(17.20 hodin)
(pokračuje Gross)
Kdybych tady ze sebe teď chrlil nějaká procenta, tak přestože vím, že asi by nebyla možnost mně je nějak vyvrátit, tak bych to považoval do určité míry za neférové, protože jsou to věci, které buďto se zjišťují velmi obtížně, anebo v některých případech je nebudeme možná schopni zjistit vůbec. Ale rozhodně tím tématem a těmi problémy, které byly nastíněny v oněch otázkách, se zaobíráme a chci se jim věnovat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Bílý využije svého práva k minutové výpovědi.
Poslanec Jiří Bílý: Pane místopředsedo, děkuji. Pane ministře, děkuji za odpověď. Vím, že jste mě nemohl předem uspokojit, ale protože jste zde slíbil, že na tom budete pracovat, a já i můžu potom využít svého postavení předsedy komise a budu po vás žádat, co jste tady slíbil, chtěl bych vám položit ještě jednu doplňující otázku. Ve spoustě státech, kde jsem byl, se ptám, jakým způsobem jsou odposloucháváni ústavní činitelé. Je to takové nerozhodné. Itálie - absolutně nesmí být odposloucháván ústavní činitel. Slovensko - nesmí být odposloucháván. V našem zákonu o policii 283 § 53 bylo nejdříve, že ústavní činitel může být odposloucháván pouze se svolením ministra.
Chci se vás zeptat: uvažujete o tom, že by se zpřísnilo odposlouchávání ústavních činitelů, to znamená buď nějakým dublovacím povolením, anebo jako třeba v jiných státech, v Itálii, že by vůbec nesměl být odposloucháván ústavní činitel?
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jiřímu Bílému. Stanislav Gross se pokusí odpovědět na váš námět.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Pane místopředsedo, pane poslanče, přiznám se, že v tom nemám úplně jasno v této otázce. Já bych se prostě vůbec neodvažoval přijít sem do sněmovny s tím, o čem jste hovořil, co bylo ještě před pár lety, před desíti nebo osmi lety v zákoně o policii, že souhlas s odposlechem ústavního činitele musí dát ministr vnitra. To bych se s tím neodvažoval jít do Poslanecké sněmovny. Když se projednávala zásadní novela trestního řádu, která tuto věc upravovala nově, tak byla na toto téma poměrně velká debata v Poslanecké sněmovně a v jejích orgánech. Výsledkem je znění § 88a trestního řádu, které prostě tuto věc upravuje a ve své podstatě svěřuje do působnosti třetího pilíře demokratické společnosti. Vláda je pilířem výkonné moci, sněmovna je pilířem moci zákonodárné a tato věc byla svěřena soudům.
Samozřejmě bude-li politická vůle, že ve vztahu k ústavními činitelům do toho má vstupovat nějaký jiný z pilířů demokratické společnosti, já si to představit dovedu, ale s tím se neodvažuji přijít já. To by musela být nějaká jasná politická shoda a jasný konsens, který já vyvolávat nebudu, protože mám pocit, že bych byl v tu chvíli podezříván z různých nekalých úmyslů. A to si myslím, že je věc, která musí vznikat jinou cestou. Pokud iniciátorem tohoto bude komise nebo nějaký jiný orgán mimo vládu, mimo ministra vnitra, samozřejmě jsme připraveni expertně spolupracovat, ale upřímně tady odpovídám na otázku, která byla položena. Fakt si nedovedu představit, co byste mi řekli, kdybych s takovým návrhem přišel, s tím, který byl v zákoně o policii před časem.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane ministře, zkuste to a uvidíte, když si to neumíte představit.
Teď bych poprosil pana poslance Martina Římana, který hodlá interpelovat ministra životního prostředí Libora Ambrozka ve věci kácení lesa v národním parku a jednoty slov a činů.
Poslanec Martin Říman: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře Ambrozku, na konci loňského roku vydalo vaše ministerstvo zákaz lyžování na Lysé hoře v Beskydech. Tímto podpisem jste zrušil sjezdovku, která ke spokojenosti široké lyžařské veřejnosti sloužila 50 let. Dostatečně jste pobouřil část občanů Moravskoslezského kraje, o čemž svědčí i více než devět tisíc podpisů pod peticí, která proti vašemu rozhodnutí vznikla. O to s větším překvapením jsme si pak mnozí přečetli nedávno v novinách zprávu, že v Krkonošském národním parku se v těchto dnech na základě povolení Ministerstva životního prostředí kácí 4 ha lesa za účelem výstavby úplně nové sjezdovky. Tedy v Beskydech zakážete existující trať, kde 50 let není les, a žádáte její zalesnění, a v Krkonoších povolíte vykácet obrovský kus lesa, aby mohla vzniknout trať nová.
Moje první otázka zní, jak je možné, že vaše jedna instituce může používat tak dramaticky rozdílný metr.
Druhý můj dotaz se týká oné petice. Zástupci petičního výboru vás 28. dubna tohoto roku navštívili, aby vám ji na místě předali. Podle jejich slov jste je přivítal slovy - a teď cituji jednoho ze zástupců: "Otázka lyžování na Lysé hoře není uzavřena. Bude se jí zabývat skupina odborníků jmenovaná naším ministerstvem, ve kterém budou zastoupeni odborníci z vašeho hejtmanství." O to větší pak bylo jejich překvapení, když jste nato v médiích prohlásil, že na svém rozhodnutí nebudete nic měnit, a v podstatě totéž jste zopakoval dopisem, který jste jim posléze poslal. Ptám se vás tedy, troufnu si říci za tyto lidi, co hodláte dělat. Řeknete veřejnosti na severní Moravě jasně a bez vytáček, která z těchto vět platí?
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Martinu Římanovi. Prostor se otevírá pro odpověď panu ministru Liboru Ambrozkovi.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Člověk samozřejmě nemůže udělat radost každému, nebude to jednoduché ani s panem poslancem Římanem. Zazněly dvě základní otázky, na které bych rád odpověděl.
Co se týče problematiky lyžování vůbec v národních parcích a v chráněných krajinných oblastech, Ministerstvo životního prostředí v těchto oblastech řádně schvaluje plány péče a zonací a samozřejmě naší snahou je, aby pro lyžování byl prostor především v okrajových oblastech a ve třetích zónách, to znamená těch nejméně přírodně cenných zónách národních parků a chráněných krajinných oblastí. Proto je nakonec i v Krkonoších, zčásti na Šumavě většina lyžařských areálů situována buď do ochranného pásma národního parku, anebo je úplně na jeho okraji. Kácení 4 ha se týká rozšíření stávajícího lyžařského areálu v Janských Lázních. Je to jeden z pěti areálů, kde správa národního parku umožňuje jejich určitý rozvoj tak, abychom snížili tlak na jiné velmi cenné části národního parku. Proto probíhá už posledních několik let jednání s obcí, investorem, aby například nebyl už další tlak na Sněžku, na novou lanovku, protože vlastně ty nejcennější části ve všech těchto horských oblastech jsou právě ve vrcholových partiích, kde jsou vymezeny první zóny.
Tento lyžařský areál v Janských Lázních včetně 4 ha, přesně se jedná o 4,3 ha, z toho 3,6 ve třetí zóně, která je úplně na okraji parku, za cestou už je jenom ochranné pásmo, v tom se nachází těch zbylých 0,7 ha, tak s tím už počítá územní plán ze 70. let. Původně byl tento areál navržen do lesních porostů ve druhé zóně poměrně cenných. Jednáním s investorem dosáhl Krkonošský národní park vymístění právě rozšíření sjezdovky do třetí zóny. To znamená, ano, jedná se v tomto případě o souhlas Ministerstva životního prostředí a národního parku, protože my chceme umožnit rozvoj lyžování v oblastech, kde to největší přírodní hodnoty tolik neohrožuje.
Je sice pravdou, že jsem možná zarmoutil devět tisíc podpisů pod peticí za lyžování na Lysé hoře, tady bych ovšem rád požádal, aby to bylo uváděno přesně. Ministerstvo životního prostředí nezakázalo sjezdovku, Ministerstvo životního prostředí pouze neudělilo souhlas s vynětím z lesního původního fondu, což nebylo vyřízeno za posledních deset let. Navíc vlek už je mimo provoz tři roky, oba situaci známe, takže se nemusíme unavovat technickými detaily.
Na druhou stranu, a možná to trochu zapadlo, Ministerstvo životního prostředí přehodnotilo své stanovisko k provozu vleku C na Pradědu, který je turisticky mnohem využívanější, kde podepsalo petici více než 20 tisíc lidí. Po vyhodnocení ročních změn na sjezdovce jsme jako první část povolili provoz vleku a závodní sjezdovky s tím, že pokud bude situace uspokojivá, tak jsme připraveni pustit i sjezdovku turistickou.
***