(14.50 hodin)
(pokračuje Říman)
Tedy ve zkratce řečeno, jak pomoci všem, a ne jen selektivně vybraným subjektům.
Existuje mnoho dalších otazníků nad systémem investičních pobídek, kterými vás zatížím zase někdy jindy. Jen namátkou připomenu fakta, totiž že řada investorů zde vytvořila pouhé levné montovny bez vazeb na domácí subdodavatelskou sféru, na vytváření ekonomických distorzí, protože o alokaci zdrojů nerozhoduje trh, ale vláda, která z povahy věci nemůže disponovat dostatkem informací, nebo na míru multiplikačních efektů, které jsem již zmínil a které opravdu, jak se zdá, velmi pokulhávají za původním očekáváním.
Na závěr povzdech nad tím, že je sice zajímavé to, že o mnoha zde uvedených rizicích se sice jen okrajově a heslovitě, ale přece jenom zmiňuje materiál Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem Návrh opatření na zdokonalení podnikatelského prostředí, který v těchto dnech obdržel hospodářský výbor, avšak bohužel se těmito náměty nadále nezabývá a v podstatě je ignoruje. Ignoruje je stejně jako zde předložená novela, a proto se připojuji k návrhu, aby zákon byl dopracován, s tím, že by měl být opravdu spojen s podrobnou a důkladnou analýzou této již několik let probíhající praxe, a aby výsledky této analýzy byly promítnuty do novely zákona o investičních pobídkách.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Tolik pan poslanec Říman. Další se o slovo přihlásil pan poslanec Tomáš Kvapil a pak vystoupí Oldřich Vojíř.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, projednáváme novelu zákona o investičních pobídkách, která je v zásadě technickou novelou. Dnešní stávající systém investičních pobídek má podobu ad hoc poskytované veřejné podpory, a to vždycky na základě výjimky, kterou uděluje Úřad pro hospodářskou soutěž. K 1. květnu příštího roku udělování takovýchto výjimek bude možné jedině Evropskou komisí, to znamená, že tato kompetence v zásadě přejde do Bruselu. Proto vláda předkládá návrh novely zmíněného zákona, který umožní, aby se z tohoto systému, jak je uvedeno v důvodové zprávě, stal národní regionální program veřejné podpory v souladu s pravidly Evropského společenství. Nepůjde tedy už potom o jednotlivé případy schvalované v podstatě jako výjimky, ale o jakýsi systém, o jakýsi národní regionální program.
Domnívám se, že přijetí tohoto zákona, této novely, je v zájmu našich občanů i našich podnikatelů i těch, kteří se investovat na našem území chystají. Proto podporuji jeho přijetí nebo propuštění do druhého čtení, ale protože se současně domnívám, že procedura projednávání tohoto zákona, protože jak už jsem řekl, přejde tato kompetence na Evropskou komisi, bude v budoucnu tímto způsobem značně komplikovaná, tak se současně domnívám, že by bylo na místě udělat jakousi revizi po věcné stránce, zda není vhodné některé parametry obsažené v tomto zákoně změnit. V tomto případě se domnívám, že je vhodné, aby z tohoto pohledu se navrženou novelou zabýval i výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, a dávám tedy tento návrh, aby byl přikázán i tomuto výboru.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Oldřicha Vojíře a připraví se pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedo, pane premiére, členové vlády, dámy a pánové, už minulé úterý jsem říkal, v čem norma vypadá jednodušeji, tak o to déle se asi o ní diskutuje, a i u této normy se zřejmě potvrdí toto pravidlo. Nicméně já sám dlouhodobě a řekl bych minimálně tři nebo čtyři roky diskutuji o vztahu nebo chcete-li postavení investičních pobídek na straně jedné a daňové konkurence na straně druhé. Já bych velmi rád, abychom už v této fázi zřejmě pochopili, že tak jak i můj předřečník naznačil, že právě administrativní záležitost, ale i určitá kompetence bude složitější, přejde s největší pravděpodobností pod direktivu Evropské unie. Pro nás se to stane spíš jakousi regionální záležitostí, nicméně stále máme v rukou druhou část, a to je otázka stanovení si minimálně daně z příjmů na hranici, kterou si vymezíme, pokud - a to je filozofická otázka - Evropská unie např. nevytvoří nějaké pásmo, odkud kam se jednotlivé země mohou pohybovat. Například v DPH už takovéto pásmo existuje, je to od 15 do 25 %, a nemůžete v podstatě jinam než do tohoto pásma. Zatím je určitě dostatečně široké.
Já jsem vždycky diskutoval o tom, že jsem si velmi dobře vědom toho, že existují země, a není jich málo, ať už v regionu střední Evropy, nebo západní Evropy, které zkrátka investiční pobídky ve svém řádu mají a využívají. To znamená, že bezesporu úvaha o tom, jestli máme konkurovat v úrovni zákonů o investiční pobídce, je legitimní. Na druhé straně proti tomu jsem vždycky kladl otázku daňové konkurence a v posledních letech, ať už v minulém roce či v předminulém roce, se ukazuje, že konkurovat v investičních pobídkách se zdá méně efektivní než konkurovat v daňové sazbě. Uvedu jenom pár příkladů. Myslím si, že jestli zhruba před 20 lety jsme mohli hovořit o tom, že daňovou konkurenci zvolilo Irsko a šlo z daně z příjmů na 10procentní hladinu, tak dnes už můžeme hovořit o tom, že Rusko přijalo 13procentní hladinu, Slovensko 19procentní hladinu z příjmů, a není vyloučeno, že další země, jako např. Ukrajina, přijme také 13procentní hladinu daně z příjmů.
Z toho je zřejmé, že jestliže Česká republika se posune z 31 % daně z příjmů na 24 %, ale v horizontu tří let, tak je zjevné, že investoři budou hledat na jedné straně výhodné daňové prostředí, na druhé straně bezesporu levnou pracovní sílu a klidné, chcete-li politické prostředí, aby bylo dlouhodobé, aby tam nedošlo k nějakému zvratu, protože samozřejmě i takovéto prostředí je pro investora velmi špatné. Já si myslím, že na půdě českého parlamentu se určitě nesluší, abych obhajoval úvahu ruských představitelů obzvláště, když někdy na to koukáme velmi skepticky, ale faktem zkrátka je, že je to ohromný trh, který je schopen absorbovat několik stovek milionů a možná i miliard dolarů investic, a samozřejmě že já se pak ptám, kolik zbude na trh pro Českou republiku, když ke všemu víme, že náš nejbližší soused Slovensko nám utíká, a utíká nám velmi viditelně. Dnes rozdíl je 12 %. To je věc jasná a měřitelná. Myslím si, že nikdo nepochybuje o tom, že Slovensko je nestabilní (?) politická země, s tím, že by nebyli schopni vyprodukovat kvalitní pracovní sílu, a tudíž investor si Slovensko může vybrat.
***