(15.00 hodin)
(pokračuje Filip)
Stejně tak lze očekávat pocity nespokojenosti u těch provozovatelů, které rada sankcionovala pokutou či odebráním licence. Ani zde nelze bez dalšího převzít jejich tvrzení. Jestliže tak Poslanecká sněmovna postupovala, jde stejně o pochybení, jako kdyby bez možnosti vlastního vyjádření byl odvolán soudce, neboť několik stran, v jejichž neprospěch rozhodl, si na něj stěžovalo. Takový postup však v právním státě možný není a k objektivnímu posouzení slouží v justici, ale i před Ústavním soudem kárná řízení.
Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání sice institut kárného řízení nezná, avšak specifické postavení členů rady vyžaduje, aby se mohli vyjádřit buď přímo v Poslanecké sněmovně, nebo prostřednictvím některého orgánu Poslanecké sněmovny ke všem skutečnostem, které jsou jim, ať už právem, nebo neprávem, vytýkány. Pokud je jim tato možnost upřena, pak kromě poškozování jejich práv, ať už je bereme v lidskoprávní, nebo pracovněprávní rovině, poškozuje Poslanecká sněmovna i sebe samotnou, neboť se tím ve zpětné vazbě připravuje o informace, které by mohly být velmi závažné pro její samotné rozhodování.
Postup předsedy vlády je právně ještě nekorektnější, než byl postup Poslanecké sněmovny, protože Poslanecká sněmovna je v podstatě v parlamentním státě suverénem a jen na jejím rozhodování záleží, jakým způsobem začne rozhodovat. Je potom také na zvážení, jestli, když máme takové pravomoci, je můžeme využívat nebo zneužívat. Pan předseda vlády, kterého informovala Poslanecká sněmovna ve smyslu ustanovení paragrafu 6 odstavec 3 mediálního zákona o svém návrhu na odvolání rady, by měl podle paragrafu 7 odstavec 1 mediálního zákona neprodleně odvolat samostatným rozhodnutím každého ze 13 členů rady. Vzhledem k tomu, že i po odvolání rady bude po přechodné období zapotřebí provádět nezbytné právní úkony, např. signovat listiny, bylo by vhodné, kdyby předsedovi rady nebo jednomu ze členů rady, ve kterého má předseda vlády důvěru, alespoň bylo doručeno rozhodnutí o odvolání později nebo aby byl některý z takových pověřen výkonem funkce, kterou je nezbytné zajišťovat. Vzhledem k tomu, že se na členy rady vztahuje, nestanoví-li mediální zákon jinak, subsidiárně zákoník práce, je třeba, aby další postup byl veden v souladu s tímto právním předpisem, doufám, že i závazným pro předsedu vlády.
Ve smyslu ustanovení paragrafu 2 odstavec 2 zákoníku práce jde v případě členů rady o výkon veřejné funkce vykonávané v pracovním poměru resp. v poměru obdobném. Vedoucím organizační složky státu, který je oprávněn k právním úkonům v pracovněprávních vztazích členů rady, je ve smyslu paragrafu 9a zákoníku práce předseda vlády. Zaměstnavatelem členů rady je tak subsidiárně podle paragrafu 8b zákoníku práce stát.
Rozhodnutí o odvolání každého z členů rady učiněné předsedou vlády musí být vzhledem ke své závažnosti prosté právních chyb s absolutním důrazem na právní čistotu. Toto rozhodnutí musí být v intencích paragrafu 65 odstavec 2 zákoníku práce vyhotoveno písemnou formou a musí být doručeno členu rady, nikoliv radě. Jinak je neplatné. Výkon funkce končí pak den následující po doručení, nebyl-li v odvolání uveden den pozdější, jak jsem předznamenal.
Podle paragrafu 68 zákoníku práce platí pro pracovní poměry založené volbou, jmenováním ustanovení o pracovních poměrech založených pracovními smlouvami. Per analogiam k paragrafu 55 zákoníku práce stran okamžitého zrušení pracovního poměru, ke kterému došlo, musí být k odvolání skutkově vymezen jeho důvod tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným. Uvedený důvod se nesmí dodatečně měnit a sluší se podotknout, že v občanském soudním řízení je možné rozhodovat o neplatnosti určitého právního úkonu. Pokud by soud příslušné žalobě vyhověl, znamenalo by to následně nejen nutnost plnění ze strany státu, ale vedlo by to i k politicky problematické otázce, kdo vlastně byl v žalovaném období členem rady, a vztahovala by se tak v důsledku toho na něho ustanovení paragrafu 7 odstavec 9, odstavec 13 a paragrafu 8 mediálního zákona. Takový jeden konkrétní příklad už jsme tady měli, když se u Ústavního soudu domohla skupina poslanců zrušení jmenování členů dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Problémy shora naznačené je nutno vyřešit v poměrně krátké době. Nechť vládní koalice a ministr kultury neobviňují opozici za to, že trvala na svém a nechtěla způsobit kolaps mediální rady. Navrhovali jsme vám opakovaně od října loňského roku, nechť dokážete, že ten který člen rady neplní své povinnosti, a že kdykoliv takového člena rady budeme ochotni odvolat. Není pravda, že jsme bránili tuto radu. Nebyla to naše rada, tato rada vzešla z minulých volebních období, ve které KSČM neměla žádnou převahu a ve které byl jenom jeden zástupce, kterého kdy v minulosti KSČM nominovala. Je třeba si uvědomit, že svalovat vinu na opozici není politicky moudré a není to ani vhodné v této tak závažné chvíli. Byl bych rád, kdybychom si před jednáním o nové volbě členů rady uvědomili, v jakém právním stavu jsme, abychom každý potom byli schopni unést odpovědnost, kterou jsme na sebe vlastním hlasováním, vlastním podpisem předsedy vlády převzali.
Děkuji vám.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní se o slovo přihlásil předseda klubu sociální demokracie Petr Ibl, pak pan poslanec Pleva.
Poslanec Petr Ibl: Jenom stručně bych rád reagoval na kolegu Vojíře z ODS, který ve svém vystoupení nám sdělil, že mimořádná schůze sněmovny byla svolána protiprávně, proti zákonu. Nevím, z čeho tak vychází, protože podle jednacího řádu paragraf 51 odstavec 4 požádá-li atd. nejméně pětina sněmovny, může být svolána sněmovna do určité doby. Toto bylo svoláno. Poté má předseda sněmovny rozeslat tak, aby poslanci se seznámili do pěti dnů. Pokud tato lhůta nebyla dodržena, může kterýkoliv z poslanců vznést námitku a požádat o odročení této schůze. Toto se stalo a sněmovna rozhodla o námitce. Je toto protiprávní? Není.
Další otázka. Teď místopředseda sněmovny zde hovořil poměrně slušně a plamenně, podával brilantní právní výklad a v úvodu své řeči hovořil mimo jiné o tom, co sněmovna připustila nebo nepřipustila. Hovořil o tom, že na základě požadavku, aby byla přítomna celá Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, že byla učiněna úlitba, že byl přizván pouze její předseda. Ale i zde jednací řád na to pamatuje, že sněmovna svojí svobodnou volbou může rozhodnout o tom, koho pozve na své jednání a komu dá předseda slovo, a ten může hovořit. Pokud bychom chtěli právní výklad podávat, tak ho podávejme objektivně, nikoliv účelově.
Jinak k úvodu. Jsem přesvědčen o tom, že tato mimořádná schůze je svolána podle zákona a v souladu s právem.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dám slovo panu poslanci Plevovi. Jenom než dojde, řeknu, že nyní to, co řekl Petr Ibl, se spíš týká mě než kohokoliv jiného, a já bych rád sdělil, že řídící má své kompetence. Já je využívám, ale nezneužívám.
Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pan poslanec Karel Vymětal.
***