(10.20 hodin)
(pokračuje Doktor)
Já jsem se při přípravě svého vystoupení trochu obával povrchnosti, ke které nutně musíme dojít, protože nelze dopodrobna diskutovat o všech aspektech navržené reformy, ovšem způsob, kterým vystoupil premiér vlády, zejména akcent, v němž poukázal na to, že vinu nese někdo úplně jiný, hlavně ne on sám, a úplně zapomněl na to, že on byl pravou rukou ve vládě Miloše Zemana, mě vyvedl z toho očekávání a pochopil jsem, že diskuse bude vedena nejen povrchně, ale především politicky velmi účelově.
Jestliže říkáme, že vedeme diskusi o reformě veřejných financí - a řekněme si tedy, že diskutujeme nad něčím, co reálně neexistuje, neexistuje žádný reálný ucelený koncept - pak to, co máme před sebou, je naprosto chaotický, nahodilý tah. Já bych řekl - takové malé tropení chaosu. Myslím si, že v součtu důsledků ovšem takové malé tropení chaosu může mít naprosto tragické důsledky pro naši společnost, a v rozporu s tvrzením pana poslance Mládka říkám - i pro naši ekonomiku, ekonomiku naší země.
Naše diskuse, spíše sdělení vlády, má však jednu naprosto nezpochybnitelnou cenu. Česká strana sociálně demokratická, volební vítěz, je přistižena při lži, při podvodu na voličích. Já nejsem volič sociální demokracie. Bezpochyby budou soudit voliči sociální demokracie, oni sami. Já jen říkám, že říká-li ministr financí, že volební program sociální demokracie byl zasazen do jiného makroekonomického rámce - a to byl prosím citát - pak říká velmi kulantně, že sociální demokracie nevěděla ani po čtyřech letech vládnutí, co říká. Dodám jen, že dnes neví, co dělá. (Potlesk pravé části Poslanecké sněmovny.)
Já už jsem ve svém vystoupení, které jsem přednesl na téma rozpočtu roku 2003, uvedl pasáž, kterou jsem nazval Hospodaření na dluh je špatnou zprávou pro naši zemi, a proto dovolte, abych z tohoto svého vystoupení některé věci znovu opakoval.
Znovu totiž stojíme v situaci, kdy nám někdo tvrdí, že se pokouší lépe hospodařit, přitom se ovšem pokouší jen mírně dělat menší dluhy, říká nám však, že dluhy bude dělat dále. A já tvrdím: je-li vláda České republiky prvním, kdo hospodaří na dluh, tedy utratí více zdrojů, nežli se vytvoří, jak lze očekávat jiný přístup od krajů, od obcí i občanů samotných?
Kdybychom totiž hovořili o reformě, museli bychom mluvit o celé soustavě veřejných rozpočtů. Zatím mluvíme pouze o dluhu, který vyvolává vláda svými rozhodnutími, ať už s pomocí zákonů, nebo vlastními rozhodnutími při jednání samotné vlády jako sboru. Je to vláda sociální demokracie, která již pět let - a podtrhuji, že společnou rukou Miloše Zemana a Vladimíra Špidly - buduje fenomén falešného altruismu státu a vytváří hit z lidového pořekadla "dáme si nalít, však on to někdo zaplatí". To, co obhajuje premiér vlády, je pouhá korekce číselných údajů, deset let starých zákonů, nikoliv zásadní motivační zákon a skutečná reforma.
Já bych se chtěl zmínit, alespoň v části svého vystoupení, o věcech, o nichž tady nehovořil pan kolega poslanec Vlastimil Tlustý.
Je zajímavé, že mluvíme-li o reformě, resp. mluví-li o ní ministr financí, pak se ve vládních dokumentech vůbec nezmiňuje o úloze České konsolidační agentury. Při vzpomínce na to, jakou právě agentura a vliv jejího hospodaření má vazbu na růst státního dluhu, na to, jak se dluh, který konsolidační agentura vytváří, promítá do bilance veřejných rozpočtů, pak je s podivem, že kdybychom měli mluvit o skutečné reformě, nemluvíme vůbec o postavení agentury. Nemluvíme o tom, zda právě rok 2003 neměl být určitým mezníkem ve vývoji hospodaření, nemluvíme o tom, zda má agentura zaniknout tak, jak plánuje její dozorčí rada, a to v roce 2005, anebo skutečně zanikne až v době, kdy jí to stanovuje zákon - až po roce 2009, tak jak s tím zřejmě počítá vláda.
Já to říkám proto, protože rok 2003 je prvním rokem, kdy Česká konsolidační agentura hospodaří ne v červených číslech. Má čistou účetní ztrátu, vyvedenou v opravných položkách tak, že poprvé letošní rok, rok 2003, je rokem, kdy by její hospodaření - kdyby do ní nezasahoval nikdo jiný, tedy svými rozhodnutími především vláda České republiky, koaliční vláda, nejen vláda sociální demokracie - nemělo žádné negativní důsledky na veřejné rozpočty.
Je přinejmenším pikantní, že dnes - je středa, druhý jednací den, kdy jednáme o reformě veřejných financí - v pondělí jsou naše média plná sdělení toho, jak ministryně zdravotnictví navrhuje zázračný lék na oddlužení nemocnic. O důsledcích takového konání ve vztahu k majetkovým poměrům, stabilitě těch institucí samotných, spekulovat nebudu. Znamená to jediné: že celé číslo toho dluhu, celých těch zhruba 8 miliard korun - bude-li to jenom tato suma - převedeme do bilance České konsolidační agentury. Znamená to, že tak jak mohla agentura hospodařit letos s nulou, bez ztráty, tedy bez negativního vlivu na soustavu veřejných rozpočtů, pak prostě její ztráta bude 8 miliard navíc.
O to kurióznější je, když druhý z nejchytřejších ministrů, ministr dopravy, navrhne, aby Správa železniční a dopravní cesty byla oddlužena tím samým způsobem a nejméně 9 miliard korun přešlo rovněž do bilance České konsolidační agentury.
To už je 18 miliard celkem. A já se obávám, že ono to není všechno. A protože ty dluhy přecházejí nekryté, jsou to naprosto nenávratné investice, nenávratné pohledávky, nenávratné závazky nejrůznějšího druhu, některé dokonce na pokraji spáchání trestného činu, protože se jedná o nesplacené závazky vůči správě sociálního zabezpečení. Pak jsou to věci, které prostě nelze někomu prodat, jakkoliv bonitně, a je to čistá ztráta! Čistých 18 miliard korun.
Říká-li ministr financí, že úpravou, korekcí daňových zákonů, zejména daně z přidané hodnoty a spotřební daně, hodlá vybrat 70 až 80 miliard korun, pak zfingovaná nezaplacená ztráta České konsolidační agentury, kterou vládní koalice proto, aby vyhověla přání jedné poslankyně pro rozpočet roku 2003, konsolidační agentuře nezaplatila, což je zhruba 50 miliard korun, a nově vytvořená ztráta rozhodnutím ministryně zdravotnictví, resp. na její návrh, a ministra dopravy, znamená, že 70 miliard vybraných z kapes občanů - použiji slovo pana poslance Tlustého vyrabovaných z kapes občanů, daňových poplatníků - bude použito právě na to, aby byly zaplaceny důsledky rozhodování vlády České republiky. (Potlesk pravé části Poslanecké sněmovny.)
Je to o to pikantnější, že podle hodnocení interního auditu České konsolidační agentury při hodnocení efektivity prodeje aktiv, která konsolidační agentura má, dozorčí rada, resp. správní orgán, představenstvo, při hodnocení efektivity v poměru k účetním cenám prodává aktiva ve výši 45 %, tzn. s návratností 45 %. A pokud prodává vláda pouze na základě svého suverénního rozhodnutí, pak je to prodej v úrovni 18 % cen. Je to další z důkazů toho, že je to vláda České republiky, která svým neodborným přístupem, mnohdy i na základě tvrdých politických ataků a účelových rozhodnutí, špatnými rozhodnutími ovlivňuje hospodaření agentury, a tedy i hospodaření soustavy veřejných rozpočtů. (Potlesk pravé části Poslanecké sněmovny.)
Myslím si, že je to docela vážný argument, který - zpochybní-li pan ministr financí, ale on tak neučiní, protože je to prostě pravda, je to citace z reálných, relevantních dokumentů - znamená, že je opravdu přinejmenším podivné, že prostě nikdo o agentuře nemluví. A nemluví o ní ministr financí ve svém vystoupení. A že na ni zapomněl předseda vlády, tomu už se zase příliš nedivím.
Druhá část mého vystoupení se týká zhruba téhož, o čem mluvil pan předseda poslaneckého klubu ODS, pan poslanec Tlustý. Mám tu stať nazvanou Vládní dluhy namísto podnikání. Je to téma, o němž tady mluví pan kolega Patočka, pan kolega Tlustý, já, zmiňoval se o něm pan poslanec Kocourek v některých svých článcích. Nemluví o něm ministr financí a nemluví o něm předseda vlády.
***