nich k bodu 63. Prvním, kdo vystoupí, bude pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, aby se připravil pan poslanec Ladislav Mlčák.

Prosím nyní pana poslance Jiřího Pospíšila. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi několik poznámek k předloženému vládnímu návrhu nového správního řádu. Současný platný správní řád je právním předpisem, který byl přijat před více než 35 lety, v roce 1967, v době, kdy veřejná správa byla pojímána zcela odlišným způsobem, než je tomu dnes. Víceméně zde neexistovala veřejná správa, ale pouze jakási správa realizovaná státem. I přesto byl správní řád na svou dobu relativně kvalitním právním předpisem, který do dnešní doby přečkal bez větších novelizací. Ostatně tuto skutečnost již sdělil pan navrhovatel a pan zpravodaj.

Domnívám se, že postupně nazrává čas k tomu, aby administrativně právní vztahy realizované veřejnou správou v naší společnosti byly regulovány kvalitnějším a hlavně modernějším právním předpisem, který bude reflektovat změny ve veřejné správě, které proběhly v posledních dvanácti letech. Mám však obavu, že předložený vládní návrh stejně tak návrh poslanecký parametry nesplňují.

Dalším problémem, který zde vidím, je načasování projednávání předložených návrhů. Ač jsem před chvílí řekl, že pomalu nazrává čas uvažovat o nové správní procesní úpravě, pak současně dodávám, že takováto úprava by měla přijít až v okamžiku, kdy bude kompletně dokončena druhá fáze reformy veřejné správy. Průběh druhé fáze reformy totiž přináší v praxi nemalé problémy. Pokud k tomu ještě budeme měnit procesní pravidla, na jejichž základě správní orgány rozhodují, pak zde vzniká výrazné nebezpečí, že nová právní úprava může přispět ke snížení kvality výkonu veřejné správy.

Nyní prosím dovolte, abych velmi stručně komentoval předložený návrh. Nejprve se vyjádřím k vládnímu návrhu.

Po zevrubném prostudování musím bohužel konstatovat, že předložená novela dle mého názoru nesplňuje parametry kvalitního procesního předpisu, který reguluje činnost právních orgánů v demokratickém právním státě. Předložený návrh je dle mého názoru příliš obsáhlý, popisný a v některých částech spíše připomíná monografii správního práva než normativní text. Nezapomínejme, že se správním řádem ve velké míře pracují neprávníci, úředníci správních orgánů. Ač tito určitě uvítají velmi podrobnou normu, může se stát, že jejich schopnosti a schopnost s takovouto normou pracovat může být opět na úkor práv účastníků řízení. To říkám s plným vědomím z pozice učitele správního práva, který se velmi často při své činnosti setkával s různými specifickými výklady a aplikacemi správního řádu.

Předložený text však obsahuje některé sporné momenty, respektive právní rady, o kterých bych chtěl, byť velmi namátkově, též pohovořit.

Za prvé. Za více než spornou považuji otázku vymezení působnosti správního řádu. Připadá mi, že otázka rozsahu působnosti není v předloženém návrhu nejlépe specifikována. Je otázkou, zda se má správní řád vztahovat bez dalšího i na veškeré aktivity veřejnoprávních korporací, například i v takových případech, kdy rozhoduje kolegiální orgán veřejnoprávní korporace, například rada obce či kraje.

B. Správní řád obsahuje některé nové procesní instituty, o jejichž efektivitě lze mít výrazné pochybnosti. Jako příklad uvádím institut ohrazení, uvedený v § 52 a 53 předložené novely. Na základě tohoto institutu, to znamená ohrazení, se může účastník řízení ohradit proti úkolu správního orgánu. Ač se jedná dle dikce zákona o opravný prostředek, o takovémto opravném prostředku rozhoduje přímo dotčený správní orgán, nikoliv orgán nadřízený. Je zřejmé, že správní orgán jen těžko zkritizuje vlastní práci a účastníkovi řízení vyhoví. V tuto chvíli zcela pomíjím správněprávní teorii o devolutivních účincích odvolacích opravných prostředků.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP