(14.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Ministerstvo financí se ve svém doporučení vládě přiklonilo k financování výstavby dálnice vydáním státních dluhopisů s tím, že v průběhu výstavby není vyloučena ani možnost použití zdrojů Evropské investiční banky.
Využití dluhopisů bude pouze na výstavbu této dálnice. Financování oprav a údržby bude zajišťováno v budoucnu na dálnici D47 klasickým způsobem, to je z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Splatnost dluhopisů je navrhována na období 25 let. Příjemcem finančních prostředků bude Česká republika, která prostředky následně poskytne Státnímu fondu dopravní infrastruktury, a ten zajistí plynulé financování výstavby dle aktualizovaného harmonogramu prací, který schválila vláda České republiky. Tento aktualizovaný harmonogram prací vláda schválila dne 7. května 2003.
Výdaje spojené s emisí a splácením dluhopisů budou rozloženy do následujících let, stanou se součástí dluhové služby státu a vláda s nimi počítá i v rámci přípravy střednědobého výdajového rámce pro veřejné rozpočty pro léta 2004 až 2006.
V tuto chvíli děkuji za pozornost a dovoluji si požádat Poslaneckou sněmovnu o podporu tohoto návrhu.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Martin Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych jako zpravodaj navázal na slova pana ministra a na úvod zrekapituloval, že sněmovna má tímto návrhem zákona schválit vydání dluhopisů ve výši 47,6 miliardy Kč a vláda žádá sněmovnu, aby tento souhlas udělila ve zkráceném řízení, tedy během jednoho čtení.
V návaznosti na to bych chtěl sněmovně oznámit, že poslanecký klub ODS vetuje toto zkrácené projednávání, a já se budu snažit objasnit ve své zpravodajské zprávě, proč.
Jednak bych chtěl znovu zrekapitulovat, že se vlastně jedná o vydání státního dluhu ve výši 47,6 mld. Kč, což jsou obrovské peníze, které by vystačily resortu obrany nebo resortu školství skoro na celý fiskální rok.
V této souvislosti bych chtěl také upozornit na to, že důvodová zpráva příliš nereflektuje tuto obrovskou částku, protože když jsem si ji důkladně přečetl, zjistil jsem, že obsahuje pouze několik stran a celkem 807 slov a propočtem mi vyšlo, že každé slovo, které přečteme, přijde daňové poplatníky na 59 mil. Kč. Dokonce jsem si vybavil při této příležitosti Parkinsonův zákon, který říká, že čím vyšší částka je projednávána, tím méně času se na to spotřebuje. Důkazem toho je navržený režim v § 90 odst. 2. Já bych to doplnil, že čím vyšší je částka, tím kratší je důvodová zpráva. Z toho jsem dovodil také nový koeficient, já mu říkám "aplikace Parkinsonova koeficientu", a je to právě ono vydělení částky, o kterou se jedná, počtem slov v důvodové zprávě. V případě tohoto návrhu zákona, jak jsem řekl, každé slovo přijde daňové poplatníky na 59 mil. Kč. Jen pro srovnání: návrh zákona o garanci pro Fakultní nemocnici Motol, který jsme projednávali včera, má tento Parkinsonův koeficient 1,6 mil. za slovo a například poplatky v České televizi a rozhlase - zákon, který jsme projednávali také nedávno - mají tento koeficient 308 tis. Kč na slovo, takže Parkinsonova teorie je tímto zcela potvrzena.
Tolik na úvod a zdůvodnění toho, že ODS nechce postupovat Parkinsonovou metodou, a proto zablokovala zrychlené projednávání.
K samotnému materiálu. Po jeho prostudování mě zarazil v důvodové zprávě hned odstavec první, kde je uvedeno, že na základě jednání vlády bylo rozhodnuto o vydání státních dluhopisů atd. Já bych chtěl v této souvislosti říci, že rozhodnutí o vydání státních dluhopisů nemůže dělat vláda, ale Parlament. V této souvislosti bych požádal nejraději pana předsedu vlády - který zde není - nebo některého z členů vlády, aby nám vysvětlili tuto větu z důvodové zprávy a sdělili nám, kdo vlastně rozhoduje o vydání státních dluhopisů. Já jsem se dosud domníval, že vláda může navrhovat a Parlament rozhoduje.
Dále se v důvodové zprávě píše, že se jedná o zákon, který je ryze technického charakteru a nepřináší žádné nové aspekty do právního prostředí. Tato na první pohled jednoduchá charakteristika má však jeden problém, protože, jak jsem sdělil, projednáváme zvýšení státního dluhu o 47,6 mld. Kč, a v této souvislosti bych se otázal pana ministra, zda 47,6 mld. Kč považuje za záležitost technického charakteru. Já myslím, že to je záležitost pro státní a veřejné finance skoro smrtícího charakteru.
Dále se v důvodové zprávě dočteme ve zvláštní části, že stavební náklady jsou Ministerstvem dopravy určeny při klasickém způsobu financování na částku 47,6 mld. Kč. Já nerozumím příliš větě, že stavební náklady jsou určovány podle způsobu financování. Já jsem se domníval, že stavební náklady jsou určeny objemem, rozsahem, typem a kvalitou prací, nikoliv způsobem financování. Zde bych zase poprosil nepřítomného pana ministra dopravy o vysvětlení, jak Ministerstvo dopravy určuje způsobem financování stavební náklady.
Další poznámku bych věnoval způsobu financování, protože ta je také lakonicky odbyta větou, že v současné době se Ministerstvo financí přiklání k zajištění financování výstavby formou emise státních dluhopisů. Já myslím, že pokud se jedná o sumu 47,6 mld. Kč, nelze se přiklánět, ale je třeba se rozhodovat na základě přesných dat a analýzy. Když pominu to, že zde žádná analýza není, tak mi alespoň chybí věrohodné potvrzení, že tento způsob financování je pro Českou republiku nejvýhodnější.
Pokud prostudujeme přiložený harmonogram, který ukazuje, jak budou jednotlivé části z celkové sumy spotřebovávány na financování stavby, tak zjistíme, že v roce 2004 bude potřeba 7 mld. Kč, v roce 2005 také 7 mld. Kč a mezi léty 2006 až 2009 se zatím příliš neví, protože "v současné době nejsou jednotlivé úseky projektově plně připraveny, nejsou schválena územní rozhodnutí a vydána stavební povolení".
V této souvislosti se tedy ptám, proč má sněmovna nyní rozhodnout o zadlužení státu o 47,6 mld. Kč, když v příštím roce budeme potřebovat podle podkladů plynoucích z tohoto návrhu 7 mld. Kč, a i kdybych to vzal o rok déle, tak dalších 7 mld. Kč, takže to považuji za předčasné a i vzhledem k tomu, že stavba není kompletně připravena, to považuji v této souvislosti za velmi riskantní, a to i v souvislosti s větou, že všechny peníze, které jsou na nějakou věc uvolněny, jsou také okamžitě utraceny.
Dále bych měl na pana ministra dotaz, co znamená předposlední odstavec ve zvláštní části v § 1, kde se píše, že výnosy z navrhovaného státního dluhopisového programu jsou určeny na rozdíl od veškerých dosavadních dluhopisových programů sloužících ke krytí neproduktivních schodků pro produktivní investice. Teď bych prosil, pane ministře, o vysvětlení této věty: "Každá produktivní investice přináší výnosy, vzhledem k tomu je nutno, aby bylo dluhopisové financování této investice odepisováno tak, jak je to obvyklé u kterékoliv jiné investice. Tím bude zamezeno přenášení dluhopisového břemene na další generace." Přiznám se, že jsem si s touto větou lámal velmi dlouho hlavu, protože tak jak je to napsáno, by vlastně pan ministr financí vymyslel perpetuum mobile.
***