(16.10 hodin)
(pokračuje Páralová)
V roce 2001 předložil pan ministr Špidla sněmovně novelu zákona o sociální potřebnosti, kde se objevilo zmocnění vládě k vyhlášce. Návrh vyhlášky byl rovněž součástí předloženého tisku. Sněmovna jej odmítla projednat, když jej několikrát po sobě stáhla z programu na návrh bývalého pana poslance za komunistickou stranu Štraita. Panu poslanci se sice vyhláška líbila, ale nesouhlasil s jinými paragrafy návrhu zákona. V novém volebním období pan ministr Škromach trochu oprášil novelu svého předchůdce a předložil ji do sněmovny loni na podzim. Jak víte, na minulém plénu sněmovna návrh vládní novely zamítla. V současné době tedy není vláda oprávněna příslušnou vyhlášku vydat.
Znění naší právě projednávané novely, pokud se týká výše finančních částek, v podstatě kopíruje připravovanou vládní vyhlášku, která byla připravena v souvislosti s vládním návrhem zákona o sociální potřebnosti. Rozdíl je jediný. Vládní návrh umožňoval navyšování na základě novelizace vyhlášky. Náš návrh zajišťuje pravidelnou valorizaci v návaznosti na valorizaci životního minima.
V důvodové zprávě uvádíme, že náklady na státní rozpočet budou činit 30 milionů korun. Ve stanovisku vlády k našemu návrhu se praví, že tento finanční dopad na státní rozpočet je podhodnocen a bude asi 63 milionů korun za rok. Dovoluji si upozornit, že číslo 30 milionů jsme převzali z důvodové zprávy vládního návrhu novely zákona o sociální potřebnosti z minulého volebního období.
Na závěr mi dovolte citovat z vládního návrhu zákona o sociální potřebnosti, na kterém se nemůžeme již několik let shodnout, a platí za to ti nejpotřebnější z nás. Cituji: "Dosavadní systém dotace vybraného sortimentu potravin již neodpovídá potřebám této skupiny občanů. Je nezbytné urychleně přijmout navrhovanou diferenciaci, a to s ohledem na vysoké náklady spojené s výživou při onemocnění celiakií a fenylketonurií ve srovnání s náklady na jiné dietní stravování." Je zřejmé, že jak vláda, tak předkladatelé se shodují na tom, že je třeba napravit stávající stav. Rozdíl je pouze v přístupu.
Z uvedených důvodů se na vás obracím se zdvořilou žádostí, abyste propustili návrh novely zákona do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji paní kolegyni Páralové jako zástupci navrhovatelů. A nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Jarmila Boháčková. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Jarmila Boháčková: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, zákon číslo 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, naplňuje právo dané Listinou základních práv na pomoc každému, kdo se nachází v situaci hmotné nouze. Jde o oblast z mnoha důvodů citlivou a důležitou.
Návrh kolegyně Páralové a dalších mění pouze jedno ustanovení stávající právní úpravy, a to zvýšení částky životního minima na výživu a ostatní osobní potřeby u občanů s nákladným dietním stravováním. V současné době je občanům s nákladným dietním stravováním zvyšována částka životního minima na výživu a ostatní základní osobní potřeby o 600 korun, a to bez ohledu na druh diety a její finanční náročnost. Předkladatelé si kladou za cíl diferencovat částky zvyšující životní minimum podle typu dietního stravování. Navrhují zvyšovat částky životního minima koeficientem, násobkem životního minima podle typu diety, respektive podle její finanční náročnosti. Tím však bude docházet k pravidelné a automatické valorizaci. Lze předpokládat, že každým rokem.
Jde nepochybně o dobrý záměr předkladatelů. Na rozdílné náklady občanů, kteří musí dodržovat nákladný dietní režim, by mělo být reagováno. Této problematice by Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky měla věnovat pozornost. Doporučuji však vést diskusi o tom, jakou formou diferencovat náklady a jak reagovat na skutečné náklady, které občanům s nákladným dietním režimem vznikají, oproti občanům, kteří se stravují takzvaným běžným způsobem.
Proto doporučuji návrh přikázat k projednání ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a o návrhu dále diskutovat. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy nemám žádnou písemnou přihlášku. Vidím pana kolegu Janečka. Žádám ho tedy, aby se ujal slova v obecné rozpravě. Prosím, pane kolego.
Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně a kolegové, rozpor, který se zde ukazuje možná jako malicherný, je z hlediska těch lidí, kteří potřebují příplatek k onomu stravování, velmi podstatný. Je totiž výrazný rozdíl, zdali se tato částka valorizuje na základě životního minima, nebo zda se valorizuje podle toho, jak rostou ceny oněch abych tak řekl úzkoprofilových, dietních potravin.
Částka životního minima je částka, která se vypočítává z mnoha sektorů, tj. jsou tam všechny oblasti, které člověk potřebuje, tedy například i náklady na teplo, náklady na bydlení atd. Dietní stravování je jenom maličký úsek a náklady na potraviny v oblasti životního minima představují asi 30 % z oné oblasti, kterou tvoří životní minimum. Mohlo by se tedy stát, že v případě, že provážeme částku životního minima s těmito náklady a že stoupne nějaká jiná složka, ze které se životní minimum vypočítává, dojde k nárůstu, i když tyto potraviny zůstanou na stejné úrovni, nebo naopak se zvýší. Nebo může dojít k opačnému efektu, tj. že klesnou náklady na bydlení, ale tyto potraviny "vyrostou", to znamená, že těmto lidem výrazně vzrostou náklady, ale částka nebude valorizována. Proto se domnívám, že by bylo velmi správné tu částku valorizovat prostřednictvím vyhlášky, tj. tak, aby se zohledňovalo pouze to, o co v tomto případě jde, tj. růst ceny dietních potravin.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Janečkovi a ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak? Ano, pan ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach se hlásí do obecné rozpravy. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, já bych se pouze krátce chtěl vyjádřit k tomuto návrhu, protože podobný návrh byl předložen již ve vládním návrhu zákona, novely tohoto zákona, a to v tisku 122, který bohužel nebyl schválen touto sněmovnou. Tento návrh je odlišný od tohoto návrhu. A já bych jen krátce chtěl shrnout základní pohled na tento návrh.
Návrh paní poslankyně Páralové používá k diferenciaci částek na osobní potřeby podle jednotlivých typů diet koeficientů, jimiž se příslušná částka na osobní potřeby občana násobí. Uvedený postup by vedl k situacím, kdy zvýšení této částky životního minima z jiných důvodů než z titulu zvýšení cen potravin, například růstu nákladů na dopravu, zahraniční rekreace, využití volného času, odívání a podobně, potřebných pro nákladné diety, by automaticky znamenalo i zvýšení částky na osobní potřeby pro účely sociální potřebnosti zdravotně postiženého občana. Na druhé straně však návrh paní poslankyně Páralové nezachytí ani výrazný nárůst cen vymezeného okruhu dietních potravin, protože toto zvýšení neovlivní souhrnný index spotřebitelských cen.
Vládní návrh zákona, tedy ten původní, který byl pod tiskem 122, obsahoval změnu právní úpravy, spočívající v diferenciaci částek podle jednotlivých typů diet v pevných částkách, o něž se zvyšuje částka na osobní potřeby občana. Konkrétní částky byly stanoveny v prováděcí vyhlášce, která byla k návrhu přiložena v pracovním znění. Návrh vycházel ze studie odborníků pod vedením předního dietologa - pana profesora Anděla.
***