(18.40 hodin)

Poslanec Eduard Zeman: Dámy a pánové, chtěl bych jenom slyšet, o co paní kolegyně Němcová opírá svůj názor, že vláda tady musí být kompletní. Jestliže je parlament usnášeníschopný v třetinové sestavě a vláda tady má deset členů…

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nezlobte se, ale o tom opravdu nemůžeme vést rozpravu, protože o tomto návrhu se hlasuje bez rozpravy. Mám dojem, že návrh hlasovatelný není. Pak bychom museli revokovat usnesení, že v 9 hodin budeme hlasovat o nedůvěře vládě. Snažím se dobrat nějakého postupu. Prvně bychom museli revokovat usnesení a pak hlasovat…

Nechám o tomto návrhu hlasovat, ať sněmovna rozhodne. Jiné řešení v této chvíli nevidím.

Budeme hlasovat o návrhu paní místopředsedkyně Němcové přerušit toto zasedání do zítřka do 9 hodin.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení tohoto jednání? Kdo je proti přerušení tohoto jednání?

V hlasování pořadové číslo 59 z přítomných 129 poslanců pro 43, proti 64. Návrh nebyl přijat.

 

S faktickou poznámkou se hlásí pan místopředseda Ivan Langer ještě k vystoupení pana ministra Sobotky. Prosím o klid.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, je to s časovým odstupem, přesto mi dovolte faktickou poznámkou reagovat na vystoupení pana ministra Sobotky. Zaměřím se pouze na jednu část, nebudu komentovat celý jeho projev.

Pan ministr hovořil ve svém projevu o přátelích ODS a o tom, že bychom měli pozdravovat své přátele. Já se domnívám, že pro korektnost bychom měli dodat, aby i pan ministr Sobotka z ČSSD pozdravoval své přátele, zejména aby se soustředil na přítelkyni Snopkovou, na přítele Svobodu, aby se soustředil a nezapomněl pozdravovat přítele Srbu, aby pozdravil také přítele Antla a nezapomněl koneckonců také na velmi dobrého přítele sociální demokracie pana Tvrdíka.

To je vše, co jsem chtěl dodat.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Petr Rafaj má náhradní kartu číslo 17.

Pan poslanec Ransdorf tady v této chvíli není. To byla poslední faktická poznámka, kterou máme ještě z jednání před přerušením, takže teď je konečně řádně přihlášený pan ministr Milan Urban. Prosím o klid.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Milan Urban Pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, stalo se téměř neuvěřitelné - asi po padesáti faktických poznámkách jsem se skutečně dostal ke slovu.

Rozhodně nemíním přispívat k divadelní atmosféře, která se tady odehrávala mezi 16. a 18. hodinou, a myslel jsem si, že tím to skončilo. Bohužel, zdá se, že to má ještě nějaké pokračování. Rozhodně nemíním nikomu hrozit, kdo se má koho bát, rozhodně se nesnížím k tomu, abych tady někoho osobně urážel, protože si myslím, že to nepřispívá k důstojnosti tohoto sboru, této sněmovny, a že to nakonec nepřispívá ani žádné politické straně. Ale je to na voličích, aby toto zvážili. Já mám toto mínění, a proto se k osobním urážkám v žádném případě nesnížím.

Padly tady věty, které měly zdůvodňovat, proč má být vládě vyslovena nedůvěra. Byly to věty typu, zda to vláda myslí dobře, že jistě nedojde k hospodářskému růstu, nechystáte nic dobrého pro tuto zemi, vláda je složena z politických podvodníků apod. Já bych chtěl říci, že si myslím, že v tomto státě je většina chytrých lidí, ti to nějak posoudí - a posoudí to podle mého názoru ne podle těchto vět, podle této virtuální reality, podle tohoto virtuálního obrazu, křivého zrcadla, které se tady snaží někdo nastavit, ale posoudí to podle reálné skutečnosti.

Dovolte mi tedy, abych se pokusil těm, kteří možná neměli chuť ani zájem věnovat se tomu, jaká je reálná skutečnost, abych jim ji trochu přiblížil. Nebude to možná tak zábavné, jako bylo odpolední divadlo, budou to suchá čísla a čísla, která se nedají oddiskutovat.

Vyspělá Evropská unie se již řadu let potýká s hospodářskou stagnací a její hrubý domácí produkt, současné patnáctky, se meziročně pohybuje na 0,2 %. Některé země, kterých si velmi vážíme, Belgie, Dánsko, Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, dokonce zaznamenaly výrazný hospodářský pokles. Jsou to naši významní obchodní partneři. Přesto jaká je česká realita v tomto srovnání.

Hrubý domácí produkt České republiky roste pod vedením vlád ČSSD od poloviny roku 1999. Pokud budete chtít, mohu čísla přesně citovat. V roce 2002 vzrostl meziročně o 2 %. Dostupná analytická data potvrzují pokračování růstových tendencí i v roce 2003. Nakonec to zmínil i pan premiér. Za jeden až osm měsíců tohoto roku reálně roste hrubý domácí produkt o 2,3 % a udržel si dynamiku růstu srovnatelného období minulého roku. V lednu až červenci roku 2003 - přátelé, pomyslete - průmyslová produkce vzrostla o 5,5 % než ve stejném období loňského roku. To je nějaká hospodářská krize? Samozřejmě že není.

Stavební výroba v uvedeném období vzrostla o 4,9 %. Na vnitřním trhu výkony obchodu meziročně vzrostly o 3,3 % a účetní přidaná hodnota stoupla o 2,5 %.

V rámci vývoje dalších složek ekonomického výkonu pokračoval dynamický růst spotřeby domácností - často kritizovaná záležitost. Hrubý domácí produkt v celém světě je také tažen spotřebou domácností. Dosáhli jsme dynamiky 5 % v prvním pololetí, což je nejrychlejší dynamika za posledních šest let. O čem to také vypovídá? Vypovídá to o tom, že roste životní úroveň občanů České republiky. Mohl bych se věnovat detailům této dynamiky růstu spotřeby domácností, která není jenom v potravinářském zboží, ale je to ve spotřebním zboží, v automobilech, v léčivech, v potřebách pro domácnost, telekomunikačních záležitostech apod.

Zahraniční obchod, důležitý parametr. V roce 2002 se snížil deficit obchodní bilance ze 116 na 74 miliard. Dovoz v lednu až červenci letošního roku se zvýšil o 7,3 a vývoz o 7,9 %. Schodek zahraničního obchodu má velmi pozitivní úroveň.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP