(18.00 hodin)
(pokračuje Ambrozek)
To znamená, že vlastně úplně absolutní bezzásahový režim prakticky není možné na Šumavě aplikovat.
Ve druhých zónách se kůrovec samozřejmě důsledně asanuje tak, aby nedocházelo k jeho šíření mimo plochy stávajících bezzásahových území. To znamená, aby nedocházelo k jeho šíření do vnitrozemí tam, kam by si to nikdo z nás nepřál, a čehož se samozřejmě obávají starostové i hejtmani. Dále se využívají veškerá opatření k tlumení kůrovcové gradace, jako jsou feromonové lapače a lapáky. V zájmu ochrany přírody samozřejmě není ani při respektování managementových zásad kategorie 2 podle IUCN nechat lesy odumřít a devastovat krajinu Národního parku Šumava. V současné době je situace taková, že v druhé polovině 90. let, kdy se skutečně aktivně zasahovalo na stovkách hektarů proti kůrovci a ve druhé zóně byly vykáceny stovky hektarů porostů, tak nehrozí kalamitní výskyt na většině území národního parku.
Bohužel situace, kdy v Národním parku Bavorský les je bezzásahový režim velmi důsledný a letošní počasí bylo velmi suché a velmi teplé, tak i když už jsme měli kalamitu za zcela ukončenou, došlo ke zvýšenému výskytu kůrovce v některých plochách prvních zón, především na pramenech Vltavy. Žádostem o udělení výjimky k asanaci polomů bylo vyhověno a v současné době se řeší žádost o udělení výjimky při pokácení aktivních kůrovcových stromů.
My jsme po jednání s národním parkem i se starosty obcí, především Kvildy, které se to území pramenů Vltavy týká, souhlasili se zásahy, kdy byla loupána kůra z části těchto napadených stromů, protože by je stejně nebylo možné zachránit, ale kůra byla loupána proto, aby byl zničen kůrovec a nedocházelo k jeho šíření sem do vnitrozemí, do toho pralesního zbytku u pramenů Vltavy, kde je asi na třech hektarech tři sta let starý porost.
V současné době se připravuje - nebo je na Ministerstvu životního prostředí připraven a s obcemi a kraji se projednává návrh nové koncepce péče o národní park, kde základní strategií je postupně zvětšit plochy bezzásahového režimu, kdy se uvažuje o pěti větších bezzásahových územích, jako je oblast přiléhající k jádrové zóně starého Národního parku Bavorský les, Vltavský luh, oblast Trojmezné a Smrčiny, oblast Křemelné a Povydří a oblast Zhůrských a Hornokvildských slatí, s tím, že kolem nich bude vytvořen ochranný pás, kde bude důsledně asanován kůrovec tak, aby nedocházelo k jeho dalšímu šíření. To znamená, při těch hranicích s Bavorskem, kde je Národní park Bavorský les bezzásahový, zvolit stejný režim jako na bavorské straně, s tím, že sem do vnitrozemí bude vytvořen ochranný pás tak, aby v žádném případě nemohlo dojít k šíření dál do vnitrozemí, ať už do obecních lesů, nebo do hospodářských porostů, a v žádném případě nikoliv k turistickým centrům. To znamená, že i při respektování všech doporučení světových ochranářských organizací by nemělo dojít k plošnému rozšíření ploch zasažených kůrovcem mimo ty plochy při hranicích, kde dnes v podstatě na většině území již k tomu výskytu kůrovce došlo a ten les tam na velkých plochách je uschlý, s tím samozřejmě, že i tam probíhá přirozená obnova.
Takže tolik aspoň ve stručnosti ten současný stav, s tím, že já jsem osobně navštívil a setkal jsem se se všemi starosty v Národním parku Šumava, ať už v té západočeské, nebo jihočeské části, na přelomu července a srpna. Probíhají pravidelné kontakty mezi sekcí ochrany přírody a krajiny, vedením národního parku a vedením šumavských obcí i krajů a v současné době náměstek ministra, ředitel sekce ochrany přírody a krajiny dr. Miko, projednává s obcemi a Jihočeským a Plzeňským krajem právě koncepci, podle které bychom se chtěli na Šumavě řídit v příštích letech.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu ministrovi a táži se paní poslankyně Dundáčkové, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Eva Dundáčková: Já ve svém doplňujícím dotazu se znovu vrátím právě k onomu prohlášení, které je z 11. 9. Mne totiž zaujalo, že pan ministr říkal, že projednával stanoviska obcí na přelomu června a července. Toto prohlášení je ze září, a přesto v září představitelé obcí považují za nebytné obrátit se mimo jiné i na své poslance a senátory s alarmující zprávou o tom, že jsou znepokojeni situací a také se stavem projednávání, a žádají nás mimo jiné také o projednání norem pro Národní park Šumava a o zajištění respektování stanoviska obcí při zpracování plánu péče.
Prosím proto pana ministra, aby nám také o tom něco řekl.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Dovolím si odpovědět na oba ty okruhy - na doplňující otázky, které zazněly. Tím prvním je časová souvztažnost nové koncepce a projednávání s obcemi. Já jsem provedl tu návštěvu na Šumavě, a není to úplně to podstatné, na přelomu července a srpna, vlastně v době, kdy v některých obcích, a především to byla otázka Kvildy a těch pramenů Vltavy, vznikla obava, zda to letošní počasí, které je velmi teplé a suché, vlastně nevyvolá znovu strašáka té kůrovcové kalamity, který už po těch dvaceti letech zásahů se zdálo, že je téměř zažehnán.
Zmínil jsem, že jsme udělili výjimku k asanaci polomů, to znamená, to jsou hlavní ohniska šíření kůrovce, kromě těch zdrojů na bavorské straně. Obce uspořádaly na podnět plzeňského hejtmana na toto téma setkání. Právě my jsme tu koncepci připravili přes prázdniny, tak je s nimi projednávána právě s tím, že chceme jasně deklarovat, a ono to někdy nezaznělo možná úplně jasně, že v případě scelení těch stávajících ostrůvkovitých prvních zón, které jsou pro účely ochrany přírody velmi málo vhodné, k jejich scelení do několika bloků, kde jsem těch pět vyjmenoval, bude vytvořen ten ochranný pás, to znamená, že kolem těch bloků při hranici bude vytvořen ochranný pás, kde se bude aktivně zasahovat a který právě zamezí šíření kůrovce do vnitrozemí, a tím vlastně vyhovíme i těm obavám obcí, jejichž oprávněnost sdílíme.
K otázce druhé - projednání zákonných norem pro Národní park Šumava - bych chtěl uvést, že ta problematika zákona o Národním parku Šumava se objevila v Poslanecké sněmovně asi před dvěma lety, kdy to byla poslanecká iniciativa, kdy došlo nakonec k jejímu zamítnutí. Tehdy byla především motivem obcí snaha o určité ekonomické výhody nebo formy kompenzace za to, že jsou národním parkem. Přestože ten zákon byl zamítnut, tak jsme ty hlavní okruhy požadavků splnili, to znamená, že se podařilo získat z našeho rozpočtu prostředky za ušlou daň z nemovitostí ve výši několika milionů korun, kterou obce velmi citelně nesly.
Vytvořili jsme v současné době na Státním fondu životního prostředí dotační titul pro možnost poskytování dotací až do výše 80 % na ekologickou infrastrukturu obcí v národním parku. Několik těch žádostí jsme už vyřešili, takže to byly vlastně hlavní motivy, které vedly původně k tvorbě toho zákona. V současné době byla příprava zákona o Národním parku Šumava přerušena do doby schválení té obecné normy, to je novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který upravuje podmínky v národních parcích obecně pro celé území České republiky. Po jeho přijetí Poslaneckou sněmovnou a Senátem, které by mělo proběhnout, když to půjde dobře, během podzimu, budeme pokračovat na těch navazujících normách, na zákonech. Otázka, jestli to bude formou jednoho, nebo tří o Národních parcích Šumava, Krkonoše a Podyjí, protože České Švýcarsko už svůj vlastní zákon má. Zatím je termín předložení někde kolem poloviny příštího roku. Takže na tento úkol jsme nezapomněli, protože jsme ty práce přerušili kvůli obecné normě, tak jsme se snažili vyjít vstříc obcím aspoň právě v těch otázkách ekonomických, které se pro ně ukázaly jako zásadní.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu ministru životního prostředí Liboru Ambrozkovi. Dalším vylosovaným v pořadí je pan poslanec Petr Kott, který bude interpelovat ministra spravedlnosti pana Karla Čermáka. Připraví se místopředseda Poslanecké sněmovny pan Ivan Langer.
***