(18.20 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
Zároveň je předložen již návrh memoranda ze strany Německa a Francie a to jistě bude Rada bezpečnosti brát také v úvahu.
Znovu říkám, že je velmi důležité, jak se rozhodne Rada bezpečnosti, protože tím se také určí i naše míra účasti v čemkoli, co se může stát v budoucnu. Nicméně nikdo z nás - a opakuji nikdo z nás - nechce válku. Nikdo z nás nechce, aby lidé trpěli a umírali, ale na druhou stranu Saddám Husajn musí vědět, že čelí naprosto zřetelnému tlaku, že čelí sjednocené vůli Evropy, Severoatlantické alianci, že čelí pevnému partnerství transatlantickému, to znamená partnerství s USA. To musí Saddám Husajn vědět, protože jen takto bude mise inspektorů na území Iráku úspěšná. Neboť problém inspektorů není v tom, že by nebyli schopni něco nalézt, ale že je jejich situace omezena nedostatkem vůle ze strany Saddáma Husajna na spolupráci. Saddám Husajn je jistě vládcem země, který rozumí jedinému argumentu. Tento argument je permanentní a sjednocená hrozba, že lze použít i sílu, nebude-li dosaženo výsledku.
Znovu opakuji: Preferujeme mírové řešení celého problému, ale mírové řešení nemůže být řešeno tak, že nad vším rozhodíme rukama. Již z dějin víme, kam vedly appeasementy, kam vedlo tzv. mírové řešení, kdy nebyla odvaha sáhnout ke skutečné hrozbě. Mohu připomenout, že vývoj Německa by po nástupu nacismu vypadal jinak a situace v Evropě by vypadala jinak, kdyby byla dostatečná vůle tehdejších mocností zasáhnout již v době, kdy měly ještě navrch. To, že tehdy nebyla odvaha k tomuto řešení, vedlo k tomu, že druhá světová válka stála mnoho milionů životů a utrpení mnoha milionů lidí.
V této otázce jednáme také o naší bezpečnosti, o bezpečnosti našich občanů, protože Saddám Husajn je zdrojem nebezpečí a ohrožení, a proto je třeba jasně říci, že každý, kdo ohrožuje životy na této planetě, ale také ten, kdo může ohrozit naše životy, musí čelit naší jednoznačné vůli ubránit a chránit naše životy. Tím pádem naše politika je v tomto konzistentní. Není možné zkrátka zavřít dveře nebo strčit hlavu do písku a říci, že nás už nic nezajímá, že naše bezpečnost je to, co nás zajímá u nás doma, že bezpečnost, která se týká jiných zemí, je něco, co nás nebude zajímat, neboť otázka bezpečnosti a ochrany lidských životů je něco, co je univerzální. Samozřejmě v tomto ohledu je i náš postoj demokratický.
To je moje odpověď na vaši otázku. Znovu opakuji - postoj České republiky je vtělen v usnesení, které bylo přijato touto Poslaneckou sněmovnou, takže je zřetelně vidět, jak budeme pokračovat.
Samozřejmě výroky prezidenta Chiraka nepovažujeme ani za vhodné, ani za šťastné. Myslíme si, že tyto výroky neměly zaznít. Pochybuji o tom, že jejich motivace se týkala právě otázky vývoje v Iráku. Myslím, že pro to byly jiné důvody.
Důležité také je, co míní ostatní země Evropské unie, mluvíme-li o tomto výroku, co míní předsednictví Evropské unie, to znamená řecké předsednictví, jaká je vůle jednotlivých členských států Evropské unie. Znovu chci poukázat na to, že proces rozšíření trvá, bude pokračovat, není možné jej zvrátit, a nyní skutečně v referendu budeme rozhodovat o nás samotných, o naší odvaze, sebedůvěře a schopnosti žít ve společenství Evropské unie. Myslím si, že to je otázka, na kterou se máme soustředit, a ptát se sami sebe, zda a do jaké míry jsme toto schopni.
Ale tam nemířila vaše otázka, takže se tomuto bodu nebudu příliš dlouho věnovat. Jenom opakuji, že náš postoj v tomto je naprosto zřetelný. Jde nám o dohodu v rámci Evropské unie, jde nám o fungující a efektivní působení Severoatlantické aliance. Nepochybně považujeme za mimořádně důležité mít pevnou euroatlantickou vazbu, to znamená partnerské vztahy se Spojenými státy americkými. O tom není nejmenších pochyb. Je to demokratické řešení, je to řešení konzistentní, zřetelné. Myslím si, že o postoji České republiky nikdo nepochybuje. Netuším, co v tomto postoji je nekonzistentního, něco, co by mělo vzbuzovat nějakou zvláštní obavu, protože to sdělujeme mnohokrát. Je to naprosto pevný a zřetelný postoj.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má paní poslankyně Kateřina Konečná se svou doplňující otázkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní předsedající. Pane ministře, já jsem nechtěla, abyste to vztahoval na sebe. Mluvila jsem totiž o tom, že francouzský prezident v souvislosti s připravovanou válkou proti Iráku trefně poznamenal, že státy ucházející se o členství v Evropské unii promeškaly příležitost mlčet. Nicméně povedlo se. To, že nechceme a nebudeme mlčet, je nám zřejmě jasné.
Já jsem se ovšem ptala na dvě věci. Z vaší odpovědi by se dalo polemizovat nad dalšími deseti. Ale já chci znát odpověď na tyto dvě své otázky: Je vláda připravena podpořit agresi proti Iráku v případě, že vojenská akce nezíská jasný mandát v podobě nové rezoluce Rady bezpečnosti OSN? Podle toho, co jste zde říkal, předpokládám, že mi odpovíte ne, ale ráda bych toto slovíčko od vás slyšela. A co vláda odpověděla na americkou žádost? Odpovídala usnesením vlády, nebo tam odpověď byla ještě trošku o něčem jiném? Myslím si, že o ostatních věcech jsme schopni si promluvit na půdě zahraničního výboru, kde se střetáváme.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda.
Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: K vaší doplňující otázce, vážená paní poslankyně, odpovídám, že zachováme se přesně podle toho, co je v usnesení. A co je v usnesení? Nechci to znovu opakovat. Bude-li nový akt, konstatuje-li vláda, že mandát nadále trvá, jsme připraveni být součástí případné operace. Nebude-li tak, naše jednotka může být použita v případě, že je bezprostřední použití zbraní hromadného ničení nebo když dojde k použití zbraní hromadného ničení. To je to, čemu se říká ten consequent management, to znamená pouze použití této jednotky k odstranění případných škod, které vzniknou použitím zbraní hromadného ničení. Nevím, co bych k tomu měl říci dál, protože si stačí přečíst naše usnesení. V usnesení je vše naprosto jasné. To je k vaší první otázce.
Teď se přiznám, že jsem zapomněl vaši druhou otázku.
Poslankyně Kateřina Konečná: (mimo mikrofon) Co vláda odpověděla na americkou žádost.
Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Naše vláda odpověděla to, co bylo v usnesení vlády, s čím přišla do Poslanecké sněmovny, to, co bylo potom potvrzeno usnesením Poslanecké sněmovny. Vláda nečiní žádnou jinou diplomacii než diplomacii otevřenou. V těchto základních věcech není možné, abychom činili nějaké jiné kroky. To je také zřejmé, že to, co je naší odpovědí na výzvu našich spojenců - a Spojené státy jsou našimi spojenci - je to, co jsme rozhodli. Znovu opakuji - je to naprosto jasné. To jsou moje odpovědi na vaše otázky.
Samozřejmě na diskusi v zahraničním výboru se vždy těším, protože to je diskuse dobrá, duchaplná a osvěžující.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane ministře. Mně nezbývá než konstatovat, že jsme dnes ukončili projednávání ústních interpelací, končí také dnešní jednací den. Konstatuji, že desátá schůze Poslanecké sněmovny bude pokračovat příští týden v úterý ve 14.00 hodin podle schváleného pořadu jednání.
Přeji hezký večer.
(Jednání skončilo v 18.30 hodin.)
***