(18.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Je také zřejmé, že se jedná o jednání mezi státní institucí a privátní institucí. Obě tyto instituce v rámci těchto jednání využívají služeb právních zástupců a snaží se postupovat maximálně obezřetně, tak aby hájily své oprávněné zájmy. Tato maximální obezřetnost a důraz na všechny detaily uvedených transakcí tato jednání přirozeně zatěžují a do značné míry také komplikují.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu ministrovi a táži se pana místopředsedy, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji za odpověď. Moje reakce je následovná. Skutečnost, že dosud kauza nebyla uspokojivým způsobem uzavřena, je pro mne dalším důkazem špatného postupu státu v případě Investiční a Poštovní banky - tehdy i nyní.
Za druhé. Pan ministr řekl, že odpovědnost leží dílem také na České konsolidační agentuře. Myslím si, že to není pravda. Když smluvní strana nechce plnit své smluvní povinnosti, které má, i kdyby se konsolidační agentura rozkrájela, tak se nemůže donutit k tomu, aby plnila. Tu si kladu otázku, zda postup není příliš benevolentní vůči ČSOB ze strany státu.
Za třetí. Mám se ptát banky na to, proč neplní. Myslím, že banka dostala za asistence státu cizí majetek, který jí původně nepatřil. Stát jí k tomu dopomohl. Myslím, že stát by měl být v tomto důraznější a znát, proč neplní ČSOB závazky, a donutit ji, aby plnila.
Za čtvrté - a to už je první otázka dodatečná. Nedojde prodloužením oné lhůty ke ztrátě kontroly nad těmi aktivy? Respektive se ptám, jestli jiná aktiva jsou i nadále pod kontrolou, přestože se to prodlužuje.
Za páté - omlouvám se za překročení časového limitu. Co je s oněmi hlasovacími právy? Protože vy jste správně zdůraznil, že se jedná pouze o akcie, se kterými není spojeno právo hlasovací.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má ministr financí pan Bohuslav Sobotka.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Pokud jde o otázku důrazného postoje a postupu ze strany státu, stát využívá a bude využívat všech zákonných prostředků, které má k tomu, aby případně donutil ČSOB příslušné smlouvy, které byly podepsány, dodržet. To znamená, že pokud tato tříměsíční lhůta uplyne bez toho, aniž by bylo dosaženo dohody o převodu těchto nehlasovacích akcií, pak bude použito sporné řešení a bude využito arbitráže v této kauze. V případě, že nedojde k dohodě o míře úročení, bude rovněž využito arbitra při rozhodnutí o tom, jaká výše úročení by v celé transakci měla být zvolena.
Stát nemá žádné jiné nástroje než tyto, to znamená postupovat legálně v mezích zákona, na základě zákona, a vynucovat si dodržování smluv, které pokládáme za smlouvy, které stát uzavřel v dobré víře, za smlouvy, které dávají státu dostatečný prostor pro to, aby si obhájil své oprávněné zájmy i vůči komerčním subjektům.
Pokud jde o otázku převodu hlasovacích akcí, musím říci, že právě jednání, která v tuto chvíli jsou vedena, směřují k tomu, aby stát získal kontrolu nad offshorovou strukturou převodem nehlasovacích akcií. Pokud jde o hlasovací akcie, tam je v tuto chvíli veden určitý interpretační spor o to, zda tyto hlasovací akcie byly součástí podniku IPB v okamžiku, kdy podnik IPB byl převzat Československou obchodní bankou, s tím, že se liší interpretace na obou stranách. A právě rozdílnost této interpretace v uplynulých měsících komplikovala uzavření dohody nebo nalezení dohody, která by byla technicky realizovatelná.
Pokud jde o otázku, zda nedojde ke ztrátě kontroly nad těmito strukturami, musím říci, že předpokládáme, že dojde po dohodě obou stran, to znamená konsolidační agentury i ČSOB, k auditu těchto struktur, tak aby byla zřetelně popsána situace a vývoj těchto struktur od okamžiku jejich převzetí do okamžiku předání do konsolidační agentury, a to tak, že tento audit bude proveden auditorem, na kterém se dohodnou obě strany, tak aby panovala maximální důvěra. Předpokládám rovněž, že by se obě strany měly dohodnout na přesném zadání a specifikaci pro provedení tohoto auditu. Domnívám se, že není důvod se obávat toho, že by stát tato aktiva převzal v neúplné podobě, to znamená, že by došlo např. ke ztrátě nějaké součásti během tohoto procesu. Ale proto, aby byla naprostá jistota a bezpečnost na straně státu, je dohodnuto toto řešení hodnocení nezávislým auditorem.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu ministrovi. Dalším vylosovaným ze série interpelací na pana ministra Sobotku je pan poslanec Jaromír Kohlíček, který však svoji ústní interpelaci stáhl, a to z toho důvodu, že dostal uspokojivou odpověď písemnou.
Nyní udílím slovo paní poslankyni Kateřině Konečné, která přednese svoji interpelaci na ministra zahraničních věcí pana Cyrila Svobodu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, pane ministře, děkuji, že jste dorazil. Interpeluji vás ve věci připravenosti českých překladatelů pro Evropský parlament, a to ze zcela zištného důvodu. Když jsme zhruba před 14 dny měli možnost se setkat s vrcholnými představiteli Evropského parlamentu a jednat s nimi, v jednání došlo také k tomu, že byli velice překvapeni nedostatečnou připraveností lingvistů z České republiky na paralelní překlad v Evropském parlamentu. Bylo konstatováno, že zájemců o tuto práci je v České republice minimum.
Všichni si uvědomujeme, že z nebo do českého jazyka by maximálně v roce 2004 měla být všechna oficiální jednání v Evropském parlamentu tlumočena. Já se vás tedy ptám, jaká je koordinace Ministerstva zahraničních věcí, Evropského parlamentu, popřípadě Evropské unie ve věci pomoci s výběrem paralelních překladatelů, popř. jak jsou shromažďovány seznamy těchto lidí vhodných pro tuto práci, které byste byli schopni Evropskému parlamentu nabídnout.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí pan Cyril Svoboda.
Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, to je realita, že po vstupu České republiky do Evropské unie bude čeština jedním z oficiálních jazyků Evropské unie. Bude to samozřejmě i pro nás mnohem snazší na mnoha grémiích - využít skutečnosti, že budeme moci užívat český jazyk. To je zřetelné a bude to stát velké prostředky a velké úsilí.
Naše příprava profesionálních tlumočníků probíhá. Konkursy na výběry překladatelů a tlumočníků pro instituce Evropské unie probíhají. Řada z nich již s Evropskou unií externě spolupracuje. Je pravděpodobné, že se podaří do našeho vstupu do Evropské unie zajistit dostatečný počet kvalitních překladatelů. V případě tlumočníků bude zřejmě na začátku členství problém pokrýt v dostatečném množství všechny jazykové kombinace - i těch jazyků národů, které nejsou tak početné, jako je švédština, dánština apod.
V těchto měsících začínají instituce Evropské unie organizovat výběrová řízení pro překladatele, kteří by se měli stát jejich interními zaměstnanci, a to většinou na dobu tří let. Požadavkem je kromě perfektního zvládnutí mateřského jazyka - a zdůrazňuji, že tlumočník musí umět také velmi dobře česky, což u někoho může být také problém - musí mít znalost angličtiny nebo francouzštiny - jeden z těchto jazyků musí umět povinně - a dalšího jazyka Evropské unie na velmi dobré úrovni.
***