(16.10 hodin)
(pokračuje Filip)
Protože kdybychom postupovali naznačeným způsobem, tak jak pan kolega Tlustý předložil, tak bychom v podstatě vytvořili jakýsi rezervní fond, který by neměl rychlejšího použití, ale měl by použití mnohem pomalejšího, méně efektivního, a také tedy později působícího, což je v příkrém rozporu s účelem, který bylo potřeba řešit právě v té situaci, kterou on vzal jako základ svého návrhu, a to je v době povodní. Samozřejmě mohou navrhovatelé říci, že samotné projednání v pátek po povodních v rozpočtovém výboru bylo projednání nedostatečné, že nemělo tu validitu nakládání s rozpočtovými prostředky České republiky, ale přitom bylo potřeba tyto prostředky použít rychle, zajistit vlastně odstraňování okamžitých škod, a také potom na mimořádné schůzi poměrně rychlým a efektivním způsobem bylo rozhodnuto o čerpání dalších prostředků.
Nevím jestli ten návrh není protismyslný.Vytváří totiž dvě kategorie různých rezerv a to je rozpočtová rezerva vlády, kterou jí dáme k dispozici, a její výše se neřeší. Potom vytváříme rozpočtovou rezervu Poslanecké sněmovny a její způsob použití se řeší. To má svůj ekonomický důvod, dobře mu rozumím, ale má to onu ústavní nekonformitu, o níž jsem mluvil na začátku svého projevu. Proč ústavní nekonformitu? Protože dává exekutivní pravomoc do rukou Poslanecké sněmovny jako zákonodárného sboru. Já se obávám, že zákonodárnému sboru, pokud se alespoň přiblížíme principu dělby moci, nemůžeme dávat větší exekutivní pravomoc, než jí náleží například tím, že projednáváme kontrolní zprávy vlády nebo že kontrolujeme čtvrtletní plnění státního rozpočtu a poté schvalujeme nebo neschvalujeme státní závěrečný účet. Je naším problémem, že ze schválení respektive neschválení státního závěrečného účtu nevyvozujeme například důsledek určité politické či i přímo právní odpovědnosti, to znamená, že s tím nebo oním způsobem ve vyjádření nesouhlasíme, a potom tedy nutíme například předsedu vlády k tomu, aby spojil takové neschválení například s odvoláním konkrétního ministra nebo s pádem vlády. Vytváření této rezervy považuji za krok, který stírá rozdíl mezi výkonnou a zákonodárnou mocí, a nedoporučuji jej.
Pokud jde o to, vytvořit vlastní rezervu, a pokud s ní chceme nakládat efektivním způsobem, respektive provádět okamžitou kontrolu kroků vlády, je to možné udělat mnohem jednodušším způsobem a to je novelou zákona o jednacím řádu, a v té konkrétní části, která se týká státního rozpočtu, doplnit za prvé vytváření rezervy a za druhé způsob jejího čerpání. Je to mnohem snazší, jednodušší, efektivnější a bez zásahu Senátu, který samozřejmě u této novely bude značně nervózní vzhledem k tomu, že bychom Senát připravili o další z jeho pravomocí, to znamená, že bychom vytvořili rozpočtovou rezervu, se kterou by Senát nemohl nakládat, protože Senát z ústavy samozřejmě nemá mít žádný vliv na rozpočet, ale vždycky se jej snaží získat.
Z toho všeho, co jsem řekl, vyplývá jediné: že navrhuji, aby Poslanecká sněmovna tisk 192 vrátila navrhovateli k přepracování s tím, že uvažuji o postupu, který by byl korektní v zákoně o jednacím řádu. Nakonec stálá komise pro jednací řád, kterou má Poslanecká sněmovna zřízenu, by mohla tuto část zapracovat podle návrhu pana kolegy Tlustého.
Toť vše, co jsem chtěl říci k tomuto návrhu zákona. Z toho vyplývá ovšem, že by byl neprojednatelný i tisk 193, protože ten závisí na schválení této ústavní změny.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Filipovi. Dámy a pánové, abychom se vyrovnali se situací, je třeba, abych v tuto chvíli otevřel bod, o kterém jsme rozhodli, že bude probíhat společná rozprava, takže je třeba učinit formalitám zadost.
Otevírám bod
22.
Návrh poslance Vlastimila Tlustého na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 171/1991 Sb.,
o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby
a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 193/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 193/1. Ptám se pana poslance Vlastimila Tlustého, zdali chce po takto zahájeném bodu vystoupit, a ptám se pana zpravodaje pro prvé čtení Petra Rafaje, zdali tak hodlá učinit. Není tomu tak. Tím jsme dohonili určitý deficit, který tady vznikl.
Mohu konstatovat, že pan místopředseda Filip byl zatím jediný přihlášený do rozpravy. Jako další se hlásí pan poslanec Petr Rafaj. Pan poslanec Recman se připraví jako třetí.
Poslanec Petr Rafaj: Tak jak už jsem avizoval ve své zpravodajské zprávě, navrhuji zamítnutí obou dvou zákonů.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Pan poslanec Svatomír Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, vzhledem k obsáhlému vystoupení místopředsedy sněmovny Vojtěcha Filipa k tisku 192 mi dovolte jenom stručné vystoupení k tisku 193, což je novela zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla.
Mé vystoupení bude zaměřeno ze dvou pohledů. Tím prvním je otázka získání finančních prostředků na řešení následků živelních pohrom, a to jak v období krátkodobém, to znamená v období, kdy živelní pohroma ještě trvá a kdy vláda, popřípadě stát potřebuje mít finanční prostředky okamžitě k dispozici během několika hodin, maximálně dnů, aby mohl zabránit ještě dalšímu postižení, aby mohl zabránit ještě větším pohromám. To všichni, kteří sledujeme situaci v České republice, konkrétně se to týká povodní v létech (Místopředseda PSP Jan Kasal: Prosím o klid, dámy a pánové.) 1997, 1998 a 2002, velice dobře známe.
V tomto směru si myslím, že je potřebné, aby vláda měla skutečně dostatečný počet nebo dostatečné množství finančních prostředků okamžitě k dispozici. Tyto finanční prostředky jsou potřebné v následující, delší etapě, která se počítá na léta, kdy skutečně je potřebné odstranit škody způsobené živelními katastrofami. V našich podmínkách to byla otázka povodní. Jsem přesvědčen o tom, že tato otázka je v současné době velice aktuální, neboť například odborníci z hydrometeorologického ústavu, kteří se zabývají touto problematikou, varují, že období mezi jednotlivými povodněmi, které může postihnout i Českou republiku, se oproti minulým desetiletím výrazným způsobem zkracuje.
***