(17.50 hodin)
(pokračuje Šimonovský)
Příprava i dalších staveb a celého průběhu silnice R48 nás vedla k tomu, abychom soustředili i větší pozornost na zajištění dalších staveb, a proto jsme rozšířili agendu pracovního výboru, který se dosud zabýval na severní Moravě hlavně dálnicí D47, o R48. Posílili jsme také tento pracovní výbor o tamního zástupce pana starostu z Hladkých Životic, jestli se nemýlím - aha, Horních Tošanovic. Hladké Životice jsou dole na D47. Tato agenda už bude projednávána teď, myslím si, že příští měsíc na zasedání v Ostravě. Takže tam bych viděl, že tento výbor bude hledat, jakým způsobem zajistit doplňkové financování k těm částkám, které jste sdělil. Ty jsou součástí rozpočtu, který je vládou schválen a je připraven na projednání v Poslanecké sněmovně. Ten rozpočet má i výhledový rámec na rok 2005, 2006 v částkách, o kterých jste hovořil.
My jsme připravili žádost pro schválení tohoto projektu, nebo žádost o zařazení tohoto projektu do strukturálních programů, do kohezních fondů a myslím si, že bychom v tom mohli být úspěšní. Já sám jsem také jednal s vedením Evropské investiční banky, kde nám bylo přislíbeno, že pokud česká vláda projedná kladně zákon o garancích úvěrů na tuto stavbu a pokud samozřejmě vysloví souhlas Poslanecká sněmovna, je možné a Evropská investiční banka by měla zájem tuto trasu dofinancovat až na hranice s Polskou republikou.
Takže to jsou cesty, které sledujeme pro doplnění zdrojů, které máme. Samozřejmě jsou další cesty - Poslanecká sněmovna zváží, že něco jiného je prioritnější než to, co je zafinancováno, ale jistě předpokládám, že se bude chovat každý tak, abychom dokázali ty prioritní stavby dokončit, abychom si nebrali peníze z jedné strany na druhou.
Já předpokládám, že budete chtít být informován i do budoucna o vývoji této stavby. Já bych tuto spolupráci uvítal, protože si myslím, že se nám podařilo ve spolupráci s místními orgány velmi urychlit majetkoprávní vypořádání, a jistě zástupci z tohoto území jsou lidé, kteří dokáží mnohé věci napomoci. Věřím, že jedno z těch alternativních nebo doplňkových financování se podaří. Pokud by tomu tak nebylo, tak musíme na dokončení této stavby soustředit finanční prostředky přeskupením, protože dokončení staveb je prioritní věc pro nejbližší období.
Ty stavby, které zahajujeme i třeba v jižních Čechách na dálnici D3, tak by musely být řešeny jiným způsobem. Uvažujeme samozřejmě o účasti soukromého kapitálu. Znovu chceme v příštím roce zahájit pilotní projekty, ale to už se netýká R48. Tam je to před dokončením, asi by byla potíž získat na to soukromý kapitál.
Takže jsem připraven, pane poslanče, na případné další doplňující dotazy k celé trase R48, nejen tato stavba je problematická. Ale chci vás ujistit, že tu situaci sledujeme bedlivě a po tom neúspěchu s ISPA programem se hodláme pokusit o kohezní fondy a případně o úvěr z Evropské investiční banky.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji ministrovi dopravy panu Milanu Šimonovskému a táži se pana poslance Svatomíra Recmana, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Svatomír Recman: Děkuji. Já chci panu ministru poděkovat za pragmatický přístup k této problematice i za nabídku spolupráce a získávání dalších informací ve vztahu k rychlostní komunikaci R48. Rád ji přijímám a budu se této problematice i nadále věnovat. To vyplývá i z toho, že jsem poslancem za tento region.
Takže bych vás chtěl, pane ministře, ještě jednou požádat o určité přehodnocení řekl bych priorit mezi prioritami a věřím, že finanční prostředky se podaří získat i z kohezních fondů. Mám informace a vím, že se tam podílela ISPA na obchvatu Dobré i potom na dalším úseku Dobrá - Horní Tošanovice. Tady si myslím, že stavba probíhá relativně velice dobře a ke spokojenosti občanů i starostů obcí, kterých se tato stavba R48 dotýká. Takže vnímám velice příznivě i to, že starosta Horních Tošanovic pan Martiňák bude součástí pracovní skupiny nebo výboru, kde se situace bude projednávat. Myslím si, že to výrazným způsobem zklidní situaci v regionu a že to napomůže.
Takže ještě jednou děkuji, pane ministře, a těším se na další spolupráci.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní dávám slovo paní poslankyni Evě Dundáčkové, která vystoupí se svojí interpelací na ministra životního prostředí pana Libora Amrozka. Připraví se pan poslanec Petr Kott, který vystoupí se svojí interpelací na ministra spravedlnosti pana Karla Čermáka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane ministře, obrátil se na mne hejtman Plzeňského kraje pan doktor Zimmermann se žádostí, abych se naléhavě zabývala záležitostmi plošného odumírání šumavských lesů, ke kterému dochází v důsledku rychlého plošného šíření kůrovcové nákazy. V dopise se konstatuje, že zcela bezzásadový přístup na Šumavě, tak jak je dnes na celé ploše aplikován, by kromě odumření prakticky všech dnešních smrkových lesů a devastace krajiny znamenal i ohrožení života v šumavských obcích, a to zejména ztrátou pracovních příležitostí v turistice a lesním hospodářství. K tomuto tématu pak, jak se v dopise píše, se 11. září konalo shromáždění starostů šumavských obcí, kteří vydali společné prohlášení zaslané v příloze. V tomto společném prohlášení starostů obce Kašperské Hory, Stožec, Nová Ves, Železná Ruda, Hartmanice, Prášily, Srní, Čachrov, Rejnštejn, Kvilda, Horská Kvilda a Modrava, jakož i v dopisu hejtmana Plzeňského kraje se praví, že žádají vládu ČR, Ministerstvo životního prostředí a další politiky o aktivní zásah a ochranu proti šíření kůrovců ve všech lesích Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Vzhledem k tomu, že mě tato problematika nenechává chladnou, ptám se vás, pane ministře, jaké konkrétní opatření jste v dané oblasti již učinil, která chystáte a v jakém časovém horizontu.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má ministr životního prostředí, pan Libor Ambrozek.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, problematika Národního parku Šumava v souvislosti s výskytem kůrovce samozřejmě není ničím novým. Tento problém provází národní park od jeho vzniku, protože v podstatě k počátkům této kalamity přispěly velké polomy v roce 1984, už téměř před 20 lety, které tehdy byly zčásti za dráty a nebyly zpracovány, a proto vlastně od vzniku národního parku v roce 1991 je řešen aktivní zásah proti kůrovci.
Samozřejmě že kůrovec je přirozenou součástí smrkových lesů v celém pásmu mírné Evropy a Asie a že se vyskytuje ve většině našich horských lesů. Při normálním výskytu nepůsobí výraznější škody, protože si s ním lesní porosty dokáží poradit. V případě ovšem, že dojde k velkým polomům, které nejsou včas asanovány, a je příznivé počasí v následujících letech, tak dochází ke kalamitnímu šíření a k poměrně velkým škodám.
Národní park Šumava vznikl v roce 1991 a těch prvních několik let bylo provázeno spory o koncepci péče o národní park. Nejprve zasahováno nebylo, poté správa národního parku přistoupila k aktivnímu zásahu proti kůrovci a v současné době je situace taková, že zcela bezzásahový režim je obecně deklarován na území 6164 ha, tj. cca 70 % stávajících prvních zón. Současné první zóny zabírají asi 13 % plochy Národního parku Šumava. Fakticky ovšem není bezzásahový režim na Šumavě v podstatě vůbec aplikován, protože v prvních zónách dochází k lovu zvěře, tam samozřejmě dnes chybí velcí predátoři. Dále se připouštějí zásahy v případě mimořádných okolností, jako je vznik požáru, a dochází také k realizaci opatření zlepšujících stávající stav. To jsou ty zásahy v případě revitalizace narušení vodního režimu. Výjimečně dochází také ke vnášení dřevin přirozené druhové skladby a v případě zvýšeného rizika výskytu kůrovců se vydávají výjimky na odkornění polomů a vývratů včetně příčného přeřezání kmenů. Využívají se také další opatření k tlumení kůrovcové gradace, jako jsou lapače a lapáky.
***