(17.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Kraje budou mít možnost samozřejmě rozhodovat o redistribuci těchto zdrojů. Pokládal jsem za velmi paradoxní, jestliže Státní fond dopravy v uplynulých letech financoval údržbu silnic a financoval provoz krajských správ údržby silnic. Myslím si, že to také nebylo koncepční řešení. Jsem rád, že tady dochází k určité nápravě.
Chtěl bych vás rovněž ujistit o tom, že v případě, že sněmovna schválí vládní návrh ve formě zákona, tak jak ho vláda předložila, pak bude nepochybně pokračovat debata na úrovni vlády, na úrovni ostatních orgánů o tom, jak kvalitně připravit to definitivní stanovení podílu mezi kraji, státem a obcemi tak, aby redistribuce odpovídala konečné fázi rozdělení kompetencí po reformě veřejné správy, která se dotkla nejen krajů, ale i obcí, obcí, na které byly přeneseny nové pravomoci po zániku okresních úřadů, takže nemohu rovněž vyloučit, že úpravy po přijetí tohoto návrhu zákona by se částečně mohly dotknout i rozpočtu obcí.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane ministře. Tím jsme projednali tuto interpelaci. Jako další vystoupí pan poslanec Hynek Fajmon, který ve věci nájmů státních pozemků bude interpelovat pana ministra Jaroslava Palase.
Poslanec Hynek Fajmon: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážení kolegové poslanci, interpeluji pana ministra zemědělství Palase, ale už jsem tu interpelaci rovněž podal písemně, protože pan ministr se mi omlouval, že se dnes nemůže účastnit, nicméně ještě pro pořádek stejně tuto interpelaci podám.
Jedná se o dva případy, kdy se na mne obrátili voliči z mého volebního obvodu ze středních Čech, a to konkrétně dva samostatně hospodařící rolníci, jeden z okresu Praha-východ a druhý z okresu Nymburk, který mě informoval o tom, že v těchto okresech existuje situace, kdy státní pozemky obhospodařují soukromé subjekty, a to bez jakékoli nájemní smlouvy, a tyto pozemky v rozloze několika hektarů, nebo dokonce desítek hektarů státní půdy obhospodařují bez jakéhokoli nájemního vztahu. Takovou situaci tito dotyční, kteří se na mě obrátili, nepovažují za korektní z hlediska rovného fungování na trhu a pravidel hospodářské soutěže a já se s tímto jejich názorem plně ztotožňuji.
Proto bych se chtěl dotázat pana ministra na to, zda je vůbec něco takového možné a zda v těchto případech je možné provést kontrolu nájemních vztahů vůči půdě ve státním vlastnictví jak v okrese Praha-východ, tak v okrese Nymburk. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče, za položené otázky. Pan ministr Jaroslav Palas zcela nepochybně bude reagovat písemnou formou.
Nyní mám následující konstatování: z jednání se omlouvá pan poslanec Jan Zahradil, Jiří Bílý a Ivan Langer, takže další, kdo bude hovořit, bude pan poslanec Jaromír Kohlíček a v případě, že nepřijde pan poslanec Miroslav Beneš, bude to sólo pro Jaromíra Kohlíčka až do závěru dnešního jednání, kdy bude interpelovat různé ministry v podstatě podle vlastního výběru.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji, pane předsedající. Ten výběr jsem provedl již dvě hodiny před začátkem schůze, jak ostatně to ukládá i jednací řád této sněmovny.
Vážený pane ministře zahraničních věcí, chtěl jsem se zeptat, jestli Ministerstvo zahraničních věcí ČR již začalo reagovat na poslední zprávy z předsednictva Konventu a z jednání Konventu, které nám říkají, že EU by ráda po ukončení jednání Konventu nastoupila kurs na rozšíření o balkánské státy - tak o tom ostatně hovořila i 4. konference o Paktu stability na Balkáně v minulém týdnu v Bruselu - a zároveň výrazně prohloubila své vztahy se čtyřmi východními sousedy.
Chtěl jsem se tedy zeptat, jakým způsobem bude k tomuto prohloubení vztahů přistupovat naše Ministerstvo zahraničních věcí. Interpelaci, abych vám napověděl, jsem nazval záměrně podle toho prvního a nejjednoduššího kroku - jestli Ministerstvo zahraničních věcí připravuje vícenásobná víza, příp. zvláštní podmínky pro majitele určitých druhů pasů, příp. na určitý druh cest.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jaromíru Kohlíčkovi. Odpovídat bude ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, pokud jde o tuto otázku, která je položena v interpelaci, je to otázka závažná, protože se zabývá tématem, které je důležité. Týká se totiž vztahu Evropské unie k nečlenským státům, ke státům, které nejsou členy EU, ke státům, které chtějí mít úzké vztahy s EU, a dokonce ke státům, které chtějí v budoucnu do Evropské unie vstoupit.
Abychom mluvili o konkrétních zemích, mohu říci, že Ukrajina změnila svůj postoj a nyní podle prohlášení ministra zahraničních věcí pana Zlenka Ukrajina chce vstoupit nejen do Severoatlantické aliance, ale i do Evropské unie. Rusko chce speciální vztah s Evropskou unií. Speciální vztah, který by zaručil, že by zástupci Ruské federace měli právo účasti v některých orgánech EU, samozřejmě bez práva rozhodovat, neboť Rusko není a ani zatím nechce být členem EU.
Ale na prvním místě, a to, co je často připomínáno při jednání s ministry, premiéry a dalšími představiteli zemí, které nejsou členy EU, nejcitlivějším místem je vízová politika. Nejcitlivější, protože je zřetelné, že vízový režim, totiž povinnost mít vízum, znamená, že je to jistá forma překážky, a nepochybně země, které chtějí mít úzké obchodní a politické vztahy, vízový režim uvolňují. A má pan poslanec Kohlíček pravdu, že ten režim může být různý, od úplné liberalizace po režim, že vízum je jen pro některé typy pasů, třeba pro pasy podnikatelů, pro pasy služební, pro pasy diplomatů je možný nějaký volnější režim. Je také možné, že režim může být volnější z hlediska času, že na pobyt, který bude třeba do 90 dnů, bude volný režim, nad 90 dnů je možný režim přísnější. Je také možné režim vzájemného styku mezi zeměmi upravovat i důvodem pobytu. Pokud někdo jede za turistikou, může mít volnější režim, než pokud jezdí po světě za jinými účely. Takže ta věc je komplikovaná, není jednoduchá.
Česká republika má zájem na tom, abychom měli dobré vztahy i se zeměmi, o kterých mluvil pan poslanec Kohlíček, tedy i s Ruskou federací, Ukrajinou a dalšími zeměmi, ale naše vízová politika se bude řídit společnou pozicí Evropské unie, protože to je společný prostor ekonomický a tady nechceme, aby Česká republika vybočovala z řady, neboť by tady vznikla asymetrie, a navíc je to jedna z věcí, na které jsme se dohodli, že budeme vízový režim harmonizovat.
***