(16.30 hodin)
(pokračuje Schling)
Každý traktor má například bezpečnostní oblouk, takže při převrácení traktoru v drtivé většině případů řidič vyvázne bez zranění. Ale v tomto případě v autobuse, kde sedí desítky lidí, taková norma neexistuje. Opravdu neexistuje. A protože neexistuje, výrobce se chová "racionálně" a konstruuje karoserii tak, aby byla lehká, aby interiér byl líbivý, ale nikoli tak, aby odolal váze vozidla při jeho převrácení. Proto měla tato nehoda za následek tolik obětí.
Je tady tedy především potřeba apelovat na tvůrce technických předpisů, aby nejen u nás, ale v rámci Evropské unie - protože autobus nebyl vyroben u nás - byla přijata taková opatření, která by zabránila opakování takovýchto nehod, kdy při převrácení autobusu dojde k úplné destrukci horní části karoserie. To bylo příčinou vysokého počtu obětí této nehody. A nejen této. V poslední době se takových nehod stalo v Evropě několik.
Ale autoři tohoto návrhu míří vedle. Snížení nejvyšší povolené rychlosti není tou správnou cestou, protože konstrukce autobusu odpovídá těm normám, které v současné době platí pro jejich maximální rychlost. I studie Parlamentního institutu ukazuje, že změna podmínek pro získání řidičských oprávnění D a D1, tak jak je navrhována, by se po našem vstupu do Evropské unie dostala do rozporu s předpisy Evropské unie. Domnívám se tudíž, že skutečně - opět v dobrém úmyslu - byla zvolena špatná metoda.
Pokud jde o Ministerstvem dopravy připravované novelizace dopravních zákonů, je pravda, že jsou připravovány, ale zřejmě bude ještě řadu měsíců trvat, než je zde uvidíme. Podrobnosti k tomu může říci pan ministr Šimonovský, který podle mých informací je již na cestě ze Senátu do sněmovny a zřejmě dříve, než skončí projednávání tohoto bodu, bude přítomen a bude se moci k té věci vyjádřit. Ale podle mých informací ta novela bude poměrně rozsáhlá a bude se znovu zabývat i podmínkami získávání řidičských oprávnění skupiny D. Musí to však být řešení kvalitní. Řešení, které vychází nejen z předpisů Evropské unie, ale i z posledních poznatků jak našich, tak i jiných států a také odborných organizací, nikoli jenom opravdu úzkých lobbistických skupin, jak se zde často stalo.
Dále mi dovolte při této příležitosti připomenout, že nejčastější příčinou dopravních nehod, a nejen autobusů, je nekázeň řidičů. Jakým způsobem jsou porušovány dopravní předpisy, to přece většina z nás na silnicích dnes a denně vidí, protože řídíme poměrně často. Žádný předpis, pokud nebude dodržován, pokud všeobecná kázeň na našich silnicích nebude lepší, nezabrání tomu, aby se nestávaly vážné dopravní nehody.
Ještě jednou znovu zdůrazňuji - příčinou vysokého počtu obětí nebyla ani chyba řidiče, ani stav vozovky, ale konstrukce karoserie autobusu, která není zabezpečena - a nemusela být podle platných norem zabezpečena - proti převrácení.
Z těchto důvodů navrhuji zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu zpravodajovi. Věřím, že ten návrh bude opakován v obecné rozpravě, kterou zároveň otevírám. Konstatuji, že se do ní přihlásili písemně zatím dva poslanci, a to pan poslanec Seďa a pan poslanec Hanuš. Nyní žádám pana poslance Antonína Seďu, aby se ujal slova. Vidím další přihlášku z místa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážení kolegové, vážené kolegyně, k předloženému návrhu zákona mám několik připomínek. Jsem přesvědčen, že s ohledem na vysoký počet dopravních nehod na pozemních komunikacích v naší zemi je nutno provést legislativní změny, které by měly odstranit především příčiny těchto nehod. Předkládaný návrh toto neřeší především proto, že nevychází z reálné situace, která panuje v silniční dopravě.
K těm připomínkám. Za prvé navrhovaná změna v čl. 1 týkající se snížení rychlosti autobusů. Navrhované snížení maximální rychlosti autobusů na dálnici o 20 km v hodině situaci neřeší, protože stávající právní úprava i praxe vyžaduje u autobusů omezovače rychlosti, které omezují maximální rychlost na 100 km/hod. Také drtivá většina našich dopravců má zavedeny omezovače rychlosti u kamionů, a to na 95 km/hod. Myslím si, že příčiny nehod spočívají spíše v nedodržování pravidel silničního provozu, v technickém stavu vozidla a v podcenění aktuálního stavu vozovky.
Z mého pohledu by bylo možno zákon o provozu na pozemních komunikacích upravit například v tom smyslu, aby bylo zakázáno opakované předjíždění kamionů, tj. když kamion předjede druhý kamion, tak ten kamion, který byl předjet, již nesmí předjíždějící kamion opětovně předjet. Takovou úpravu mají např. v Itálii.
Za druhé. Navrhovaná změna v čl. 2 týkající se zpřísnění podmínek pro vydávání řidičského oprávnění skupiny D nebo podskupiny D1 vůbec neupravuje, jakým způsobem by měl řidič svoji praxi prokazovat. Kdo bude rozhodovat a kdo bude kontrolovat uznání této praxe. Z pohledu praxe je situace jiná. Především velcí autodopravci si vůbec nedovolí, aby autobusy řídili lidé, kteří nemají odpovídající praxi. Problém není v délce praxe, ale spíše v nedostatku zkušeností řidiče při přechodu řidiče z jednoho typu autobusu na jiný typ. To je nedostatek praktických zkušeností s daným typem. Dalším problémem, a to především u řidičů na dlouhých tratích, je psychická odolnost. Myslím si, že by se u řidičů autobusů měly zavést povinné psychotesty, které by odhalovaly, zda ten či onen řidič je po psychické stránce vhodným být řidičem autobusu. Ale to tento návrh opět neřeší.
Z výše uvedených důvodů jsem přesvědčen, že je nutno provést velkou novelu zákona o pozemních komunikacích a zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, tak jak navrhuje vláda. Proto já osobně nebudu hlasovat pro předložený návrh.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu kolegovi Antonínu Seďovi. Slovo má nyní pan poslanec Jiří Hanuš. Připraví se pan poslanec Miroslav Kapoun, který se přihlásil z místa. Vidím přihlášku přicházejícího pana ministra dopravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Hanuš: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych chtěl předeslat před svým vystoupením, že mám řidičské oprávnění prakticky na všechno, co má kola. Mám najeto zhruba 1,5 milionu kilometrů se všemi možnými vozidly včetně nákladních a speciálů.
Nemám problém s tím, podpořit tu část zákona, která se týká praxe pro získávání oprávnění pro skupinu D. Myslím si, že to má svou logiku, ale nemohu souhlasit s tím, že je zde navrženo omezování rychlosti vozidel. Tato věc má vždycky dvě stránky. Tím hlavním důvodem problémů, které dneska vznikají, je to, že se nedodržují předpisy, které jsou dány. Myslím si, že každý z nás, kdo jezdí dnes po našich komunikacích a chová se tak, jak mu je přikázáno předpisy, si připadá někdy jako blbec. A to je myslím to podstatné, čeho dneska nejsme schopni dosáhnout - docílit toho, aby předpisy, které jsou dány, byly dodrženy.
Dále je potřeba rozlišit otázku technického stavu a stáří autobusů, které dneska po našich komunikacích jezdí.
***