(11.30 hodin)
(pokračuje Páralová)

Zavedení institutu náhradního volna by proto mohlo komplikovat zejména organizaci pracovní doby v nepřetržitých provozech. Pochopitelně jestliže je práce v sobotu a v neděli současně prací přesčas, může mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dojít k dohodě o poskytnutí náhradního volna za práci přesčas. Návrh ale vůbec neřeší, jak by byl posuzován souběh případného náhradního volna jak za práci přesčas, tak za práci v sobotu a v neděli v těchto případech. Navíc obsah navrženého ustanovení § 6a odst. 3 zákona umožňuje předkládanou právní úpravu zcela negovat, neboť by zaměstnavatel mohl povinnost poskytovat příplatky obejít tím, že by v kolektivní nebo pracovní smlouvě dohodl, že mzda je sjednána již s přihlédnutím k případné práci v sobotu a v neděli.

Uvedenými argumenty jsem se snažila dokázat, že jak zavedení institutu zaručené mzdy, tak tato konkrétní navržená úprava zavedení nároku na příplatek za práci v sobotu a v neděli nepřispěje ke zlepšení postavení zaměstnanců. Snažila jsem se dokázat, že přijetí tohoto návrhu novely zákona by pouze zkomplikovalo a znepřehlednilo naše právní prostředí se všemi důsledky. Proto si v tuto chvíli dovolím podat návrh na zamítnutí projednávaného tisku.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Aleně Páralové. S faktickou poznámkou před řádně přihlášenou Evou Dundáčkovou pan kolega Karel Vymětal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Vymětal: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, skutečně bych chtěl jen reagovat na svoji předřečnici paní poslankyni Páralovou. Rozumím tomu, že říká, že soudně vymáhatelné jsou nároky zaměstnanců, pokud nejsou uspokojeny. Pokud bychom měli v našich zákonech např. ustanovení, že v těchto pracovněprávních vztazích by soud musel rozhodnout dejme tomu do 30 dnů, tak tomu rozumím. Ale jestliže soud v takové kauze rozhodne za dva roky, za čtyři roky a navíc už není často v této lhůtě z čeho platit, tak v tom případě je pracovník skutečně dán do rukou zaměstnavatele a zaměstnanec nemá šanci se domoci svých nároků. Myslím, že v tomto směru nemá pravdu. Až to bude jinak z hlediska soudní praxe, potom se o tom můžeme takto bavit.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji Karlu Vymětalovi. Prosím paní kolegyni Evu Dundáčkovou, aby se jako řádně přihlášená ujala svého slova v obecné rozpravě. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji. Pane místopředsedo, dámy a pánové, jen krátkou repliku na pana poslance Vymětala. My samozřejmě malou účinnost soudů, resp. dlouhé prodlevy při jejich jednání nemůžeme řešit formou zákona. Byla by to zpozdilost, kterou si myslím pan poslanec také uvědomuje, neboť znám soudy, které rozhodují do měsíce či do dvou, a znám také soudy, u kterých ty avizované čtyři roky jsou velmi málo, a trvá jim to mnohem déle. Zabývejme se rozvrhem práce před soudy a stavem naší justice, ale neříkejme, že to je ten důvod, pro který musíme přijmout novou právní úpravu.

Na začátku mého vystoupení mi dovolte říci, že i já považuji nevyplácení mezd vůči zaměstnancům za trestuhodnou nemravnost či nestoudnost, chcete-li. Velmi si vážím těch, kteří zde diskutovali přede mnou o meritu věci, tedy o tom, jak tomu pomoci, a diskutovali o tom, zda tato připravená právní norma může býti účinná, zda může být účelná a zda jí můžeme dosáhnout kýženého cíle. Já patřím k těm, kteří si myslí, že nikoli, a rozhodla jsem se vystoupit v okamžiku, kdy poslanec KSČM pravil z tohoto místa, že ochrana zaměstnanců v České republice je nulová. To prosím mám pocit, že dotyčný poslanec nikdy neměl v ruce zákoník práce. Pokud jej někdy v ruce držel, tak jej nečetl, protože říci, že ochrana zaměstnance v České republice je nulová, je něco, co se vůbec neslučuje s možným výkonem mandátu poslance této sněmovny.

Řekl také, že postavení prodavačky u zaměstnavatele, kde ani nebyly zřízeny odbory, je nerovnoprávné a že ona chuděra nemá možnost se bránit. Já si myslím, že možná to je jádro problému, který se tu dnes snažíme řešit způsobem, který považuji za nesprávný, resp. málo účinný. Ten nástroj, ten skutečný nástroj kromě například zákona o ochraně zaměstnance při platební neschopnosti zaměstnavatele, kterou už tu zmiňovala paní poslankyně Páralová, ten skutečný nástroj mají v rukou samozřejmě zaměstnanci. A ten nástroj se jmenuje uvědomění si své vlastní síly, svých vlastních možností a toho, co oni znamenají pro zaměstnavatele. Ten zaměstnavatel přece bez zaměstnance nemůže vykonávat svoji podnikatelskou činnost, a zvůli zaměstnavatele, je-li takový, jak zde bylo řečeno, je zapotřebí se bránit. Zaměstnanec má v rukou nástroj, ten nástroj je téměř nevyužívaný a ten nástroj se samozřejmě jmenuje skončení pracovního poměru, a to okamžité, v případě, že mu není vyplacena mzda do 15 dnů od výplatního termínu. Já tvrdím a jsem o tom hluboce přesvědčena, že kdyby si pracovníci uvědomili, jaká je jejich síla, že zaměstnavatel potřebuje je pro to, aby svoji podnikatelskou činnost mohl vykonávat, kdyby využili odborů, kdyby využili tam, kde nejsou zřízeny odbory, pracovních rad a kdyby využili nástroje, který jim zákoník práce dává, situace by byla zcela jiná. Prostě pro zaměstnavatele, který jim neplatí mzdu, by tito zaměstnanci nepracovali a tento zaměstnavatel by neměl možnost svoji podnikatelskou činnost vůbec vykonávat.

Očekávám, že nastane reakce, která bude říkat, že si neuvědomuji, že v některých oblastech je vysoká míra nezaměstnanosti, jak obtížné je hledat zaměstnání. Pak já říkám, že toto je ta správná cesta, která vede k zaměstnanosti u poctivých zaměstnavatelů, eventuálně k zahájení vlastní živnostenské činnosti zaměstnance, který - jak se domnívá pan kolega - je ve zcela nerovnoprávném postavení a je chudák. Dokud budeme lidem říkat, že jsou chudáci, kteří nemají žádná práva, věřte tomu, že tomu uvěří a budou se tak chovat. Je třeba, aby osvobodili oni sami sebe a využívali svých zákonných nároků.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Evě Dundáčkové. S faktickou poznámkou pak kolega Miroslav Opálka.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Vážený pane místopředsedo, chtěl bych vaším prostřednictvím sdělit paní kolegyni Dundáčkové, že buď špatně slyšela, nebo jsem špatně artikuloval. Já jsem na závěr podotkl, že si nemyslím, že ochrana zaměstnanců je u nás nulová, ale že bych chtěl tuto ochranu ještě zvýšit. Co se týká rozdílného pohledu na ten problém, samozřejmě rozdílný je vzhledem k pohledu, který zřejmě máme na společnost a na svět, to nikomu neupírám, ale prosím vás, nepřekrucujme to, co tady kdo řekne. Je to nesprávné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Opálkovi. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec… Dobře, s faktickou poznámkou ještě paní kolegyně Dundáčková a potom řádně přihlášený Stanislav Grospič.

 

Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji vám za technickou poznámku. Jsem velmi ráda, že pan poslanec vystoupil, neboť jestli je tomu tak, že opravdu neřekl, že ochrana zaměstnanců je nulová, je na místě, abych se mu z tohoto místa omluvila, a činím tak ráda, neboť se tak jistě stalo buď tím, že hluk v sále byl takový, že jsem špatně porozuměla, anebo jsem špatně poslouchala. V tom případě se omlouvám a jsem ráda, že je tomu tak.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji kolegyni Dundáčkové, i za to, že od rána, od toho prvního bodu v 9 hodin, kdy paní kolegyně Miroslava Němcová měla problém s hlukem v sále, je teď jednání mnohem klidnější.

Prosím poslance Stanislava Grospiče, aby se ujal slova jako řádně přihlášený v obecné rozpravě. Do rozpravy se přihlásil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, který vystoupí hned po něm. Děkuji.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tak jak poslouchám rozpravu, která tady teď probíhá k navržené novele, mám pocit, že se dá říci, že ti, kteří nejčastěji argumentují proti předloženému návrhu zákona, se ohánějí tím, že by zaměstnavatelé byli příliš znevýhodněni vůči zaměstnancům, kterým by se dalo zase nějaké další právo, které by omezilo podnikatelské aktivity v naší zemi. Nicméně chtěl bych je ubezpečit, že přestože existuje jakási právní ochrana zaměstnanců v naší zemi, tento návrh novely má právě za cíl prohloubit ji v těch oblastech, ve kterých je silně nedostatečná.

Institut zaručené mzdy a další institut příplatku za práci v sobotu a v neděli v tzv. nerozpočtové sféře, tzn. ve sféře podnikatelské, mají za cíl vyrovnat obě skupiny zaměstnanecké v naší zemi.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP