(17.30 hodin)
(pokračuje Mencl)
Jsem přesvědčen, že obce a kraje nemají být pošťáky ministerstev, ale mají být plnoprávnými orgány, plně kompetentními ke správě příslušných území. Ostatně proto existují. Jsem přesvědčen, že většinu problémů ve svém území jsou schopny řešit daleko lépe než vláda. To je jedna stránka věci.
Druhou stránku představuje efektivnost vynakládání prostředků. Je zřejmé, že ministerstva nemohou ani po této stránce obcím a krajům konkurovat, a to z téhož důvodu. Kraje a obce znají situaci ve svých obvodech daleko lépe.
Díky současnému systému není tento potenciál možných úspor veřejných prostředků využit. Chci se vás tedy, pane ministře, zeptat na vaše návrhy na řešení této velmi neuspokojivé situace.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Menclovi. Hovořit bude pan ministr financí Bohuslav Sobotka.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, já jsem velmi rád, že se zajímáte o otázku plnoprávného postavení obcí a krajů z hlediska distribuce prostředků, které stát získává prostřednictvím výběru daní. Vím, že jste novým poslancem Poslanecké sněmovny a že jste nebyl členem této Poslanecké sněmovny v minulém volebním období, kdy se schvalovaly zákony, které daly krajům v rámci systému veřejné správy to postavení, které dnes mají. Chtěl bych vás proto informovat o tom, že vaše politická strana byla stranou, která kladla největší odpor proti tomu, aby v této zemi došlo k takto rozsáhlé decentralizaci veřejné správy, k jaké nakonec došlo. Znovu opakuji - jsem si vědom toho, že vy jste členem této Poslanecké sněmovny v minulém volebním období za ODS ještě nebyl.
Pokud jde o vaši otázku rozpočtového určení daní, chtěl bych informovat o tom, že vláda projednala věcný záměr zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Ministerstvo financí má v tuto chvíli připravené paragrafované znění tohoto zákona, které prochází projednáváním v rámci Legislativní rady vlády. Tento návrh počítá s tím, že do daňových příjmů krajů bude převedeno celkem 27,7 mld. Kč, což představuje zvýšení stávajícího procenta sdílených daní pro kraje ze stávajících 3,1 % na 10,32 %. Tento návrh tedy představuje další posun v oblasti decentralizace výdajových kompetencí v rámci veřejného sektoru v České republice. Pro srovnání - podíl obcí na rozpočtovém určení daní dnes představuje více než 20 %. Pokud jde o podíl vlastních daňových příjmů na výdajích krajů, tento podíl by se měl zvýšit na zhruba 40 %, to znamená 40 % výdajů krajů by mělo být financováno z jejich vlastních daňových příjmů.
Souhlasím s tím, že toto může být pouze první krok a že by měl následovat další krok, který by definitivně určil výdajové kompetence mezi centrem a kraji.
Vláda při posuzování věcného záměru zákona zvažovala i otázku převodu finančních prostředků, které jsou určeny na mzdy pedagogických pracovníků základních a středních škol. Ministerstvo financí do vlády předložilo návrh na to, aby i tento objem finančních prostředků byl zahrnut do rozpočtového určení krajů, popřípadě obcí. Vláda nakonec vyslyšela spíše hlas paní ministryně školství, která navrhla tříletý harmonogram, během kterého by mělo dojít k určitému finančnímu vyrovnání mezi jednotlivými kraji. Současně by došlo k restrukturalizaci počtu pedagogických a nepedagogických pracovníků ve školských zařízeních, a teprve poté by mělo dojít k převodu těchto finančních prostředků.
Vláda proto v rámci projednávání věcného záměru zákona neakceptovala návrh Ministerstva financí zahrnout tyto prostředky již nyní, to je od 1. 1. 2004, do rozpočtového určení daní krajů, a naopak vyjádřila svůj záměr tyto prostředky tam zahrnout nejpozději od 1. 1. 2006. Čili předpokládá se, že ještě v tomto volebním období by měla Poslanecká sněmovna projednávat další novelu zákona o rozpočtovém určení daní krajů, a po naplnění požadavků, které uplatnil příslušný resortní ministr, by tyto prostředky měly být převedeny do rozpočtového určení daní krajů. Předpokládám, že na konci volebního období této Poslanecké sněmovny by už kraje měly mít financovánu více než polovinu svých výdajů z vlastních daňových příjmů.
Rovněž musím říci, že souhlasím s myšlenkou, že pokud mají kraje realizovat výdajové kompetence, pak by je měly realizovat na základě vlastních daňových příjmů. Nepokládám za efektivní systém, jestliže většina výdajů krajů je realizována na základě účelově daných dotací, protože kraje nemají motivační prvek. Pokud by prostředky byly poskytovány na základě nevázaných dotací, popř. vlastních daňových příjmů, pak úspory v jednotlivých typech výdajů by si kraje mohly ponechat. Pokud jsou výdaje realizovány na základě účelově určených dotací, pak kraje nemají motivaci k tomu, aby šetřily finanční prostředky, a nemohou naplnit základní očekávání, které jsme do vzniku krajů také vkládali, aby kraje zefektivnily vynakládání veřejných prostředků na poskytování veřejných služeb v tak důležitých sektorech, jako je školství, jako je zdravotnictví, jako je výkon některých základních administrativních funkcí, které stát svými zákony na kraje přenesl.
Rozhodně souhlasím s tezí, že pokud budou mít kraje větší množství svých finančních prostředků dáno vlastními daňovými příjmy, nikoliv vázanými dotacemi, pak budou hospodařit daleko efektivněji a budou k efektivnímu hospodaření motivovány.
Tento návrh zákona, který připravujeme a který předpokládám přijde do Poslanecké sněmovny v letních měsících, znamená významný krok na této cestě. O více než 7 % se zvyšuje podíl krajů na rozpočtovém určení daní. Myslím, že je to krok správným směrem. Poslanecká sněmovna bude muset vést debatu o tom - jestliže se vláda rozhodla tento krok neučinit v tuto chvíli - zda požadavek resortního ministerstva je oprávněný, či nikoliv. Vláda se rozhodla vyhovět požadavku ministerstva školství a počkat s převodem prostředků, o kterých jsem hovořil, až do roku 2006.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi Bohuslavu Sobotkovi. Pan poslanec Mencl má příležitost jednu minutu k položení další otázky.
Poslanec Václav Mencl: Pane ministře, dovolte mi, abych vám sdělil, že jsem v době přijímání zákona o krajích byl senátorem a pro zřízení krajů jsem v tomto parlamentě hlasoval.
Vaši odpověď jsem pozorně poslouchal a konstatuji, že určitý posun - vy jste to nazval první krok - navrhujete. Podle mého názoru se jedná o krok nedostatečný, protože kraje už existují. Neděláme nějaký abstraktní návrh pro budoucí kraje. Kraje existují a své funkce vykonávají.
Já z vaší odpovědi shrnuji, že zvláště ministerstvo školství, nebo v tomto případě vláda, jestliže vyhověla ministerstvu školství, má zřejmě ke krajům nedůvěru. Já se skutečně musím zeptat, co vede vládu k takové nedůvěře ve schopnosti krajů, v jejich zdravý rozum, co ji vede k přesvědčení, že centrální orgány vědí všechno nejlépe. Samozřejmě chápu, že je to spíše interpelace na paní ministryni školství nebo na pana premiéra, ale přesto bych vás požádal, jestli byste mi za vládu mohl odpovědět vy.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Menclovi. Pan ministr Sobotka odpoví za vládu.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, musím říci, že vláda nemá ke krajům nedůvěru. Vláda vnímá kraje jako významnou součást veřejné správy. Kraje mají svěřeno velké množství kompetencí. Koneckonců vláda krajům svěřila výraznou odpovědnost v oblasti popovodňové obnovy. Kraje jsou tím místem, kam v jednotlivých regionech, které byly postiženy povodněmi, směřují finanční prostředky. Kraje také mají klíčovou odpovědnost za další distribuci těchto povodňových finančních prostředků. Vláda rozhodně kraje nepodceňuje. Domnívá se, že jsou schopny plnit celou řadu důležitých funkcí i z hlediska distribuce prostředků z daňových příjmů.
Znovu opakuji - my zvyšujeme vlastní rozpočtové určení daní u krajů o více než 27 mld. Kč. Mimo jiné také svěřujeme krajům finanční prostředky, které dosud rozděloval Státní fond dopravní infrastruktury, týkající se komunikací 1. 2. a 3. kategorie, které jsou v majetku krajů. Rovněž se domnívám, že je to velmi logický krok, protože tyto finanční zdroje by měl distribuovat vlastník komunikací, protože on nejlépe ví, jakým způsobem efektivně v čase rozložit čerpání zdrojů a realizaci jednotlivých investičních akcí. I v této oblasti tedy dochází k posunu. Naštěstí dochází k posunu také v jiné oblasti, a to v otázce údržby těchto komunikací. Prostředky na zajišťování údržby těchto komunikací přecházejí z fondu dopravy krajům v rámci rozpočtového určení daní.
***