(17.30 hodin)
(pokračuje Ambrozek)
Stejně jako v Beskydech je hlavním předmětem ochrany vrcholový fenomén, to znamená, že u všech vleků A, B i C na Pradědu jsme požádali o zkrácení o poslední sloup, aby nedocházelo k narušování těch společenstev na vyfoukávaných místech. To je předmětem ochrany toho vrcholového fenoménu v Beskydech, kdy na severním svahu Lysé hory jsou vlastně jedni z posledních fragmentů pralesovité smrčiny ve stáří 200 let.
Co se týče přístupu k petici za zachování lyžování na Lysé hoře, oznámil jsem zástupcům petentů, a na tom trvám, že je třeba diskutovat problematiku vrcholu Lysé hory v celku. Ministerstvo životního prostředí je připraveno. Nominoval jsem zástupce do skupiny, která by se zabývala dalším využitím vrcholu Lysé hory, protože je tam mnoho zájmů jak ze strany Klubu českých turistů, tak je tam výrazný zájem na ochraně přírody. Je tam národní přírodní rezervace, první zóna CHKO. To znamená, že jsme připraveni diskutovat o limitech využití vrcholu Lysé hory, protože je tam zájem o obnovu jedné turistické chaty a výstavbu další. Stejně tak jsme připraveni, a správa CHKO je v tomto směru poměrně aktivní, podpořit budování některých nových lyžařských areálů právě v těch oblastech, které jsou blíže obcím, které se nacházejí ve třetí zóně CHKO, to znamená, že ochrana přírody je připravena podpořit rozvoj lyžování. Za posledních několik let se v Beskydech vybudovalo několik kilometrů nových sjezdovek. Jsme připraveni některé další areály podpořit.
Jsem přesvědčen, že koexistence ochrany přírody a jak turistů, tak lyžařů i dalších návštěvníků ve všech těchto horách - Krkonoše, Jeseníky, Beskydy a Šumava - je možná, ale samozřejmě vyžaduje určité kompromisy ze všech stran. Musím říci, že resort životního prostředí je k řadě těchto jednání připraven.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Liboru Ambrozkovi. Pan poslanec Martin Říman využije času, který mu dává jednací řád, k doplňující otázce.
Poslanec Martin Říman: Myslím, že lidé, kterých se to týká, se budou v noci dívat na televizi a udělají si sami obrázek.
Mě zaujalo, když jste řekl, že jste nezakázal lyžování, pouze jste zakázal vyjmout plochu 50 let staré sjezdovky z lesního fondu. Tam minimálně 50 let, pane ministře, les nebyl.
Aby bylo jasno, tak bych ještě doplnil svou informaci tím, že vaše organizace Česká inspekce životního prostředí vydala stanovisko s razítkem a podpisem, asi před necelými dvěma roky, kde se závěrem uvádí - cituji: "Výše uvedená zjištění prokazují, že v oblasti severní sjezdovky na Lysé hoře nedochází v důsledku sjezdového lyžování k podstatnému poškozování půdního krytu a vegetace." Přes to všechno jste odlesnění nepovolil.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: To byla poznámka pana poslance Římana. Pan ministr Ambrozek může samozřejmě reagovat.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: K tomu bych doplnil, že sjezdovka na Lysé hoře existuje od padesátých let a nebyla nikdy uvedena do souladu se zákonem. Samozřejmě před padesáti lety byl ten průsek podstatně užší, jak o tom svědčí dobové fotografie. Postupem času docházelo k jeho rozšiřování.
Já jsem nikdy neřekl, že hlavním důvodem poškozování povrchu sjezdovky i lesa je zimní provoz lyžařů. Samozřejmě lyžaři nejsou jediní návštěvníci tohoto území. Toto území je navštěvováno statisíci lidmi ročně. Tím, jak se tam ten prostor otevřel, dochází k jeho zvětšování nejen turisty, kteří porušují zákaz vstupu do této oblasti, ale i cyklisty a motorkáři. Předmětem ochrany jsou pralesovité smrčiny na severní straně, které přiléhají těsně ke sjezdovce. Proto jsem také uvedl, že je potřeba bavit se o tom vrcholu v komplexu, protože víme oba stejně dobře, že tou výjimkou by nic neskončilo, ale naopak začalo. Za další rok by přišla žádost na postavení dalšího vleku, za další rok žádost na vybudování parkoviště, na vybudování příjezdové komunikace, na vybudování nové chaty atd. Proto je poctivé říci, že kdybychom chtěli severní sjezdovku, tak to tím teprve začne, a můžeme celý vrchol klidně odepsat z hlediska lesního ekosystému. Je třeba, aby se rozhodlo v celku, a ne u toho jednoho dílčího rozhodnutí. Proto jsem ve svém rozhodnutí přihlédl především k předmětu ochrany a toto rozhodnutí je stále platné.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Tím jsme vyčerpali prostor pro interpelaci pana poslance Římana a pro odpověď pana ministra Ambrozka.
Další interpelace, směřující na pana ministra Bohuslava Sobotku, bude od pana poslance Davida Šeicha. Bude se týkat situace obcí v souvislosti se zvýšením DPH stavebních prací.
Poslanec David Šeich: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře financí, dovolte mi interpelovat vás ve věci řešení, které Ministerstvo financí nepochybně připravuje vůči městům a obcím, které se rozhodly realizovat investiční akce, připravily své investiční záměry v obchodní veřejné soutěži, vybraly dodavatele, nasmlouvaly s nimi kontrakty a rozhodly se realizovat některé investiční akce na svém území. Neočekávané zvýšení cen stavebních prací vlivem zvýšení DPH stavebních prací o 17 procent, které vládní koalice prosadila, jim udělalo poměrně významnou čáru přes rozpočet.
Čili jak se ministr, který je zodpovědný za rozpočet, hodlá k této situaci postavit, zdali těmto obcím budou poskytnuty kompenzace?
Často města a obce čerpají podporu i z některého ze státních fondů. Samozřejmě poměr dotačních a vlastních prostředků byl nějakým způsobem nastaven. To, že se o 17 procent zvedla DPH stavebních prací, se promítne do toho, že dodavatel pochopitelně tuto tíhu zvýšení ceny díla přenese na investora, tzn. na město a obec. Tím se mění i podíl dotačních a vlastních prostředků u řady investičních akcí měst a obcí, které tyto akce často realizují za velmi napjatých vlastních rozpočtů. Po takovémto zvýšení bude akce nutno zastavit, redukovat, či úplně zrušit. Ministerstvo financí by v takové chvíli mělo říci, kde tyto prostředky mají vzít a jaká opatření v tomto směru připravuje.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče. Prostor pro odpověď má pan ministr financí Bohuslav Sobotka.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, dámy a pánové, musím říci, že v souvislosti s realizací reformy veřejných financí a v souvislosti s plněním našich závazků, které jsme na sebe převzali v minulých letech v rámci jednání o vstupu do Evropské unie, v novele zákona 588 z roku 1992 o dani z přidané hodnoty došlo k přeřazení některých služeb dosud zdaňovaných sníženou sazbou pětiprocentní do sazby dvaadvacetiprocentní. Toto zvýšení sazby daně se týká i stavebních prací, s výjimkou stavebních prací, které souvisejí s bydlením. U stavebních prací, které souvisejí s bydlením, je sjednána výjimka, která říká, že do roku 2007 je možné uplatňovat na tyto práce sníženou pětiprocentní sazbu.
Pokud jde o vazbu tohoto zvýšení na obecní výdaje, resp. na obecní příjmy. Obce jako samostatné celky, které mají z pohledu Ústavy České republiky naprostou rozpočtovou autonomii - vláda nemá žádnou možnost zasahovat do hospodaření obcí a vláda také nemá žádnou možnost z pohledu Ústavy České republiky zasahovat do hospodaření krajů - hradí své výdaje převážně z vlastních příjmů.
***