(11.20 hodin)
(pokračuje Langer)
Nezbývá mi nic jiného, než říci - hezká slova nám zde paní poslankyně Marvanová přednesla, nicméně smutnou pravdou je to, že jejím hlasem, hlasem pana kolegy Karáska a paní poslankyně Fischerové tento symbol, který jsme si mohli všichni připomenout, nebyl zařazen na program našeho jednání, a nebudeme se jím tedy zabývat. (Potlesk v části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Petr Bratský, poté dostane slovo pan poslanec Josef Janeček.
Poslanec Petr Bratský: Děkuji za slovo. Já budu velice stručný. Zazněl tady jeden terminus technicus - princip kolektivní viny. V justici známe ještě jeden, a ten bych vám chtěl připomenout. Říká se mu organizovaný zločin. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má pan poslanec Josef Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Jde jen o reakci na předsedu klubu KSČM Kováčika. Pokud mu tedy není jasné, o co jde, tak jde o to, že ten, kdo byl pilířem a sloužil totalitnímu systému, nemůže být věrohodnou oporou demokratického státu. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Nemám žádné přihlášky.
S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Kopecký.
Poslanec Robert Kopecký: Paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych říci, že nesdílím podobné názory na některé věci jako paní Hana Marvanová. Přesto chci reagovat na pana místopředsedu Langera. Člověk, který za své přesvědčení dokázal jít do vězení a být tam, má právo své názory zastávat. Já si v tomto směru paní Marvanové vážím. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nikoho dalšího přihlášeného do obecné rozpravy nevidím. Obecnou rozpravu končím.
Táži se pana navrhovatele a poté pana zpravodaje, zda chtějí vystoupit se svými závěrečnými slovy. Pan místopředseda Filip. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, paní a pánové, já jsem se snažil omezit ve svém vystoupení na mezinárodněprávní aspekty toho vztahu. Došlo opět k nepochopení a argumentace vedla jinudy.
Já bych chtěl připomenout, že většina těch, kteří argumentovali proti návrhu na zrušení obou zákonů, hovořila o tom, že jde o ochranu před těmi, jak řekl pan kolega Janeček, kteří sloužili nebo kteří zavlekli - tedy něco činili, například dělali něco nekalého. Například pan kolega Kühnl mluvil o tom, že se někdo aktivně zúčastnil potlačování. Paní kolegyně Dundáčková mluvila o aktivní účasti, pan zpravodaj Říha mluvil o tom, že se někdo podílel, pan kolega Bratský mluvil o principu mravnosti a o potlačování práv. Já musím říci, že vlastně ve všech vystoupeních bylo zmatení pojmů. V podstatě pravdu měl pan kolega Klas. Připomněl to tady myslím pan kolega Janeček v první části vystoupení. Celý princip zákona nestojí na tom, že někdo něco dělal. Vůbec o to nejde. Oba zákony stojí na principu evidence, na tom, že někdo někde byl evidován, ne na tom, že někdo něco činil. Pokud někdo dělal něco nekalého, já budu první, kdo bude usilovat o to, aby byl potrestán. Míním to zcela vážně a vždycky jsem o to usiloval, nikdy jsem se nebránil něčemu takovému.
Proto tvrdím, že všechna vystoupení nesměřovala proti návrhu našeho zákona, všechna vystoupení směřovala proti tomu, aby nebyly zrušeny takové zákony, které jsou schopny zabránit těm, kteří porušovali lidská práva v minulosti, aby se mohli podílet na něčem takovém, jako je správa státu. Museli bychom si v takovém případě jenom vysvětlit, nakolik platí onen článek 25 mezinárodního paktu o politických a lidských právech, to znamená právo podílet se bez diskriminace na správě státu. Ale to je jiná kapitola.
Já jsem ten návrh myslel vážně, svým způsobem jsem ho odůvodnil, a opravdu mě velmi mrzí, že nedošlo k debatě, která by byla o principu mého návrhu, že došlo k debatě zcela jiné, odlišné, která je mimo můj návrh.
Jediné, co v závěrečném vystoupení musím říci a co musím požadovat, je kategorický požadavek na to, aby se mi omluvila kolegyně Dundáčková. Jestliže řekla, že existuje zločinecká síť Komunistické strany Čech a Moravy, ona řekla skutečně dvakrát KSČM, tak trvám v této sněmovně na tom, aby se mi veřejně omluvila. Takovou hloupost a nehoráznost jsem ještě v tomto státě neslyšel! (Potlesk v části sálu.) Jestli já mám být členem jakési zločinecké sítě, protože jsem členem KSČM a jako člen KSČM jsem byl volen do této sněmovny, a jestli má KSČM nějakou zločineckou síť, nechť to paní kolegyně Dundáčková prokáže před orgány činnými v trestním řízení, nebo si budu myslet něco o tom, jaké je její právní vzdělání a jaký je její morální kredit.
Děkuji vám. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Já jsem viděla paní poslankyni Dundáčkovou, že chce reagovat s faktickou poznámkou, nicméně já se domnívám, že podle jednacího řádu, protože byla ukončena obecná rozprava, paní poslankyni Dundáčkové nemohu dát slovo. Nicméně pokud na tom bude trvat, nechám hlasovat o znovuotevření obecné rozpravy, nebo poprosíme některého z ministrů, aby rozpravu znovu otevřel.
Vidím, že paní poslankyně Dundáčková stojí o to, aby byla znovu otevřena obecná rozprava. Prosím pana ministra Dostála.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Vážení kolegové, dobré dopoledne.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Nyní dávám slovo paní poslankyni Evě Dundáčkové a panu ministru Dostálovi děkuji.
Poslankyně Eva Dundáčková: Já nemohu než upřesnit slova, která jsem uvedla, a obavu pana poslance Vojtěcha Filipa, že jsem je nařkla z účasti na nějaké zločinecké síti. Moje slova se vztahovala ke zločinecké síti tehdejší - s velkým K - Komunistické strany Československa, která ale zcela nepochybně byla v tehdejší době komunistickou - s malým k - stranou Čech a Moravy. Nicméně se jedná o pochybení a možná se sluší je uvést na pravou míru a snad se sluší i se omluvit. Já jsem opravdu nenapadala stávající příslušníky Komunistické strany Čech a Moravy v tom smyslu, v jakém to bylo uvedeno.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. O slovo se přihlásil pan poslanec Josef Janeček, ale paní místopředsedkyně Němcová má přednost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, já musím zareagovat na to, co zde řekl pan místopředseda Filip. Jednak slova jedné z poslankyň označil za největší nehoráznost, jakou v této sněmovně kdy slyšel. Já bych ho chtěla poprosit, jestliže myslel vážně svá slova o tom, že bude-li vědět o jednom jediném případu, kdy některý z členů KSČ nebo KSČM nejednal tak, jak by odpovídalo demokratickým principům, tak ho vyzývám, aby přesvědčil předsedu své politické strany, aby přestal bránit stíhání svého otce. To za prvé.
Za druhé vám všem chci říci, vážené kolegyně a kolegové, jednu věc. Na téma komunismu, na téma naší minulosti, se v této sněmovně bavíváme ne sice příliš často, ale přece jenom občas ano. Ale já vás prosím o jednu věc. Přestože je to téma, které se prolíná našimi debatami, myslím, že děláme jednu zásadní chybu, a to my, členové demokratických politických stran. Všechny problémy naší současnosti, všechny problémy uplynulých třinácti let, posuzujeme z hlediska boje mezi námi samými, mezi stranami demokratického spektra, ať jsou vlevo, nebo vpravo.
***