(17.10 hodin)
(pokračuje Součková)
Proto jsme i v rámci správní rady prostřednictvím zástupců státu iniciovali tato jednání, ze kterých vzešla dohoda, že pojišťovny budou akceptovat společně s Ministerstvem zdravotnictví výběrová řízení na souběhy tak, abychom měli opravdu specifikovanou zdravotní síť z hlediska potřebnosti počtu obyvatel, ale také jejich zdravotního stavu.
Druhou věcí je otázka vymáhání jednak pohledávek, ale také i otázka řádného placení závazků, a to ve zkrácených lhůtách. Doba, do které se dostáváme, a zpožďování plateb, by měla být napravena tak, aby závazky po lhůtě, které jsou zhruba k 31. 12. 2002 2,5 miliardy, a pohledávky za plátci pojistného ve výši 17,6 miliardy byly podstatně sníženy a prakticky aby již další pohledávky nerostly.
Pokud si vezmeme situaci na budoucnost, tak Ministerstvo zdravotnictví předkládá vládě návrhy na změnu zákonů týkající se jednak Všeobecné zdravotní pojišťovny, ale také zaměstnaneckých pojišťoven, kde rovněž chceme transparentním způsobem kontrolovat hospodaření ve smyslu udržení finanční rovnováhy a vyrovnaného hospodaření, aby nedocházelo jako v minulých letech k neplnění rezervního fondu. K tomu opatření dáváme do novely daného zákona č. 551/1991 Sb. i do zákona č. 280/1992 Sb. změnu naplnění procentuálního rezervního fondu ze současných tří procent na jedenapůl procenta, aby peníze nebyly umrtveny, ale aby o tyto peníze byl posílen základní fond, ze kterého je uhrazována zdravotní péče.
Dále chceme jít i ve smyslu příštího roku i dalších let k postupnému snižování provozních nákladů řádově ročně minimálně o 0,2, což znamená zhruba asi 220 až 250 milionů korun ročně. Opět úspora, která by byla převedena do základního zdravotního fondu.
Další změnou, kterou chystáme, je i změna zaměstnaneckých pojišťoven ve smyslu zastropení zajišťovacího fondu tak, aby již vlastně tyto peníze, které jsou na těchto účtech a nepoužívají se, zůstaly zastropeny a nebyly navyšovány, a to představuje řádově opět 100 milionů korun, které by se dostaly do základního fondu.
Nyní připravujeme i nový způsob přerozdělování tak, aby byla zohledněna nejenom otázka věku, ale také i rizika, spektra nemocnosti pojištěnce. Ať se nám spektrum líbí, nebo nelíbí, tak opravdu Všeobecná zdravotní pojišťovna ve spektru zastoupení pojištěnců má více pojištěnců, kteří mají těžší zdravotní postižení, finančně náročnější než jsou mnohé zaměstnanecké pojišťovny, kde prostředky jsou daleko za výběrem pojištěnců vyšší z hlediska profesního zařazení.
Pokud se ještě pozastavíme v otázce hospodaření u pojišťoven, tak musím říci, že mě velmi znepokojují i ztráty z let minulých a budeme se snažit společně s Ministerstvem financí najít cestu, jakým způsobem pomoci i zdravotním pojišťovnám za pohledávkami, jež se objevují z minulosti, řekněme za zaniklými státními podniky nebo jinými zařízeními, kde se vlastně jedná o určité pohledávky, které jsou víceméně v rovině nedobytnosti, a cestou, o které budeme diskutovat, diskuse ještě není uzavřena, je možný třeba i odkup Českou konsolidační agenturou.
Naší snahou je, aby co nejvíce byly prostředky transparentně alokovány a navíc od příštího roku prostřednictvím zavedeného systému DRJ, což je nové v našich poměrech. Bude to znamenat na základě diagnózy i úhrada zdravotní péče poskytnutá zadaným zdravotnickým zařízením, větší transparentnost, větší rovnost, ale také i větší míru ve smyslu přerozdělení a skutečně zrovnoprávnění plateb se všemi pojišťovnami stejně za pacienta, ať je z kterékoliv pojišťovny, čili na principu podle určené diagnózy a jeho léčby, tak i podle toho daná úhrada, nikoliv jako v současné době, kdy máme spektrum úhrad ve smyslu paušálním, ve smyslu výkonovém nebo unicitním.
To jsou kroky, které ministerstvo koná, a samozřejmě je otázka, která je velmi důležitá, je to otázka optimální sítě, tak abychom vyměnili kvantitu za kvalitu, a tato věc je diskutována společně nejen se zástupci pojišťoven, ale také se zástupci zřizovatelů, to znamená s hejtmany, ale také s městy a obcemi, ve kterých jsou nemocnice v jejich zřizovatelské pozici. Čili kroky, které mají vést skutečně ke zlepšení dostupnosti, ke zlepšení kvality, ale rovněž i k nastavení rovnosti v rámci úhrad.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji ministryni zdravotnictví paní Marii Součkové a ptám se paní poslankyně Marty Bayerové, zda chce položit doplňující otázku. Nechce. Já vám děkuji.
Ještě předtím, než dám slovo dalšímu vylosovanému, panu poslanci Hynku Fajmonovi, sděluji, že pan poslanec Zralý stahuje svoji interpelaci uvedenou pod číslem 25, interpelaci na pana ministra Bohuslava Sobotku, a to z toho důvodu, že již obdržel odpověď jiným způsobem.
Nyní udílím slovo panu poslanci Hynku Fajmonovi a připraví se pan poslanec Pavel Hrnčíř.
Poslanec Hynek Fajmon: Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, dámy a pánové, chtěl bych podat interpelaci na pana ministra zahraničních věcí ve věci komunikační strategie o vstupu České republiky do Evropské unie. Konkrétně mi jde o to, jakým způsobem byla zajištěna distribuce materiálu, který měl být distribuován, ale nakonec ani mně, ale mám pocit, že většině českých občanů a domácností se vůbec do schránek nedostal. To se mělo týkat materiálu, který měl přijít přímo před referendem několik dní, a mělo se jednat o určitou zjednodušenou verzi přístupové smlouvy s podmínkami, za kterých Česká republika přistupuje do Evropské unie.
Ve výboru pro evropskou integraci pan ministr přislíbil, že takováto brožura bude dodána do všech domácností v týdnu před referendem, ale tak se rozhodně nestalo. Z tisku jsme se dozvěděli, že pan ministr se o tu věc již zajímal a že nějaké kroky podnikal, nicméně se domnívám, že opravdu výsledky podle průzkumu, který jsem si dělal mezi svými voliči, byly natolik katastrofální, že si dovolím položit otázku, jaké kroky konkrétní, pane ministře, váš resort podnikl v této věci a zda bylo za tuto službu tomu, kdo ji poskytoval, zaplaceno.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí pan Cyril Svoboda.
Místopředseda vlády a ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda: Pan poslanec má stejnou zkušenost jako já. Ani mně to nebylo doručeno, ani mým příbuzným to nebylo doručeno, ani našim sousedům to nebylo doručeno a také jsem byl z tohoto důvodu v kontaktu s generálním ředitelem pošty, protože naše ministerstvo mělo dohodu s poštou, že pošta provede distribuci těchto materiálů do všech domácností. Bohužel jsem zjistil, že se platilo poště dřív, než byla služba provedena, což považuji za chybu našeho ministerstva, protože my jsme o tom vedli debatu i s panem generálním ředitelem pošty. On mi popisoval, kterak se to do naší schránky dostalo, dokonce mi popisoval, jak vypadá naše schránka v našem panelovém domě, kde bydlíme, tu popsal správně, protože dostal informaci od doručovatelky, nicméně nikdy tam tiskovina nedorazila. Pošta konstatovala, že řada doručovatelů se řídí pravidlem, že když na domě je napsaná cedule, že nevyžádané reklamní materiály si nájemníci nepřejí, aby se dostaly do schránek, tak to tam nedají.
***