(19.00 hodin)

Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, slov tady padlo již hodně, soudů rovněž. Většinou diskutujeme o arbitráži, ale já bych se chtěl zeptat, protože je tady pan předseda, na zásadní věci, které si myslím, že jsou příčinou toho všeho, proč tady dnes sedíme. A to je vlastně neplnění, i když ne závazného usnesení, které dala komise pro sdělovací prostředky v září roku 1999, kde požádala radu o to, aby nedocházelo v té době, kdy byly spory, k jakýmkoli majetkovým přesunům. Už tehdy bylo upozorňováno, že pokud k tomu dojde, může se Česká republika dostat do určitých problémů. Proto mě překvapilo, že v prosinci roku 1999 byly odsouhlaseny tyto majetkové přesuny, a tam bylo asi chybou, že se tím nezabývala i Poslanecká sněmovna, a to si musíme, kolegyně a kolegové, přiznat.

Druhý problém, který vidím, a ten je v současné době, je otázka ta, že jsou soudní rozhodnutí týkající se rádií. Není to jenom Rádio Sázava, které cítí určité problémy z hlediska rozhodnutí rady. A tato soudní rozhodnutí, která jsou rozhodnutí proti rozhodnutí rady, kdy nesouhlasí s tímto rozhodnutím, zatím nejsou řešena a může se stát, že budeme řešit další problémy, které nebudou mít ten mezinárodní rozměr, budou mít národní rozměr, ale budou stejně nepříjemné, a proto se ptám předsedy rady, jak bude s tímto nakládat.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ladislavu Skopalovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Jozef Kubinyi.

 

Poslanec Jozef Kubinyi: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, nebojte se, já budu velice stručný. Chci jenom reagovat na to, co jsme slyšeli od kolegyně Dostálové. A protože zaznělo, že tady dnes nejde o nic míň a o nic víc jak o politický vliv televizí, já bych si dovolil adresovat dotaz na předsedu rady, který bude za chvilinku vystupovat, aby mi, protože já v těchto věcech zběhlý nejsem, vysvětlil, jakým způsobem se teda uplatňuje v radě a vůbec v našich médiích politický vliv. Jestli to je možné. A protože jsme osočeni z toho, že ho budeme uplatňovat teď my, kdo ho uplatňoval doteď a jakým způsobem.

Děkuji. (Potlesk v části sněmovny.)

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kubinyimu. V tuto chvíli žádám, aby se ujal slova předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pan Martin Muchka.

 

Předseda RRTV Martin Muchka: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci. Chápu, že čas, který máte vyhrazen pro své jednání, je limitován dnes hlavně tím, co má večer korunovat, ale nicméně omlouvám se, nebudu až tak úplně stručný. Padlo tady mnoho otázek a já jsem povinen na ně odpovědět.

Úvodem bych chtěl říci, že s ohledem na skutečnost, že jsem se dozvěděl o své povinnosti se sem dostavit po desáté hodině, vám dnes nejsem schopen prezentovat stanovisko rady, ale pouze stanovisko svoje. Tím také skončím. Ze stanovisek rady vám budu moci prezentovat pouze ta, která už byla v průběhu některých zasedání přijata. Tolik asi pro začátek.

Nyní bych se s dovolením věnoval, a omlouvám se, že to nebude kompletní, protože to bychom tady skutečně byli do zítřejšího rána, některým zásadním otázkám.

Začnu panem ministrem Dostálem, ono se to potom i opakovalo. Kauza rozhlasy. Dovolím si připomenout, že na zasedání stálé parlamentní komise pro sdělovací prostředky v Lipnici 1. června roku 2001 jsem upozorňoval na problém, který vznikne maximálně ve třech případech, bude se týkat třech menších rozhlasů - Rádia Valc, Rádia Vox a Rádia Radiohrad - z titulu navržených přechodových opatření v zákoně. Upozorňoval jsem na to, že tato situace, která nastane, může končit až u Ústavního soudu. Ta věc tedy nebyla neznámá a nemá smysl se k tomu příliš vracet, protože dnes řešíme něco podstatně závažnějšího. Z těch tří předpokládaných kauz se nakonec vytvořily dvě. Jedna je před vyřešením, druhá pravděpodobně rovněž, protože na jednoho z provozovatelů byl prohlášen konkurs.

Další věc. Ke kauze CME se dostaneme. Kauza TV3. Bylo zmíněno, že jsme si ke kauze TV3 nevyžádali právní posudky právního odboru Ministerstva kultury. Je to výtka, která se týká aplikace § 68 odst. 6 nového vysílacího zákona 231/2001 Sb. Já si myslím, že právní názor Ministerstva kultury při vší úctě k právnímu odboru v tomto případě byl kompletně a plnohodnotně nahrazen právním názorem Ústavu státu a práva České akademie věd, stejně tak si vláda vyžádala stanovisko legislativní rady. Pro osvěžení, i když jsem tady o tom mluvil už v prosinci 2001, připomínám, že tato dvě stanoviska se liší naprosto diametrálně.

To, co tady zaznělo dále, ta teorie absolutní nadřazenosti mezinárodních smluv nad českým právem, promiňte, ale to je trošku složitější záležitost, která v podstatě znamená pouze otázku, od kdy je Česká republika absolutně vázána mezinárodními dohodami. Tato skutečnost nastala k 1. červnu loňského roku na základě přijetí tzv. euronovely naší ústavy, kterou jste tady ne vy, ale vaši předchůdci přijímali v říjnu 2001. Není tam ani zmínka o retroaktivitě.

Navíc jako pamětník tvorby původní legislativy v roce 1990 a 1991, kterou vystudoval (?) tehdy ještě místopředseda federální vlády Mikloško, mohu prohlásit, že § 14 původního vysílacího zákona 468/1991 Sb. měl na mysli dodržování mezinárodních dohod typu Stockholm 1964, Wiesbaden 1995, popř. Chester 1997 a dalších. Tedy dohod, které se týkají činností v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Situace po prvním červnu loňského roku je trochu jiná, o tom jsem se už trošku zmínil, asi ne dost jasně, minulý týden v ANNO. Rada je teď povinna, a také z toho jsou velké problémy, od druhé poloviny loňského roku pečlivě posuzovat veškeré záležitosti, které by mohly mít vztah k mezinárodním dohodám.

I tak v této věci jsme si samozřejmě nechali vypracovat několik právních názorů. A je pro mne velkým překvapením, že i když jejich počet rovná se x, toto x v tuto chvíli je 5, tak se všechny shodují, což je skutečnost s ohledem na známou teorii o počtu právních názorů při počtu právníků naprosto nebývalá. Takže bych poprosil, aby tato skutečnost byla vzata na vědomí.

Dále otázka vztahu servisní organizace a držitele licence. Myslím, že není korektní vinit paní poslankyni Marvanovou z toho, že její zásluhou byla přijata zmiňovaná novela 301/1995 Sb. Ano, paní poslankyně Marvanová skutečně navrhovala změnu režimu licencování satelitních provozovatelů - pardon, tehdy ještě tolik populárních, jak se říkalo, "držliců", tedy držitelů licence. Navrhovala změnu směrem k satelitní registraci, která měla věc zjednodušit. Jak tady také zaznělo, svezly se s tím i další otázky, například změna zákona o České televizi. Tady byly České televizi přiděleny dva okruhy, protože do té doby to ještě neplatilo. Tam se to rozhodnutí o bývalém OK 3 v původní verzi zákona z roku 1991 odkládalo. Dále se tam vyskytla ona zmíněná podmínka, která se týkala možnosti všech provozovatelů - opakuji všech provozovatelů - požádat o zrušení - a teď prosím pozor - všech neprogramových licenčních podmínek.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP