(11.40 hodin)
(pokračuje Seitlová)

Na druhé straně je jeho ochrana limitována tam, kde je ohrožen tento život samotný. Pak pro ochranu života oběti musí platit vyšší morální i právní princip.

Podle statistik šetření z let 1999 - 2000 každý šestý občan České republiky přiznává násilí ve svém partnerském vztahu. Znamená to tedy, že 16 % populace ve věku nad 15 let trpí domácím násilím. Ve více než 84 % těchto domácností vyrůstají děti.

Přesné statistiky ublížení na zdraví a úmrtí v důsledku domácího násilí nejsou v České republice vedeny. Snad jen údaje ze zahraničí, kde je již domácí násilí řešeno. Pokud se týká Velké Británie, Nizozemí, Finska, Rakouska, Turecka, Severního Irska nebo Švédska, pohybují se případy, které policie řeší, kolem tisíců ročně; pokud se týká vražd, při skutkových činech tohoto typu, jsou to až desítky případů ročně.

Násilí páchané na osobách blízkých a různým způsobem silně závislých není, pokud nedojde ke kvalifikaci ublížení na zdraví, to znamená, že následuje porucha zdraví, která musí trvat nejméně sedm dní, postižitelné. Ti, kteří se ho dopouštějí, tak mají pádný důvod domnívat se, že na takové jednání mají právo. Zkušenosti ze zemí, kde domácí násilí trestně stíhají, ukazují, že již samotná hrozba trestního postihu nebo probíhající stíhání vedou v mnoha případech ke zlepšení situace a k obnově korektního jednání. Například Nizozemí uvádí statistiku, že 80 případů domácího násilí bylo vyřešeno již tím, že se násilník cítil zahanben, když byl předvolán na policii nebo když policie zasáhla.

Předložená novela je formulována krátce a spočívá v jednom novém paragrafu a doplnění tří platných ustanovení. Těžištěm návrhu je § 215a definující novou skutkovou podstatu trestného činu týrání osoby blízké nebo osoby žijící ve společném obydlí. Pod použitým pojmem týrání soudní praxe rozumí zlé nakládání vyznačující se vyšším stupněm hrubosti a bezcitnosti a určitou trvalostí, které tato osoba pociťuje jako těžké příkoří. Skutkový čin je v návrhu doplněn do výčtu povinností překažení a případně oznámení trestného činu při jeho hodnověrném zjištění. Návrh dále doplňuje ustanovení 34, které dává možnost při výměře trestu přihlédnout jako k přitěžující okolnosti, pokud pachatel spáchá trestný čin ke škodě osoby blízké, mladší 18 let, těhotné, nemocné, vysokého věku nebo nemohoucí. Nestanovuje tedy jako povinnost tuto přitěžující okolnost, jak je omylem uvedeno v legislativním stanovisku vlády.

Předložený návrh zákona není první parlamentní snahou o řešení problematiky násilí mezi osobami blízkými. Byly již předloženy některé návrhy právě vašimi kolegy. Musím říci, že jen díky projednání těchto návrhů mohl být předložen návrh, který před vámi leží, protože jsme vycházeli ze zkušenosti projednání návrhů v Poslanecké sněmovně.

Také v Senátu si projednání vyžádalo delší dobu, a to zejména s cílem dosáhnout souladu se záměry připravované rekodifikace trestního práva. Návrh byl v Senátu předložen v září, poté bylo jednání přerušeno na šest měsíců a návrh byl dopracován v úzké spolupráci s rekodifikační komisí Ministerstva spravedlnosti, po dohodě s jeho představiteli a s nevládními organizacemi, které se touto problematikou mnoho let zabývají. V Senátu byl kromě jednoho senátora přijat všemi přítomnými senátory napříč politickým spektrem.

Také ve vlastním legislativním stanovisku vlády je uvedena nutnost reagovat na potřeby praxe právní úpravou - cituji - "trestné činnosti tak závažného charakteru, jako je tzv. domácí násilí". Vláda ale navrhuje, aby problematika byla řešena až jako součást celkové rekodifikace trestního práva.

Dovolím si úvahu. Pokud víme, že rekodifikace trestního práva - věcný záměr - má být předložena do konce roku, je jasné, že paragrafové znění může být nejdříve v příštím roce. Ale také víme, že celá rekodifikace trestního práva znamená rozsáhlé diskuse a možná velmi zdlouhavá jednání v Poslanecké sněmovně, ve vládě a na dalších úrovních. Není tedy pravděpodobné, že by dříve než za dva roky, spíše za delší dobu, byla rekodifikace provedena. Pokud vláda souhlasí s tím, že má být násilí na osobách blízkých upraveno v trestním právu, a dokonce pokud se její odborníci spolupodíleli na tomto návrhu, není zcela jasné, proč by mělo být prospěšné a potřebné řešení odkládat.

Návrh, který je vám předložen, si nečiní ambici bezezbytku problematiku násilí na blízkých osobách vyřešit. Je ale návrhem, který vytváří účinné právní nástroje zejména pro ochranu oběti před spácháním nejvážnějších a nejbrutálnějších trestných činů. Pro ty případy, kterých do doby schválení rekodifikace trestního práva může být bezpočet, si vás proto dovoluji laskavě požádat o zvážení jeho přijetí do projednání na čtení ve vašich výborech.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji paní senátorce Jitce Seitlové. Kolegyně a kolegové, organizačním výborem byla určena zpravodajkou k tomuto tisku paní poslankyně Hana Šedivá. Paní poslankyně Šedivá je omluvena z jednání Poslanecké sněmovny a v roli zpravodaje ji má nahradit pan poslanec Stanislav Křeček. Pokud ovšem k tomu sněmovna svým hlasováním dá souhlas.

O této změně roli zpravodaje musíme rozhodnout hlasováním. Protože vidím, že je vás zde poměrně málo, dovolím si vás odhlásit a prosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami.

 

Budeme hlasovat o změně v osobě zpravodaje k tomuto tisku. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby zpravodajem byl pan poslanec Stanislav Křeček, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování pořadové číslo 51 z přítomných 86 poslanců 77 hlasovalo pro návrh, proti byli 2 poslanci. Návrh byl přijat.

 

Nyní prosím pana poslance Stanislava Křečka, aby se ujal své role zpravodaje.

 

Poslanec Stanislav Křeček: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Děkuji sněmovně za důvěru.

Správně řekla paní senátorka, která odůvodňovala tento návrh, že to není první návrh, který projednáváme. Nevím, zda není posledním, nebo zda bude posledním, ale rozhodně je to jeden z návrhů, který je veden spíše dobrou vůlí problém vyřešit než kvalifikovaným postupem v rámci platného práva. Dobrá vůle samozřejmě nestačí a nestačí samozřejmě ani vyšší morální princip, o kterém se paní senátorka zmínila. Ten je nepochybný, nicméně i ten vyšší morální princip musí být zařazen do platného práva tak, aby ustanovení, které máme schválit po legislativním průběhu, mohlo fungovat.

Vláda samozřejmě negativním stanoviskem nehodlá odkládat řešení, ale upozorňuje na vážné legislativní problémy, které jsou s tímto návrhem spojeny. Upozorňuji, že některé věci musí být umístěny do výkladových pravidel, nemohou být uvedeny některé skutečnosti v trestním zákoně volně, jak činí tento návrh, musí být zařazeny do výkladového paragrafu 89/9. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP