(15.50 hodin)

Poslankyně Jiřina Fialová: Pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, chtěla bych podotknout, že se nepovažuji za odborníka na irácký konflikt, a tím méně jsem schopna předkládat kvalifikované teze lokálního či globálního charakteru. Přenechávám to jiným. Cítím ale srdcem, že něco není v pořádku, na něco jsme zapomněli. Mnoho občanů České republiky má dnes oprávněné problémy porozumět zdůvodnění a cestě, po níž svět ve 21. století k válce došel, a proč se česká vláda chová tak, jak se chová.

Jako žena zastávám názor, že válka je vždycky špatná. I já jsem proti ní. Ostatně může se civilizovaný člověk z války radovat? Naše prohra pro budoucnost spočívá v tom, že jsme jí nedokázali zabránit. Česká vláda nevyvinula dostatečné diplomatické úsilí, aby zabránila útočné a nevyprovokované válce, která nebyla posvěcena rezolucí rady spojených národů. A zde je již dotek s podstatou dnešních událostí.

Podle mého názoru jsou vedoucí političtí činitelé od toho, aby zastupovali své občany. Avšak žádný současný vládní politik, a musím vládu posuzovat jako celek, v tomto strašlivém příběhu nezastupoval své občany. Česká vláda nerespektovala veřejné mínění, které bylo jednoznačně proti válce. Zdá se, že jednou zvolená vláda si až do příštích voleb může dělat co chce, bez ohledu na mínění občanů. Ale nemusí to tak být vždycky.

Jestliže česká vláda povolila přelety cizích vojenských letadel českým vzdušným prostorem a přepravu vojenských transportů přes české území pro vojenskou akci v Iráku, která byla v rozporu s mezinárodním právem, Chartou OSN a míněním většiny občanů České republiky, vždycky existují prostředky, jak ji přimět k tomu, abychom nebyli zatahováni do rozbíjení mezinárodního řádu. Prvním krokem jsou parlamentní volby. Anebo co kdyby např. nedodržování mezinárodního práva českou vládou bylo vyváženo nedodržováním právních závazků českými občany?

Naše společnost se posouvá do stále hlubších projevů krize. Na mezinárodním poli - myslím tím nyní nikoli válečné pole - dochází k poklesu naší mezinárodní prestiže, za kterou budeme mnohdy platit penězi daňových poplatníků. Arbitráže se rodí jako houby po dešti, prohráváme mezinárodní soudy pro lidská práva, ale vláda se neustále zabývá myšlenkou na válečná dobrodružství.

Kdysi jistý klasik prohlásil: peníze nesmrdí. Ano, nesmrdí ani peníze za prolitou krev civilistů, žen a dětí ve válce v Iráku. Americká vláda nám za toto porozumění zaplatí. A pokud je skutečně přijmeme, pak nám nikdo neodpáře nálepku válečného zločince. To proto, že jsme se postavili na stranu agresorů nerespektující mezinárodní právo. Jak hluboko ještě Česká republika klesne v důsledku vazalství této vlády?

Často slýchám a čtu v českých médiích o boji za demokracii v této válce. Možná bych tomu uvěřila, kdyby se USA a Britové podřídili demokratickému rozhodnutí a pravidlům Rady bezpečnosti nebo kdyby neignorovali tak často názor většiny mezinárodního společenství. Nedokážu prostě věřit tomu, kdo sám porušuje zákony, o nichž tvrdí, že je hájí. USA se nepodařilo přesvědčit OSN, a když bylo jasné, že Rada bezpečnosti útok na Irák neschválí, podnikli ho Američané stejně. Ptám se: Je to demokratické?

Česká vláda na každém kroku skloňuje slovo "demokracie" a přitom záměrně neslyší, že demokracie také znamená naslouchání tomu, co chtějí lidé a na čem se lidé dohodnou. Je tohle konec demokracie, jak jsme ji znali? Přece cestou k posílení předpokladů trvalého míru ve světě je důsledné respektování odlišných politických, kulturních a v případě Iráku i náboženských směrů a hledání společné podstaty pro utváření planetární lidské komunity. Válka může být vyhrána relativně rychle, ale následky tohoto chybného politického kroku, kterým bylo zahájení války, na politickou situaci světa se mohou odrážet dlouhodobě, možná i v horizontu několika desetiletí. Pokud se třeba řadoví Iráčané nesmíří s americkým řešením, můžeme očekávat i zde dlouhodobé problémy -

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Promiňte, ale nerušte paní poslankyni a umožněte jí dokončit svůj projev. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Jiřina Fialová: - další zbídačování země, která ani před vypuknutím války nebyla schopna v důsledku sankcí sama řešit mnohé ekologické, zdravotnické a sociální problémy. Na krku lidstva tak bude viset po Afghánistánu další balvan a naše svědomí budou tížit zmařené životy a nedozírná humanitární katastrofa. Nejtragičtější přitom je, že tytéž Spojené státy jako jediné zablokovaly dohodu, která měla díky výjimkám z některých těchto pravidel umožnit nejchudším národům světa nákup základních léků. Důsledkem toho je, že tisíce lidí po celém světě, kteří mohli být zachráněni, zemřou na AIDS, malárii, tuberkulózu a další choroby, jež tyto země sužují.

Nechová se snad právě takhle zločinný stát? Hlavní pohnutkou takovéhoto chování jsou peníze. Více peněz, aby bohatí Američané byli ještě bohatší, víc peněz, víc surovin. Víc, víc, víc, pořád víc.

Zdá se, že neexistuje množství peněz, které by americkou společnost uspokojilo. (Potlesk.) Děkuji.

V tomto ohledu se válka v Iráku opravdu nijak neliší od koloniálních válek, jež byly po staletí vedeny za účelem získání nerostných surovin a obrovských zisků. Uvědomuje si toto česká vláda při svém dnešním počínání? Uvědomuje se vláda v těchto souvislostech vlastní stav společnosti? Nejsou varující šířící se případy sebevražd mladých lidí, kteří upalováním vyjadřují svérázný protest proti stavu české společnosti a situaci ve světě?

Vláda by měla více než válčit přemýšlet o tom, proč rozdíl mezi politiky a občanskou společností dosáhl takového rozměru, že můžeme hovořit o odcizení politiky. Sociologické výzkumy a analýzy přinášejí poznatky o novém typu chování mezi mladou generací, která se distancuje nejen od určité politické strany, ale od celého systému. Není divu.

Cynická a odporná se mi zdají válečná zpravodajství významných českých médií, která přinášela zprávy, kolik tun bomb dopadlo na civilní a vojenské cíle, kolik se podařilo zavraždit lidí, kolik kilometrů území bylo dobito, kolik se zřítilo vrtulníků a jak je to fajn. Proč ale všichni mlčí o tom, jaké budou ekologické následky? Jsou snad novináři hluší, slepí, nekvalifikovaní, vystrašení nebo zaujatí? Jsem občanka, platím daně a chci informace. Mě konkrétně nezajímá, kolik kilometrů která armáda dobyla, jak to např. na pochybných mapách ukazovala veřejnoprávní Česká televize. Zajímá mě, kolik kilometrů přírody válka zničila, jaké jsou další ekologické následky a kdo to všechno napraví, resp. kdo a jak nápravu zaplatí.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP