(13.10 hodin)
(pokračuje Palas)
Nový princip spočívající v deklaraci národní suverenity a princip všeobecné dostupnosti genetických zdrojů si vynutil vypracování této nové mezinárodní smlouvy, která je kompromisním dokumentem mezi požadavky rozvojových zemí se snahou o co největší podíl na prospěchu z využívání genetických zdrojů a požadavkem vyspělých zemí na volný přístup ke genetickým zdrojům bez omezení. Deklaruje, že rostlinné genetické zdroje jsou předmětem zájmu všech zemí, jsou ohroženy nenávratnou ztrátou a jsou nepostradatelné pro zajištění populace země dostatkem potravin. Uznává práva zemědělců a států původu genetických zdrojů na podíl z prospěchu z jejich využívání. Respektuje jejich suverenitu nad svými genetickými zdroji, ale zdůrazňuje rovněž odpovědnost států vůči světovému společenství za jejich zachování. Zavazuje vyspělé státy k pomoci méně vyvinutým státům při plnění cílů této smlouvy.
Smlouva nezahrnuje všechny plodiny, ale zaměřuje se na hlavní taxativně vyjmenované plodiny, které se podílejí nejvýznamněji na výživě lidstva. Podpisem smlouvy se signatářské státy zavazují k monitorování, dokumentaci a uchovávání rostlinných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství, posílení výzkumu v této oblasti a k realizaci legislativních opatření a agrární politiky v souladu s cíli smlouvy.
Vnitřně a prakticky velmi důležitou součástí smlouvy je závazek výměny vzorků genetického materiálu mezi signatáři na základě smluv a volný bezplatný přístup ke genetickým zdrojům a informacím o nich pro vzdělávání a také výzkum a šlechtění.
Podpis smlouvy umožní České republice efektivně se podílet na genetickém bohatství signatářských států a mezinárodní spolupráci ve výzkumu a šlechtění.
Navrhovaný přístup České republiky k Mezinárodní smlouvě o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství odpovídá zásadám zahraniční politiky České republiky, je v souladu s jejím právním řádem, s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva a s právem Evropských společenství, nedotýká se práv a povinností smluvních stran vyplývajících z jiných mezinárodních dohod, kterými jsou smluvní strany vázány. Z hlediska svého obsahu je však uvedená smlouva mezinárodní smlouvou prezidentské kategorie, a to ve smyslu článku 49 písm. e) Ústavy České republiky. Obsahuje totiž závazky takového charakteru, že přímo upravují práva fyzických a právnických osob, a tyto úpravy jsou vyhrazeny zákonu. Proto musí být po schválení vládou České republiky předložena Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu a poté podle článku 63 ústavy prezidentu republiky k podpisu listiny o přístupu.
Mezinárodní smlouva o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství byla přijata na 31. zasedání Konference FAO v Římě v listopadu 2001 a je již v platnosti. K současnému datu k ní již přistoupilo 82 signatářských zemí.
Sjednání přístupu České republiky k uvedené mezinárodní smlouvě nebude mít dopad na státní rozpočet.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství panu Jaroslavu Palasovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Nájemník.
Poslanec Václav Nájemník: Dámy a pánové, vyslechl jsem bedlivě zprávu pana ministra. Myslím si, že k tomu není potřeba nic dodávat. Jedině mě na tom zaujala zvláštní kuriozita, že pokud nebudeme dodržovat tuto smlouvu - nejen my, ale vůbec celý svět - paradoxně dodržováním nějaké smlouvy a nějakého komerčního hlediska se zlepší životní prostředí, protože díky 80 signatářům je nutné samozřejmě při chránění genetických zdrojů chránit přírodu jako takovou. Jen chci zmínit tento pozitivní a poněkud kuriózní charakter této záležitosti.
Jinak bych doporučoval, aby materiál byl propuštěn do druhého čtení. Doporučuji, aby byl přikázán zahraničnímu výboru.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Vidím přihlášku pana poslance Jaromíra Kohlíčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi jenom několik skromných poznámek, které by doplnily široký obraz sněmovního tisku.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě vás přeruším, pane kolego. Prosil bych o klid ve sněmovně, abychom to mohli dokončit. Připomínám, že budete mít prostor pro jednání vzhledem k tomu, že toto je předposlední bod dnešního jednání, protože nám už zbývá jenom bod 61. Věřím, že to v klidu dokončíme.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Chtěl bych jenom doplnit zprávy svých předchůdců. Je zde důležité, že se dostáváme v rámci globálního informačního systému o rostlinných a genetických zdrojích pro výživu a zemědělství k řadě informací, ke kterým bychom se jinak těžko dostávali.
Dále bych si dovolil vážené kolegy, kteří jistě smlouvu měli v ruce, soustředit na přílohu jedna, kde je seznam plodin zahrnutých do multilaterálního systému - začíná to chlebovníkem a chřestem, končí kukuřicí. Jsou zde i pícniny, travní pícniny atd.
Ve smlouvě je velmi zajímavě řešeno rozhodčí řízení. Řekl bych, že to je velmi zajímavá část smlouvy, která u jiných smluv není takto podrobně řešena. Většinou je tam jen odkaz na mezinárodní jiné úmluvy.
Co bych viděl jako určitý nedostatek, to je článek 35. Autentickými texty je totiž arabský, čínský, anglický, francouzský, ruský a španělský text, které všechny mají platnost originálu. Čili výklad smlouvy podle mě bude velmi obtížný, zvláště pokud se sejdou vykladači podle různých jazykových mutací této smlouvy. Ale to není záležitost předkladatele, to je záležitost obecné bolesti u těchto smluv.
Nemám žádné další návrhy. Možná by bylo dobré, aby se vážení kolegové na smlouvu podívali, abychom si mohli na zahraničním výboru něco blíže říci o jejím významu pro naši výzkumnou základnu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jaromíru Kohlíčkovi. Nemám žádnou další přihlášku do rozpravy ani nevidím, že by se někdo hlásil. Proto obecnou rozpravu končím.
Ptám se navrhovatele a zpravodaje, jestli mají zájem o závěrečná slova. Není tomu tak.
Budeme se proto zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor a zpravodaj navrhli předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Můžeme přistoupit k hlasování.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 54. Kdo je pro přikázání zahraničnímu výboru? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 154 z přítomných 116 pro 93, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Děkuji panu ministru zemědělství Palasovi a panu zpravodaji Nájemníkovi za předložený návrh a zpravodajskou zprávu a končím bod 59.
Zahajuji dnešní poslední bod našeho jednání, pokud se nerozhodnete jinak procedurálním návrhem, a to je
61.
Vládní návrh, kterým se Parlamentu České republiky předkládá
Protokol k Úmluvě o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, 1981,
Doporučení č. 193 o podpoře družstev a Doporučení č. 194 týkající se seznamu
nemocí z povolání a evidence a hlášení pracovních úrazů a nemocí z povolání,
přijaté na 90. zasedání Mezinárodní konference práce v roce 2002
/sněmovní tisk 340/ - prvé čtení
Prosím, aby úvodní slovo přednesl z pověření vlády ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Prosím, pane ministře, máte slovo. Zpravodajem pro prvé čtení je pan poslanec Vilém Holáň, kterého žádám, aby se připravil na svoji zpravodajskou zprávu.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, v roce 2002 proběhla v Ženevě 90. mezinárodní konference práce, na níž byly přijaty Protokol o Úmluvě o bezpečnosti a zdraví při práci, Doporučení č. 193 o podpoře družstev a Doporučení 194 o nemocích z povolání.
***