(14.50 hodin)
(pokračuje Kocourek)

Dále bych se chtěl zeptat, proč v této souvislosti uvažujeme pouze o státním dluhopisovém programu. Státní dluhopisový program má totiž sloužit ke dvěma věcem - buď pro financování schodku státního rozpočtu po uzavření státního závěrečného účtu, anebo k financování nějaké mimořádné potřeby, která vznikne v průběhu rozpočtového roku. Nyní se nacházíme ve stadiu přípravy státního rozpočtu na rok 2004, tedy v dostatečném časovém předstihu, tak aby případné náklady spojené s touto stavbou hrazené prostřednictvím výdajů státního rozpočtu byly profinancovány přes státní rozpočet a případně se promítly do zvýšeného deficitu státního rozpočtu krytého právě státním dluhopisovým programem na úhradu schodku státního rozpočtu. To je tedy moje další otázka - proč nebude použit nějaký výdajový program ze státního rozpočtu, případně pak krytý státním dluhopisovým programem na úhradu schodku státního rozpočtu. Mám pocit, že takovýto námi teď projednávaný státní dluhopisový program situaci pouze zamlžuje, protože mimo rozpočet se vytahuje opět deficit, který není vidět a který Poslanecká sněmovna jako celek vědomě neschvaluje.

A v návaznosti na to bych se chtěl i zeptat, jak tento státní dluh zapadá do deklarované reformy veřejných financí, kterou prezentuje pan ministr financí, protože si myslím, že suma 47,6 mld. - mimochodem, která zvýší nárůst státního dluhu v roce 2003 na 169 mld. Kč - mně příliš logicky do deklarované reformy veřejných financí nezapadá.

Zároveň na pana nepřítomného ministra dopravy bych měl otázku, jak tato stavba ohrozí, či neohrozí výstavbu a dostavbu ostatních úseků dálnic, příp. velkého pražského okruhu, neboť mám pocit, že o tom nám ještě nikdo nic neřekl, protože tato sněmovna by měla vědomě schválit nějaké priority, a v tomto ohledu také jakékoli informace z tohoto podkladu postrádám.

To jsou mé připomínky k tomuto návrhu. Přihlásím se ještě do obecné rozpravy, kde budu zvažovat návrh jednak na přerušení tohoto bodu do příchodu nebo účasti pana ministra dopravy, kterého se tato otázka velmi týká, a zároveň bychom měli zvážit, zda nebude lepší projednávat tento návrh v rámci nějakého celkového konceptu vlády pro výstavbu a dostavbu dálniční sítě v České republice a zejména o návrzích na způsob jejich financování a dopad do veřejných rozpočtů.

Tolik moje úvodní zpráva.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Požádám pana poslance, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, a otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil jako první pan poslanec Oldřich Vojíř. Další přihlášky nemám. Prosím pana poslance Vojíře.

 

Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, myslím, že tak jak řekl zpravodaj kolega Kocourek, je zjevné, že na jedné straně bezesporu dálnice D47 má být stavěna a má propojit Polsko, Českou republiku a následně Rakousko či Německo. Je zjevné, že severomoravský region takovou dálnici určitě potřebuje. Je ovšem také zjevné, že i další regiony potřebují, aby ty dálnice, které už existují, ale nejsou dotaženy do konce, měly svůj vlastní harmonogram a měly svou vlastní prioritu, ať už půjde o dálnici na Hradec Králové, ať už půjde o dálnici směrem na Ústí, směrem do jižních Čech atd. Myslím, že bych tady mohl vyjmenovat celý systém dálnic, který bezesporu je zapotřebí dobudovat. Mohl bych zde zmínit i to, že je zapotřebí dobudovat i železniční koridory, to znamená celou infrastrukturu, která byla dlouhodobě zanedbána, bezesporu a je zapotřebí, aby takováto infrastruktura byla vybudována na co nejvyšší kvalitativní úrovni.

Nicméně se dostáváme do situace, že na základě nešťastného projektu budování dálnice D47 jsme převzali tu záležitost do takových rukou, že jsme řekli, že je to priorita zřejmě číslo jedna této vlády, a že tedy vypíšeme dluhopisový program na úrovni 47 mld. Kč s tím, že ke všemu je zjevné, že ne všechny prostředky minimálně v horizontu dvou let budeme potřebovat prostavět.

Já se musím v této souvislosti jak pana ministra financí, tak zřejmě logicky i pana ministra dopravy zeptat, jakým způsobem bude postupovat výstavba oněch dalších dálnic, a dokonce i rychlostních komunikací. A jestli doteď platilo, že tyto dálnice byly financovány z fondu rozvoje dopravní infrastruktury, tak se musím zeptat, jak tento fond bude hledat své zdroje, když je zjevné, že na jedné straně má zdroj, který je přímo určen a vymezen ze zákona, kdy mu přísluší určitá část daňové výtěžnosti, to na straně jedné, ale na straně druhé také víme, že je od svého prvopočátku financován ze zdrojů FNM. Už v loňském roce byl příslib, že tyto zdroje z FNM nebudou použity a že budou hledány jiné zdroje.

Já se tedy ptám za prvé, v jakém objemu budou ostatní dálnice a rychlostní komunikace financovány, a za druhé, bude-li nadále dotován fond dopravní infrastruktury Fondem národního majetku, tak v jakém objemu a v jakém čase a z jakých zdrojů FNM.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Miloslav Vlček. Pak se hlásí pan poslanec Schling.

 

Poslanec Miloslav Vlček: Pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych navrhl zkrátit lhůtu k projednávání u tohoto vládního návrhu o 55 dnů, a pokud tento návrh nebude schválen, tak o 30 dnů, a přikázat tento návrh rozpočtovému výboru.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším přihlášeným do rozpravy byl pan poslanec Schling.

 

Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedo, dámy a pánové, já jsem tady v minulosti několikrát hovořil o problematice dálnice D47, naposledy když jsme projednávali zprávu vlády o skončení smluvního vztahu s firmou Housing and Construction. Upozorňoval jsem na nejrůznější nesmysly, které byly v souvislosti s tímto projektem tvrzeny. Netušil jsem tehdy, jak brzo se mi dostane satisfakce, jak brzo se prokáže přímo vládním materiálem, že tvrzení o předraženosti projektu ve smlouvě s Housing and Construction je jen fikce a tvrzení, které se nezakládá na pravdě. Připomenu několik čísel.

Ředitelství silnic a dálnic už před řadou let si zapsalo do Isprofinu 44 mld. jako potřebnou částku na stavbu této dálnice. Firma Housing and Construction počítala se stavebními náklady pouze 33 mld. Pak tam byly další jiné částky jako pětimiliardová rezerva, částky na rizika, částky na pojištění, které musí soukromá firma platit na rozdíl od státu.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP