(16.10 hodin)
(pokračuje Gross)
A proč tedy explicitně nebyl vyjádřen zákon třeba o - já nevím - služebním poměru vojáků z povolání, případně některé jiné předpisy? Proto si myslíme, že má-li být dosažen ten cíl, který výbor pro obranu a bezpečnost chtěl explicitně dosáhnout, tak aby byl vyjádřen v textu zákona, tak čistší řešení, pokud už to takto má být řešeno, je, aby to nebylo v návrhu služebního zákona. To znamená, budu doporučovat nepodpořit bod číslo 46 usnesení VOB k tomu předchozímu bodu, ale budu doporučovat, aby byl přijat nový pozměňovací návrh k právě projednávanému změnovému zákonu, který by zněl takto - byla by opět nová část s tímto textem:
V zákonu číslo 65 z roku 1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, se za § 5 vkládá 5a, který zní: "5a - Tento zákon se nevztahuje na služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů."
Takže to jsou dvě víceméně legislativně technická řešení, která vyplývají z dosavadního jednání výboru pro obranu a bezpečnost, ale která musí být podle našeho názoru kvůli čistotě promítnuta i do tohoto změnového zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru vnitra Stanislavu Grossovi a slovo má pan zpravodaj, pan poslanec Tomáš Kladívko. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Tomáš Kladívko: Já bych také přednesl jeden pozměňovací návrh. Jeho zdůvodnění je následující. Vzhledem k tomu, že včera Senát potvrdil návrh zákona o trestní odpovědnosti mládeže, který v jednom bodu zrušuje v trestním zákoně § 75 - 85, potom musí být změna v § 79 navržená v části šesté tisku 257, což je doprovodný zákon ke služebnímu zákonu, zrušena.
Pozměňovací návrh by zněl takto: "V části šesté se bod 3 včetně poznámky pod čarou číslo 1 zrušuje."
Druhý návrh je, že dosavadní body se přečíslují.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomáši Kladívkovi a ptám se, jestli ještě někdo má zájem se přihlásit do podrobné rozpravy. Není tomu tak, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr vnitra, prosím. Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Nechci zdržovat, ale chtěl bych jen skutečně poděkovat za racionální průběh jednání jak ve výborech, tak i zde na plénu sněmovny a těším se na třetí čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru vnitra Stanislavu Grossovi za závěrečné slovo a končím bod číslo 14, druhé čtení.
I když pan ministr nechtěl zdržovat, musím podotknout, že se nám tady objevil jeden problém, který se týká toho, že bod číslo 15 můžeme podle schváleného pořadu schůze projednávat až od 16.30 hodin. Předpokládám, že do té doby bychom byli schopni projednat ještě další bod našeho schváleného pořadu schůze, a to tam, kde jsme skončili projednávání, a to je za bod 27 bod 28. Vzhledem k tomu ale, že jde o změnu schváleného pořadu schůze, dám hlasovat o tom, že před bod číslo 15 schváleného pořadu schůze zařadíme nyní bod číslo 28.
Zagonguji, alespoň zčásti, odhlásím vás všechny a požádám vás o novou registraci, abychom mohli tento procedurální návrh schválit.
Navrhuji tedy, aby před schválený bod číslo 15, který lze projednávat podle lhůt podle jednacího řádu od 16.30, byl zařazen bod číslo 28.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 61 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 61 z přítomných 123 pro 120, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Zahajuji tedy podle tohoto hlasování bod
28.
Návrh poslanců Lubomíra Suka, Miloše Patery, Tomáše Hasila a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání
a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
/sněmovní tisk 321/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jste obdrželi jako sněmovní tisk 321/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Lubomír Suk.
Dobře, ještě než začne hovořit zástupce navrhovatelů, požádám, aby se připravil pan poslanec Jaromír Schling, který je zpravodajem pro tento návrh, a zároveň bych požádal předsedu klubu sociální demokracie, případně předsedu klubu Unie svobody, které tady vidím, jestli by nezabezpečili jednoho ze svých členů, místopředsedu vlády, aby se dostavili do sněmovny, abychom vyhověli usnesení Poslanecké sněmovny o projednávání návrhů zákonů. Jde o návrh poslanecký a bylo by vhodné, aby případné stanovisko vlády tady bylo prezentováno na úrovni místopředsedy vlády.
Nyní tedy žádám pana poslance Suka, aby se ujal svého úvodního slova. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Lubomír Suk: Děkuji za udělené slovo. Vážený pane předsedající, vládo, kolegyně, kolegové, jménem skupiny poslanců vám předkládám zákon, který by v případě jeho přijetí především zpřísnil získávání řidičských oprávnění k řízení autobusů. Iniciativa k předložení tohoto návrhu vznikla v Karlovarském kraji, kde bylo mnoho rodin postiženo důsledky tragické nehody patrového autobusu u obce Nažidla dne 8. 3. tohoto roku. Právě v souvislosti s uvedenou nehodou byla vyvolána diskuse, ze které vyplynuly jasné požadavky na dnes předkládanou novelu zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a návazně i zákona 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.
Současný stav je totiž odbornou veřejností považován za neuspokojivý až alarmující. Jde totiž o to, že řidičem autobusu se podle platné úpravy může stát každý, kdo je držitelem řidičského oprávnění na osobní automobil. Opakuji "držitelem", nikoliv praktikujícím řidičem. Při troše štěstí se tedy držitel řidičáku na osobní auto s minimální praxí stane po třiceti hodinách praktického výcviku řidičem autobusu, naloží několik desítek pasažérů a může s minimem zkušeností při řízení velkého vozu vyrazit do provozu.
Uvedená skutečnost je hlavním důvodem navržené změny, která stanoví, že řidičem autobusu se může stát pouze držitel řidičského oprávnění na nákladní automobily s praxí nejméně dva roky. Považujeme totiž za vhodnější, aby praxi při řízení velkého vozu získával řidič s pytli cementu na ložné ploše než s pár desítkami cestujících za zády.
Dále je v novele navrženo snížení rychlosti jízdy autobusu mimo obec a na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla. Tento návrh byl zpracován na základě dostupných informací o povolených rychlostech v okolních zemích, a to i mimo členské země EU, kde nejvyšší povolená rychlost na dálnicích nepřekračuje rychlost 110 km/hod. Mimochodem 110 km mají povoleno pouze tři státy, v ostatních maximální rychlost nepřekračuje 100 km/hod. Nejvyšší povolená rychlost mimo obec je nejčastěji na maximální hranici 80 km/hod. V této statistice, takové průběžné,byly použity informace z 25 zemí Evropy. Zdůrazňuji, že jediná ČR má na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla povoleno maximálně 130 km/hod. Žádnou jinou takovou zemi jsem v Evropě nenašel.
***