(18.40 hodin)
(pokračuje Křeček)

Jeden, který reguluje veškeré nájemné. Jestliže majitel chce pronajmout byt, musí se podrobit regulaci. To je způsob uplatněnýv USA. Pokud by vás zajímala tabulka, mám ji k dispozici. Je česky, takže se nemusíte ostýchat. Klade otázku: Jsem majitel, chci pronajmout byt, jaké mohu stanovit nájemné? To je způsob, který reguluje všechno nájemné.

Takovéto starosti naši pronajímatelé nemají. Chci-li pronajmout byt, mohu si stanovit jakékoli nájemné, protože u nově uzavíraných smluv žádná regulace není. Z toho vyplývá, že náš způsob regulace nájemného je ten druhý, to znamená nereguluje nově uzavírané smlouvy, ale dotýká se pouze již smluv uzavřených. Reguluje nájemné v bytech, které již nájemné mají a jsou obsazené. Z toho vyplývá, že tato regulace nájemného nemá nic společného s matkami s dětmi, s mladými rodinami a s důchodci, kteří nebydlí, jak tady bylo mnohokrát řečeno a jak třeba dnes v Radiožurnálu říkal pan kolega Kühnl. Netýká se to mladých rodin, které hledají byty. Tento zákon reguluje jen byty, které jsou již obsazeny, a umožňuje jednostranně zvyšovat nájemné těm lidem, kteří uzavřené nájemné smlouvy mají. Proto je to tak obtížné, protože zasahujeme do uzavřené nájemní smlouvy. V důsledku toho je zákon tak obtížný.

První nález Ústavního soudu, který zrušil vyhlášku 176/1993, byl samozřejmě plně na místě, protože nájemné nemůže být regulováno vyhláškou, musí být regulováno zákonem. To je nesporné. Všimněte si ale jedné věci: Vyhláška má č. 176/1993. Byla přijata v roce 1993, v době, kdy žádný socan na Ministerstvu financí neseděl. Jak to, že osm let vyhláška nebyla v rozporu s Ústavou, a teprve v době, kdy se dostala k moci sociální demokracie a bylo třeba vládu kopnout do kotníku, náhle jsme zjistili, že je vyhláška v rozporu s Ústavou. Osm let nikomu nevadila. Neříkám, že byla ideální, že bychom ji měli chválit, ale nebyla protiústavní. Najednou po osmi letech ale byla protiústavní. Byla novelizována, ale jen o to, že se každý rok nájemné jinak zvyšovalo. Byla to ale vyhláška a nikomu nevadilo, že je nájemné regulováno právním předpisem nižší právní síly.

V tomto smyslu Ústavní soud postupoval dobře. Již jednou jsem napsal, že nález Ústavního soudu je buď jako bible, nebo jako dílo Karla Marxe. Každý si tam najde to, co potřebuje. Někteří si tam najdou, že nájemné musí být na úrovni tržních sil, já si tam najdu, že stát má povinnost zajišťovat bydlení, že právo na bydlení je naším ústavním právem a že se majitelé domů musí podřídit určitým regulacím, že regulace nájemného nikomu v podnikání nevadí, protože každý se musí podřídit regulaci a může se rozhodnout, zda v této oblasti podnikat bude, nebo nebude.

Nájemné je úzce spojeno se sociálními dávkami. Samozřejmě je možná cesta, že nájemné bude růst rychleji, budou se platit více sociální dávky. Současně ale chceme sociální dávky omezovat, chceme omezovat mandatorní výdaje. Příspěvek na bydlení je nejrychleji rostoucí sociální dávkou. Vydáváme na něj 1.5 mld. Kč, máme 350 tisíc dávek vyplácených každý měsíc. Chceme-li zvyšovat, je to cesta. Můžeme zvyšovat nájemné, a budeme platit vyšší sociální dávky.

Jak se zachází se sociálními důsledky deregulace, mohli jste se přesvědčit v tomto časopise, který dostáváte, v Parlamentních listech č. 3, kde pan magistr Lux, což je osoba, která chrlí jeden článek za druhým týkající se bydlení, srovnává dvě rodiny. Jedna má 30 tisíc příjem, jedna 10 tisíc příjem, nájemné v regulaci platí obě stejné - 1800 korun. U jedné rodiny je to 6 %, u druhé 18 % příjmů. Pan kolega Lux říká, že po brutální deregulaci nájemného, jestliže bude deregulace šoková, v Praze průměrná regulovaná cena nájemného bude 68 Kč za m2. Vystřihne tuto částku za metr a z toho počítá, že to bude výborné, že to bude únosné. Navíc tam ještě stanoví, že stát jedné rodině doplatí 322 Kč, jedné rodině 1250 Kč, a všichni budou spokojeni. Jestliže takto zvažujeme důsledky, jestliže nevíme, zda se bude rodině opravdu takto platit, jestliže nebereme v úvahu, že majitelé běžně dnes píší lidem, že od zítřka budou požadovat 200 Kč a ne to co spočítal kolega Lux, je to obtížné.

Mám vystřižené titulky z Mladé fronty z minulého týdne: Dostupnost bydlení se pro řadu rodin zhoršuje, bytová situace je horší než před 12 lety. Není to věc, kterou bychom mohli nějakým jednoduchým způsobem shodit se stolu.

Myslím, že paní Horníková vzpomenula Švýcarsko. Nájemné je tam počítáno tak, jak říká, ale nesmíme zapomenout, že tam nájemné činí 8 % z příjmů rodiny. Když to tvoří 10 % z příjmů, považují to za sociální problém. Když jsem říkal že náš důchodce platí 60 % ze svých příjmů na bydlení, nevěřili mi to a považovali to za nečistou propagandu z České republiky. Byl jsem tam s parlamentní delegací, kolegové to mohou potvrdit. V tom je ale ten problém. Pokud nájemné bude 20 až 25 % z příjmu rodiny, jako je v Německu, může na tom být, ale je-li tomu jinak, jestliže důchodce platí 40 až 60 %, co od něj můžeme chtít?

Padly návrhy na zamítnutí. Jistě, proč bychom nezamítli? Zamítli jsme již jeden návrh. Latiníci ale říkali dura lex sed lex - špatný zákon, ale zákon, tvrdý zákon, ale zákon. Kdybychom schválili v minulém volebním období zákon, který předložila vláda, dnes bylo nájemné zvýšeno o 22 % tím růstem, který jsme předpokládali. Jestliže tento zákon zamítneme, nebude přijat v této sněmovně žádný zákon, nájemné nebude možné zvyšovat a tím to zablokujeme. Jestliže toto chceme, tak prosím.

Neříkám, že zákon je ideální, má řadu chyb, je složitý. Řada lidí říká, jak se složitě vypočítává. Ano, je to přesně tak, ale je to zákon, který umožňuje alespoň desetiprocentní nárůst, k něčemu se bude přibližovat, můžeme ho novelizovat. Jestliže ho zamítneme, nebude nic, budou nekonečné spory mezi nájemci a pronajímateli.

Několik poznámek k diskusi. Pan kolega Beneš říkal, že Statistický úřad odhalil několik set tisíc neobydlených bytů. To samozřejmě není pravda, pan kolega Beneš to jistě ví. Otázka zněla, zda je v bytě někdo přihlášen k trvalému pobytu. Samozřejmě není, proč by tam majitel přihlásil někoho k trvalému pobytu, když tam může ubytovat deset Ukrajinců za 3000 korun od každého? Byty jsou sice prázdné, nikdo tam není přihlášen k trvalému pobytu, ale jsou plné až na půdu.

Kolegyně a kolegové, jsme na velmi tenkém ledě. Sociální důsledky jsou zcela zřejmé. Samozřejmě pro někoho. Také si myslím, že by bylo lepší, kdybychom šli francouzskou cestou nebo jinými cestami, kde má na to vliv výše příjmů nájemníka, že tento zákon není ideální v tom, že zvyšuje, že dereguluje plošně všem, i těm, pro které je to legrace, i těm, pro které je to tragédie. Také to není správné, ale co jiného v této sněmovně má šanci na přijetí? Nebuďme maximalisté, nemysleme si, že můžeme prosadit. Sociální demokracie také hledala nějaký kompromis. Kdyby ona sama předkládala tento zákon, byl by asi jiný.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP