(16.20 hodin)
(pokračuje Škromach)
Příslušné zvýšení částek na osobní spotřebu lze rovněž stanovit přímo v zákoně. Zákon by zároveň obsahoval zmocnění pro navýšení částek formou nařízení vlády, pokud bude zjištěno, že došlo ke zvýšení cen dietních potravin, popřípadě surovin k jejich výrobě. S uvedeným postupem, který byl uplatněn na základě výsledků odborné studie příslušných odborníků vládní návrh počítal. Je paradoxní, že tento návrh už před několika týdny nebyl touto sněmovnou podpořen a že neprošel, přičemž mohl už dneska spoustě potřebných lidí být k dispozici.
Proto z hlediska dopadu na občany s těžkým zdravotním postižením je spravedlivější přijmout místo návrhu paní poslankyně Páralové původní návrh vlády, který stanovuje pevné částky, o něž se zvyšuje částka na osobní spotřeby podle typu jednotlivých diet. Tady lze říci, že předložený návrh svým způsobem poškozuje občany se zdravotním postižením - mám na mysli to, co je předloženo proti původnímu návrhu.
Vzhledem k tomu, že jsem přesvědčen, že tuto věc je třeba řešit, a myslím, že také některé další, nemám námitky proti tomu, aby tento návrh prošel do druhého čtení. Myslím, že v rámci druhého čtení ve výboru by bylo třeba ho podrobit podrobnější diskusi a najít vhodnější způsob řešení těchto částek, který by byl příznivější a přívětivější vůči našim občanům, kteří tyto úpravy potřebují. Jsem přesvědčen, že tu ale shodu najdeme. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi práce a sociálních věcí a konstatuji, že do rozpravy nemám žádnou další přihlášku ani nevidím, že by se někdo hlásil z místa. - Ještě se hlásíte do rozpravy (k poslankyni Páralové) - prosím, máte slovo. Jinak obecnou rozpravu končím.
Následuje závěrečné slovo paní navrhovatelky, která se hlásí.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, chtěla bych jen říci několik poznámek k tomu, co tu řekli moji předřečníci.
Nejprve bych chtěla říci, že vládní návrh zákona o sociální potřebnosti neprošel díky hlasům sociální demokracie, protože si to tak přál pan ministr, a zde tato úprava dietního stravování a příspěvků na dietní stravování již byla.
Pokud jde o statistický koš pro životní minimum a statistický koš pro dietní stravování, každý, kdo se k tomu vyjadřuje, by se nejprve měl podívat na statistiky, aby viděl, že rozdíl mezi oběma koši není veliký a pohybuje se v řádu několika korun, zatímco rozdíl mezi tím, co pobírají ti potřební dnes, což je 600 korun, a mezi tím, co by pobírali, kdyby byl zákon přijat, tj. Kč 1800, je 1200 korun. Myslím si tedy, že to není tak příliš jasné, jak říká pan ministr. Myslím si ale, že si na výboru můžeme ty statistiky vyžádat, v klidu je porovnat a rozhodnout se. Domnívám se, že jestliže tento můj návrh skončí tak, že bude přijata původní vládní formulace a posléze vydána vyhláška, že se vůbec nic nestane, hlavně že to splní svůj účel.
Dále bych se chtěla vyjádřit k tomu, co řekl pan ministr, že náš návrh proti vládnímu návrhu poškozuje lidi, kteří mají dietu. Není tomu tak. Částka podle našeho návrhu se liší maximálně o minus jednu korunu, anebo je vyšší o padesát korun.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů. Nyní závěrečné slovo zpravodajky - prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Jarmila Boháčková: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, chtěla bych jen upřesnit, že návrh zákona o sociální potřebnosti neprošel proto, že celý klub ODS hlasoval proti. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. Konstatuji, že v obecné rozpravě nepadl žádný návrh na zamítnutí nebo vrácení návrhu zákona k přepracování. Budeme se tedy nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Ptám se, jestli má někdo jiný návrh. - Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví? Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 47 se ze 156 poslanců a poslankyň 110 vyjádřilo pro, nikdo nebyl proti. Návrh tedy byl přijat.
Tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu a můžeme přistoupit k projednávání bodu
20.
Návrh poslanců Hany Marvanové, Karla Kühnla, Františka Pelce, Táni Fischerové
a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona
č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb. a ústavního zákona č. 448/2001 Sb.
/sněmovní tisk 172/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 172/1. Prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedla paní poslankyně Hana Marvanová.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych jménem skupiny poslanců, předkladatelů novely ústavy o zavedení přímé volby prezidenta, tento náš návrh uvedla a zdůvodnila.
Jak jsem již řekla, cílem tohoto návrhu je zavést do našeho ústavního pořádku namísto nepřímé volby prezidenta Parlamentem volbu prezidenta přímou, tedy volbu prezidenta všemi občany České republiky staršími 18 let. Důvody, proč tento návrh, který byl již v Poslanecké sněmovně diskutován jako záměr, předkládáme, jsou následující.
My se domníváme, že současný systém nepřímé volby prezidenta vytváří situaci, kdy prezident samozřejmě je legitimně zvolen, nicméně je zvolen Parlamentem, a je tedy bezprostředně na Parlamentu závislý. Domníváme se, že by bylo mnohem vhodnější, aby prezident neodvozoval svůj mandát od Parlamentu, ale odvozoval svůj mandát přímo od občanů. Naším cílem je přiblížit prezidenta občanům právě možností, aby si občané prezidenta sami zvolili. Prezident by takto získal jiný, také silný druh legitimity, a stal by se ale více nezávislým na různých stranických dohodách, ke kterým samozřejmě při volbě prezidenta Parlamentem musí docházet. Po zvolení prezidenta přímo občany se prezident bude moci chovat mnohem samostatněji a bude moci mnohem lépe plnit roli, kterou bychom si všichni přáli, tedy roli hlavy státu, která je hlavou státu všech občanů, nikoli jen politických stran, které prezidenta zvolily v Parlamentě.
Dalším důvodem pro zavedení přímé volby prezidenta - a já se domnívám, že ne nepodstatným - je to, že zavedení přímé volby si dlouhodobě přeje většina občanů tohoto státu. Dlouhodobě za poslední dva roky má tato myšlenka v průzkumech veřejného mínění podporu 80 % občanů nebo dotazovaných.
Navíc je tu ještě jeden argument, který dosvědčíte vy všichni anebo my všichni, kteří jsme se zúčastnili poslední nepřímé volby prezidenta.
***