(15.30 hodin)
(pokračuje Kubinyi)
A myslím si, že ta druhá stránka, na kterou po právu upozornil, je, že to prostředí musí být bezpečné. Takže bych chtěl zdůraznit, že určitě i ta otázka bezpečnosti toho prostředí pro investice je velice důležitá, a doufám, že tato komora Parlamentu při svých dalších jednáních se bude zabývat i tím, aby investoři v České republice nenašli tu kanoi děravou, ale aby to prostředí bylo zcela bezpečné.
Jenom tolik. Děkuji vám.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. O slovo se přihlásil pan poslanec Nečas.
Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, pan ministr průmyslu a obchodu ve chvíli, kdy mu začaly docházet věcné argumenty, tak samozřejmě jako svůj základní cíl si zvolil opozici. Je to opět pokus o jakýsi obrácený gard. Ovšem zpravidla to bývá tak, že cílem opozice je vláda, u nás se to obrací.
Já musím říci, že by nebylo takovou katastrofou, kdyby opozice neměla svou verzi reformy veřejných financí a svou verzi hospodářské politiky. Jakkoliv to tak není, nebylo by to pro zemi katastrofou. Co je pro zemi katastrofou, je, že tato vláda nemá skutečnou reformu veřejných financí a nemá skutečnou hospodářskou politiku. (Potlesk zprava.)
Vždyť to, co vláda představuje jako takzvanou reformu veřejných financí, je skutečně jakýsi soubor opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení, kdybych použil onoho jakešovského termínu. Je to soubor mírných parametrických úprav stávajících zákonů. Je to soubor pouze zdražení a škrtů. Nejedná se o reformu veřejných financí, protože nezastavuje růst veřejného dluhu, pouze zpomaluje tempo jeho růstu. A myslím si, že od pana ministra průmyslu a obchodu je to velmi povážlivé tvrzení, již vůbec nemluvě o tom, že nikdo dneska netuší, jak tato reforma, takzvaná reforma, bude vypadat.
Dámy a pánové, podle veřejně avizovaných prohlášení členů vlády a představitelů vládní koalice se má 22. července sejít zvláštní schůze Poslanecké sněmovny, která bude projednávat onen balíček opatření nebo onen soubor opatření. Já prostě konstatuji, že dnes zbývají pouze necelé tři týdny, a toto Poslanecká sněmovna nemá k dispozici, prakticky žádný kompletní návrh legislativních změn, o kterých chce vláda jednat. Já myslím, že je to důkaz velice chabého výkonu a velice chabé práce této vlády a především toho, že vláda ve skutečnosti neví, netuší, kam mířit své úsilí. A důkazem toho je, že další opatření, další návrhy bude projednávat teprve příští pondělí, kdy se snad česká veřejnost, a tudíž i opozice dozví, co vlastně vláda ve skutečnosti chce. Doufejme, že to bude to příští pondělí.
Bylo tady mnoho řečeno o investičních pobídkách, o tom, jak to stimuluje, nebo nestimuluje podnikatelské prostředí v naší zemi. Já bych chtěl, dámy a pánové, uvést pouze několik čísel, několik konkrétních faktů. V uplynulých čtyřech letech za působení nejsilnější vládní strany, tedy vlády sociální demokracie, došlo v České republice k 25% úbytku podniků s jedním až pěti zaměstnanci. Je to více než 70 000 firem. Podle statistického úřadu mají v průměru dva zaměstnance. Znamená to, že za této vlády jenom v sektoru nejmenších firem tato vláda zlikvidovala, zahubila 150 000 pracovních příležitostí. (Potlesk zprava.)
Je bezvadné, že v rámci projednávaného zákona se tvrdí, že údajně snad bylo vytvořeno 60 000 pracovních příležitostí v rámci investičních pobídek. Dámy a pánové, to je přírůstek 60 000 a úbytek 150 000. A již vůbec nemluvě o tom, že pokud vezmeme v úvahu firmy mezi 6 až 20 zaměstnanci, v uplynulých čtyřech letech tato vláda zlikvidovala a zahubila 8 %, tedy téměř každou desátou tuto firmu.
A víme, co se připravuje. Víme, co se připravuje na malé podnikatele, víme, co se připravuje na živnostníky. Tato vláda se rozhodla jít cílenou politikou likvidace pracovních příležitostí, likvidace českého podnikatelského sektoru a vytváření nezaměstnanosti. To je hospodářská politika této vlády, kterou nám předvádí. A za takovou hospodářskou politiku vám, dámy a pánové, pěkně děkujeme. (Potlesk zprava.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Slovo nyní dostane předseda vlády Vladimír Špidla. Faktickou poznámku má ještě pan poslanec Ransdorf. Má vlastně přednost, prosím. Tedy ale faktickou.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Ano. Tato kritická slova, která tady před chvílí zazněla, by v mnohém mohla být oprávněná, kdyby následovalo ještě to druhé, které tady bylo zamlčeno - to znamená přiznání, že od roku 1990 v České republice zaniklo více než 700 000 pracovních míst. A kdo tedy způsobil zánik těchto pracovních míst, dámy a pánové? Je třeba se zeptat, kdo řídil zemi v té době, kdy došlo k zániku této obrovské masy pracovních míst, která dávala obživu lidem právě v těch nejcitlivěji postižených regionech. (Tleská levá část a střed sněmovny.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, slovo má premiér.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Dámy a pánové, pan ministr Urban předložil předlohu, která se týká investičních pobídek, a v některých okamžicích byla debata racionální, ale bohužel příliš často přecházela do něčeho, čemu lze při dobré vůli a velmi zdvořile říci iracionalita, a nebudu to překládat do češtiny.
V každém případě musím zásadně odmítnout onu myšlenku, že není vládní reforma veřejných financí, a zaráží mě, že pan poslanec Nečas pravděpodobně nestuduje denní tisk a nesleduje politický vývoj, protože by mu bylo zřejmé, že měsíce a měsíce se vede diskuse, že podkladové materiály dozrávají a že sněmovna dostane svoji porci zákonů v čase, který určují legislativní pravidla, a bude mít příležitost se problémem dostatečně podrobně zabývat.
Pan ministr Urban sdělil, a po mém soudu velmi vážně a oprávněně, že Občanská demokratická strana nepředkládá žádnou vlastní alternativu naší reformy veřejných financí, a myslím si, že to lze velmi dobře doložit. Avšak pánové ze strany pravé velmi pohoršeně naznačovali, že cosi k dispozici mají. Dovolte mi tedy, abych se pokusil zrekapitulovat.
Mají zajímavou myšlenku rovné daně na úrovni 15 %, která v zásadě znamená zvýšení daňového zatížení všech, kteří mají méně než 20 000 korun. Znamená naprosto zásadní výpadek veřejných rozpočtů. Výpadek, který je katastrofální a musel by být nahrazen zdaněním v daních nepřímých, a to tak radikálním zvýšením základní sazby daně z přidané hodnoty, že to by nemělo v našich ekonomických dějinách obdoby. Uvažuje se o prostém zvýšení na 15 % základní sazby. To znamená trojnásobné zvýšení daně u základních životních potřeb, především u potravin.
Ale to, co mi připadalo skutečně romantické, a ukazuje se, že ODS zůstává tou stranou, kterou bývala, to je stranou s velkými revolučními ideály, je myšlenka zrušení všech sociálních dávek a vytvoření oné základní sociální dávky na úrovni 4000 korun. Dámy a pánové, toto je řekl bych kuponová privatizace číslo dvě. Je to odvážné, ale vede to do prázdna.
Dovolte mi, abych velmi krátce se pokusil zauvažovat o důsledcích takové věci. V prvé řadě to znamená jednoznačné snížení důchodů o 3000 korun, protože v současné době důchody představují průměrně 7000 korun nebo o něco méně, ale pro tu základní úvahu to stačí. Znamená to samozřejmě gigantický rozvrat veřejných financí, protože velmi jednoduše 4000 násobeno osmi miliony ukazuje, že se dostáváme nad 300 miliard korun ročně při současných 200 miliardách korun nebo řekněme 250 miliardách korun, které jsou potřeba pro sociální systémy.
***