(9.10 hodin)
(pokračuje Doktor)
Protože říkám, že podnikání v zemědělství je jako jiné, měl bych jako ekonom také ctít, že podnikání v zemědělství a podnikající subjekty v zemědělství by měly mít právo užívat všechny ekonomické nástroje k udržení a zajištění svých příjmů, ale také k udržení a zajištění všech součástí a nástrojů, které ke svému podnikání potřebují. Je-li pro zubaře jeho zubařské křeslo, pro počítačového analytika osobní počítač, pro autodopravce kamion či osobní auto ničím jiným než výrobním prostředkem, pak je třeba říci, že pro zemědělce jeho půda výrobním prostředkem není. Ve filozofickém slova smyslu snad ano, ve vyjádření ekonomickém už velmi těžko.
Rozdíl spočívá v tom, že nákup půdy, tedy základního výrobního prostředku, nelze promítnout do účetní bilance ve formě odpisu. Odpisy jsou jedinou základní a přirozenou účetní položkou, která vytváří v každém hospodařícím subjektu přirozenou část rezerv na reinvestice, na tvorbu nových zdrojů pro nákup dalších investic. V tomto se podnikání v zemědělství liší. To jsou také mé jediné motivy, pro něž jsem přistoupil k tomu, abych s kolegou Kučerou navrhl novelu zákona 556/1992 Sb., o daních z příjmů.
Tímto vám navrhuji, vážené kolegyně a kolegové, aby se podnikání v zemědělství stalo podnikáním jako jakémkoli jiné, aby nákup půdy, tedy alespoň části její hodnoty, bylo možné promítnout do účetní bilance v zemědělství, aby nákup půdy nebyl placen z čistých zdrojů vytvořených ze zisku, aby tyto investice bylo možné promítat do účetní bilance firem, aby bylo možné s nimi kalkulovat v příjmech a výdajích budoucích a aby se zemědělci posunuli do té polohy v ekonomickém vidění světa, kdy i já jim budu moci zcela otevřeně říkat, že jsou podnikatelé jako všichni ostatní, i v této investiční položce mohou promítat své závěry do účetní bilance.
Myslím, že není třeba, abych se vyjadřoval ke stanovisku vlády, které je zde uvedeno. Bývá většinou na vůli Poslanecké sněmovny, jak se rozhodne, jak naloží jak s předlohou navrhovatelů, tak i se stanoviskem vlády. Říkám zcela nepokrytě, že v několika ustanoveních je vládní stanovisko velmi plytkým názorem, který lze snadno vyvrátit, ale myslím si, že nejlepší odpovědí je diskuse v Poslanecké sněmovně. Říkám zcela na rovinu, že jsme si vědomi jediného kolizního ustanovení, a sice možnosti spekulativních prodejů a nákupů, osvobození od platby daně z příjmů po pětiletém období, kdy byl prodej půdy osvobozen od platby daně z příjmů. To je věc, kterou lze odstranit v průběhu druhého a třetího čtení.
Myslím, že se shoduji a nebudu v kolizi s kolegou panem poslancem Kučerou, když řekneme, že jsme otevřeni jakékoli formě diskuse na půdě Poslanecké sněmovny, že jsme otevřeni diskusi tak, že si dovede každý z nás představit minimálně ještě jeden nebo dva nástroje, jakými lze promítat nákup zemědělské půdy a promítnutí té hodnoty, v níž je zemědělská půda jakousi anomálií, do účetní bilance podnikajících v zemědělství. Myslím si, že je nutné zachovat to opatření, které je možná vnímáno jako částečná diskriminace, kdy je možné nákup zemědělské půdy a půdy k podnikání obecně promítnout právě pouze u subjektů hospodařících v zemědělství a neumožnit takovéto zacházení a takovéto postupy podnikání i v jiných oborech.
To je ode mne na úvod vše a budu sledovat probíhající diskusi.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Poprosím o klid v lavici vlády.
Sděluji, že mezi ty, kteří opomenuli přijít se svou řádnou hlasovací kartou a požádali o vydání náhradní karty, se zařadili kolegové Vícha a Hojdar, první s náhradní kartou č. 24, druhý s náhradní kartou č. 25.
Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení, kterým byl určen kolega Svatomír Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, předložený návrh zákona, kterým se mění zákon 586, o daních z příjmů, sněmovní tisk 293, je poslaneckou iniciativou podle § 86 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., což je zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Novela zákona o daních z příjmů má podle názoru předkladatelů, které zde zastoupil pan poslanec Doktor, řešit především - a to uvádějí ve své důvodové zprávě - vytvoření podmínek, které umožní českým poplatníkům, kteří provozují zemědělskou a lesní výrobu, získat obhospodařovanou půdu do svého vlastnictví, a tím, jak dále pokračují, jediným efektivním způsobem zabránit rozsáhlému výprodeji české zemědělské půdy. Lze předpokládat, a oni to uvádějí, že využívání zemědělské půdy České republiky zahraničními farmáři by nezhoršilo kvalitu obhospodařovaných pozemků ani by nesnížilo celkovou úroveň produkce potravin v České republice. Podstatné je, a jako zpravodaj to také vnímám, že celkový efekt, který odhadují předkladatelé, všech dopadů většího výprodeje české půdy nemůže být pro Českou republiku přínosem. Ze stejného důvodu se všechny evropské státy podobnému procesu brání.
Vláda k tomuto návrhu zákona předložila své stanovisko, které jste obdrželi jako sněmovní tisk 293/1. Vláda s tímto návrhem vyjádřila nesouhlas, a to na své schůzi 12. května letošního roku.
Jako zpravodaj se ztotožňuji s tím, co zde uvádí vláda, že považuje za jeden z prvořadých úkolů přijmout taková opatření, která by vytvořila dostupné podmínky a hlavně zdroje pro nákup zemědělských nebo lesních pozemků a přitom eliminovala spekulativní snahy. V tomto směru sdílím s předkladateli názor, že situaci týkající se hospodaření se zemědělskou či lesní půdou v České republice je třeba řešit. Předkladateli navrhované řešení však vláda považuje za dílčí a nesystémové a zdůvodňuje to následujícím.
Pro mne z tohoto zdůvodnění jsou podstatné dva aspekty. Především to, že přijetí tohoto zákona by znamenalo přínos pouze pro ty podnikatele v zemědělství, kteří dosáhnou základ daně z příjmů. Myslím, že není třeba zde obhajovat, že ekonomická situace v zemědělském podnikání je však natolik nepříznivá, že by se tato úleva týkala pouze malého počtu podnikatelů a nepřinesla by tak zamýšlený efekt ani pro zemědělce a jsem přesvědčen, že ani pro předkladatele.
***