(13.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Lze říci, že pro případné investory i ostatní subjekty obou zemí bude tato nová smlouva jednoznačně znamenat větší jistotu, a to zejména pokud jde o existenci a vyšší (výši?) daňové povinnosti. Tato skutečnost bude mít nepochybně pozitivní vliv na další rozvoj ve všech oblastech vzájemné spolupráce mezi oběma státy.
Dovoluji si požádat o to, aby Poslanecká sněmovna vyslovila v prvním čtení souhlas se sjednáním této smlouvy a doporučila tuto smlouvu k projednání v příslušných výborech Poslanecké sněmovny. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Bohuslavu Sobotkovi. A pravděpodobně bude potřeba, abych v protokolu o jednání opravil jeho slova, že smlouva je z loňského roku. Je z letošního dubna. To jen, že jsem poslouchal pozorně jeho vystoupení.
Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaromír Kohlíček.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo. Pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych přednesl několik poznámek ke smlouvě o dvojím zdanění s Francouzskou republikou, ke sněmovnímu tisku 328, jež byla podepsána v Praze 28. dubna 2003. Tato smlouva navazuje a nahrazuje starší smlouvu z 1. června 1973. V této nové smlouvě je proti původní smlouvě několik změn, které jste jistě zaznamenali v důvodové zprávě. Nebudu se k nim tedy vracet.
Domnívám se přesto, že je důležité podtrhnout, že při aplikaci smlouvy jsou důležité články 3 až 5, abychom viděli, jaké jsou všeobecné definice, kde se tato smlouva trošičku liší od smluv s ostatními státy. Je to dáno tím, že Francie má trochu jiný právní systém.
V článcích 6 až 13 vidíme úpravu zdaňování jednotlivých druhů činností. V zásadě se vychází z obecných pravidel typové smlouvy, tedy danění ve státě, kde se majetek nachází, či kde je stálá provozovna, a zisky z podniků provozujících lodě, čluny a letadla v mezinárodní dopravě z úroků ve státě rezidence vlastníků úroků, zisk ze zcizení majetku apod. Tady je důležité si říci - ještě jednou odkazuji na důvodovou zprávu - že proti původní smlouvě, kde nebyly zahrnuty stavby delší než 12 měsíců a přechodná provozovna, která byla na místě po dobu delší než 12 měsíců, v této smlouvě to již ošetřeno je.
Domnívám se, že jsou zde i standardní články, které známe z jiných smluv, jako je vyloučení dvojího zdanění a samozřejmě zákaz diskriminace. Je zde deklarována i výměna informací. Případy, které jsou sporné, se mají řešit dohodou, apod. Čili to všechno, co znáte ze standardních smluv tohoto typu.
Ke smlouvě je připojen protokol, který vykládá některé použité pojmy. To si myslím, že je standardní. Co je nestandardní a co bych zde chtěl opětovně kritizovat, tak jako to dělám celých pět let: tato smlouva nemá jednu ze dvou jazykových mutací jako rozhodující. V případě různočtení se tedy může dospět ke kolizi, protože český a francouzský text pochopitelně mají poněkud různé vyjadřovací prostředky a i při sebepečlivějším překladu není možné, aby se tyto dva texty naprosto kryly.
Přesto doporučuji smlouvu postoupit do projednání ve výborech, a to konkrétně tuto smlouvu v hospodářském výboru a ve výboru zahraničním. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Nevidím ani žádnou přihlášku z místa, a proto rozpravu končím. Nepředpokládám, že budou chtít vystoupit se závěrečným slovem předkladatel i zpravodaj, proto se budeme zabývat návrhy na přikázání.
Hlásí se pan kolega Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Pane předsedající, chtěl jsem jenom říci, že daňovými otázkami se hospodářský výbor čas od času zabývá, ale není to pro něho typické. Doporučuji sněmovně, aby to hospodářskému výboru nepřikazovala.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan kolega Vymětal dal návrh na přikázání hospodářskému výboru. - Pardon. Pan zpravodaj navrhl hospodářský výbor a pan kolega Vymětal zpochybnil. Ale návrh je podán, budeme o něm hlasovat.
Ještě pan poslanec Recman.
Poslanec Svatomír Recman: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěl bych požádat, aby sněmovna hlasováním rozhodla rovněž o přidělení tisku rozpočtovému výboru. Zdůvodnil bych to tím, že smlouvy a daně z příjmů jsou v gesci Ministerstva financí. Z toho důvodu to předkládá ministr financí a v Poslanecké sněmovně je právě gesčním výborem za otázku daní, a pokud jde o mezinárodní smlouvy ohledně daní, rozpočtový výbor. Z toho důvodu bych požádal o přidělení rozpočtovému výboru.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě pan zpravodaj Kohlíček.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Akceptuji doporučení pana kolegy Vymětala a stahuji svůj návrh na přidělení hospodářskému výboru.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Žádný jiný návrh nevidím, přistoupíme k hlasování.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 152 a ptám se, kdo je pro přidělení zahraničnímu výboru. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 152 z přítomných 107 poslanců pro 102, proti 2. Návrh byl přijat.
Nyní rozhodneme o druhém návrhu. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 153 a ptám se, kdo je pro přidělení rozpočtovému výboru. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 153 z přítomných 109 poslanců pro 52, proti 15. Návrh nebyl přijat.
Konstatuji, že jsme tento návrh přikázali k projednání zahraničnímu výboru, a končím tak bod č. 58. Děkuji panu ministru financí Bohuslavu Sobotkovi a zpravodaji panu Jaromíru Kohlíčkovi.
Dalším bodem, který máme k projednání, je
59.
Vládní návrh na přístup České republiky k Mezinárodní smlouvě
o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství,
přijaté na 31. zasedání Konference FAO v Římě v listopadu 2001
/sněmovní tisk 332/ - prvé čtení
Prosím, aby úvodní slovo přednesl ministr zemědělství pan Jaroslav Palas a připravil se u stolku zpravodajů pan zpravodaj Václav Nájemník. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, dovolte, abych vás informoval o hlavních důvodech, které mě vedou k předložení vládního návrhu na přístup České republiky k Mezinárodní smlouvě o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství, přijaté na 31. zasedání Konference FAO v Římě v listopadu 2001.
Předkládaný vládní návrh je výsledkem sedmiletého jednání všech stran včetně zástupců České republiky. Smlouva reflektující mezinárodní úmluvu o biologické rozmanitosti, která vstoupila v platnost dne 29. 11. 1993, byla do právního řádu České republiky převzata v plném znění jako sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 134/98 Sb. Smlouva vychází z nutnosti trvalé a bezpečné ochrany na přirozených stanovištích a v genobankách rostlinných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství, jejichž hodnota se exponenciálně zvyšuje. Upravuje podmínky zacházení s nimi, pravidla jejich mezinárodní výměny, shromažďování, přístupu k nim a zásady podílení se na prospěchu z jejich využívání.
Dosavadní mezinárodní praxe v oblasti rostlinných genetických zdrojů se řídila provizorní rezolucí FAO z roku 1983, jejímž signatářem je Česká republika.
***