(Jednání pokračovalo v 17.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, zahajuji
117.
Ústní interpelace
Jde o interpelace na členy vlády. K tomu pouze řeknu, že ve čtvrtek 26. června 2003 proběhla první část ústních interpelací podle vylosovaného pořadí. Jedinou zbylou přihlášku k ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky pan poslanec Zahradil stáhl, a proto nyní budou v přednášení ústních interpelací od 17 hodin do 18.30 hodin na ostatní členy vlády České republiky pokračovat paní poslankyně a páni poslanci, kteří se umístili na dalších místech.
Předtím než vyzvu paní poslankyni Martu Bayerovou, aby přednesla interpelaci na ministryni zdravotnictví paní Marii Součkovou, sděluji, že pan poslanec Jaromír Kohlíček stáhl své interpelace uvedené pod čísly 32 a 34, a to z důvodu, že již dostal odpověď či se jiným způsobem domluvil s interpelovanými ministry. Interpelaci či 37 stahuje, protože paní poslankyně Bayerová má stejnou interpelaci.
Dávám nyní slovo paní poslankyni Martě Bayerové.
Poslankyně Marta Bayerová: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, základem fungování jakéhokoliv systému je vždy oběh dokladů, financí a informací. Pokud jsou pravidla daná zákony a podzákonnými normami porušována, systém nemůže fungovat. Protože některé znepokojivé zprávy naznačují, že některé platby největší zdravotní pojišťovny se v poslední době zpožďují, obracím se na vás s touto interpelací ve věci zpožďování plateb VZP. Podle signálů z různých míst naší republiky se platby VZP lékárnám, praktickým lékařům i dalším zdravotnickým zařízením v poslední době významně zpožďují. Je tedy nasnadě, že vzhledem ke známému faktu dominantního postavení VZP v našem systému tyto pozdní platby mohou výrazně narušit celý systém zdravotní péče.
Proto se vás ptám - jde o náhodný výkyv v hospodaření pojišťovny, nebo o systémovou záležitost? Pokud se nejedná o systémovou vadu a vázne pouze výběr pojistného, ptám se, jaké návrhy řešící tento stav vaše ministerstvo připravuje a jak se můžeme opakování podobných jevů v budoucnosti vyhnout.
Vážená paní ministryně, věřím, že moje interpelace vnese trochu světla do současné neradostné situace v sektoru.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má ministryně zdravotnictví paní Marie Součková.
Ministryně zdravotnictví ČR Marie Součková: Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych navázala na dotaz, který byl na mne vznesen, krátkou stručnou historií. Uvědomme si, že zhruba před více než deseti lety vznikla Všeobecná zdravotní pojišťovna systémovým opatřením, jak zabezpečit zdravotní péči pro občany České republiky. Následně v roce 1993 pak vznikaly zaměstnanecké pojišťovny. Situace byla taková, že na spektru těch, kteří byli plátci za poskytnutou zdravotní péči, se objevilo prakticky 27 subjektů. Postupem doby se ukázalo, že tato kapacita je nadbytečná, a v současné době máme Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a k tomu ještě osm zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.
Problémy, které se objevují v poslední době se zpožďováním plateb nejen do ambulantní sféry, ale i do lůžkových zařízení, se objevovaly v řádu několika dnů i u jiných pojišťoven, nejen u VZP, ale u VZP bylo alarmující, že v květnu se toto zpoždění prohloubilo o více než tři týdny u ambulantních lékařů. U lůžkových zařízení poskytovala VZP 96 % zálohové platby, čili došlo k problémům v daných zařízeních. Tato zařízení se na mne obrátila jako na ministryni zdravotnictví, abych pomohla tuto situaci řešit. Schůzka, která se realizovala na úrovni Ministerstva zdravotnictví s poskytovateli, se zástupci ambulantní sféry včetně specialistů, potvrdila tato jejich slova. Dospěli jsme ke konsensu, že je třeba intenzivně jednat, ale také hledat systémové řešení v dané situaci, aby nedocházelo k opakování těchto záležitostí.
Vyzvali jsme ředitelku VZP k jednání a také správní radu VZP, aby zdůvodnila, proč dochází ke zpožďování plateb, jak vypadá platová bilance VZP s výhledem do konce roku a jaká je úspěšnost výběru zdravotního pojištění.
Musím říci, že předpokládaný výběr zdravotního pojištění, který byl řádově řekněme ve výši 7 %, se neplní s ohledem na vyšší nezaměstnanost a přelévání spektra pojištěnců placených státem, kdy v současné době se v tomto spektru objevuje zhruba 57 % těch, kteří jsou uživateli zdravotní péče a jejichž plátcem je stát. 7 % představuje spektrum občanů, kteří užívají zdravotní systém, jsou na pracovní neschopnosti a nepřispívají ani oni, ani nikdo jiný do tohoto spektra. Zbývající část činí 34 %, a to jsou odvody 13,5 % zdravotního pojištění ze mzdy plus samozřejmě také osoby samostatně výdělečně činné či osoby bez příjmů, které se ale zúčastní dle zákona povinného zdravotního pojištění.
Znamená to, že situace je velmi vážná a otázka výběru ve VZP nedosahuje té možnosti, jak by dosahovat měla. Musím říci, že zhruba je odhadována v současné době kolem 95 %, nicméně je to úspěšnost velmi vysoká.
Spektrum plateb, které jdou do VZP, ať už je to 13,5 %, nebo platby za státem placené pojištěnce, představuje s ohledem na minulý rok zhruba částku 103 miliard Kč, se kterými VZP hospodaří. V systému přerozdělení, který ještě v současné době existuje, se potom tyto příjmy o 2,5 miliardy zvedají.
Abychom zabránili zpožďování plateb, požádala VZP o předsunuté platby v řádu dvou měsíců již na toto pololetí roku 2003. Odhad propadu hospodaření je řádově do konce roku kolem 6 miliard až 6,5 miliardy Kč. Předpokládáme ovšem, že tato ztráta bude podstatně nižší, protože je na velmi dobré cestě otázka odkupu pohledávek za bývalými Českými drahami, kde jsou pohledávky nejen pro VZP, kde je to zhruba 220 milionů Kč, ale ještě i za ostatními zdravotními pojišťovnami celkově v řádu asi 500 milionů Kč. Znamená to, že určitým způsobem by se vlastně toto negativní saldo snížilo.
Nicméně v době, kdy jsou určitým způsobem uzavřeny smluvní vztahy na počet unicitních rodných čísel bez ohledu na odpovídající migraci v daném roce, objevují se problémy v rámci úhrad, a to zvláště za lůžkovými zařízeními, kde tato zařízení mnohdy nemohou dosáhnout uzavřené dohody a procentního zastoupení výkonové či paušální sazby s přepočtem na unicitní rodná čísla, a pak dochází k tomu systému, že tato zařízení vrací a naopak zase v ambulantní péči je poskytnuta zdravotní péče na více, než je řekněme poptávka na zdravotní péči.
Bohužel, nešvar, který se objevuje v poslední době, kdy pojišťovny doslova a do písmene bojují o každého občana, nasmlouvají i více kapacit, než jsou schopny financovat, čili i jejich zdravotní plány v určitém spektru předpokládají procentuální navýšení objemu nasmlouvané nové zdravotní péče, ale nůžky se nesvírají, naopak se rozevírají. Naší tendencí je zabránit těmto mechanismům a dosáhnout optimální nejen finanční rovnováhy, ale také vyrovnaného hospodaření pojišťoven.
***