(22.20 hodin)
(pokračuje Ransdorf)
Já si tedy myslím, že je třeba diskusi směřovat k tomu, co skutečně zajímá naše lidi - aby ekonomická reforma skutečně měnila strukturu hospodářství, aby to byla ekonomika pro člověka, aby to nebylo tak, jak to kdysi řekl Lafontaine. Sociální demokrat Lafontaine řekl svým kolegům z SPD: "Pánové, máte dvě možnosti - buď s bankami, nebo s odbory." Vy, pane premiére Špidlo, zatím jdete s bankami. Schröder se rozhodl pro banky a nezachránil německé hospodářství.
Myslím si, že Komunistická strana Čech a Moravy dělá i tu nevděčnou práci, že brání sociálně demokratické hodnoty a sociálně demokratický program proti sociálním demokratům samým. Myslím si, že je tedy čas přemýšlet o tom, co se stalo, a udělat řekl bych třeba i nepohodlné věci. Zamyslet se nad tím, co jsme udělali špatně, všechny politické strany. A přemýšlet o tom, jak říkal profesor Jičínský, abychom se shodli na věcech, které jsou koneckonců třeba ideologicky neutrální, protože lidé nás budou posuzovat podle činů, a ne podle toho, co jsme slibovali.
Já si myslím, že jestliže řekl Friedrich Nietzsche, že pro člověka nejcharakterističtější vlastností je umění slibovat, možná že předjímal našeho premiéra. Bylo naslibováno mnoho. On říkal, že chce vládu, která myslí na člověka. Pouze nám neprozradil, kterého člověka má na mysli. (Tleskají poslanci KSČM.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Do rozpravy v této chvíli jsou přihlášeni tři poslanci. První pan poslanec Marian Bielesz, pak poslanec Oldřich Vojíř.
Poslanec Marian Bielesz: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, mé vystoupení bude podstatně kratší než mého předřečníka. Po tom však, co dnes v této sněmovně zažíváme, začínám stále více nabývat dojmu, že zde společně účinkujeme na jedné velké politické virtuální realitě, která se jmenuje vyslovení nedůvěry vládě.
Plně rozumím nejsilnější opoziční straně, že se snaží za každou cenu svrhnout tuto koaliční vládu. Vždyť to má takříkajíc v popisu práce a koná, jak by zřejmě konala kterákoliv jiná opoziční strana. Jenže i mediální výstupy jejích představitelů, mimochodem ne vždy zdařilé, bezděčně prozrazují její jediný cíl, a to hodně zvířit hladinu v našem politickém rybníce. Je přece nad slunce jasnější, že ODS si dnes nepřeje odvolat vládu, protože by sama musela činit nepopulární opatření, protože by sama musela předložit konkrétní program reformy, který dosud nahrazuje několika ideologickými frázemi. Ale toto prázdné gesto, které se navíc odehrává ruku v ruce s komunisty, jistě ukáže voličům pravý záměr tohoto počínání. Jednoduché je totiž bořit, ale obtížnější už je definovat jasnou a srozumitelnou alternativu. Už samotný fakt, že otázka vyslovení nedůvěry vládě je nastolena v době, kdy celá opozice není kompletní, svědčí pouze o líbivém gestu na efekt, který jen zbytečně oddaluje tolik potřebnou parlamentní práci.
Dovolte mi ještě, abych učinil poznámku k Unii svobody, která je součástí vládní koalice. Zdůrazňuji spojení "součást vládní koalice". Řada rádoby politologů nepřesně označuje vládu za sociálně demokratickou, ba přímo za socialistickou, ale přitom přehlíží skutečnost, že je vládou tří suverénních stran. O nepřehlédnutelném úspěchu Unie svobody v současné vládě svědčí už jenom fakt, že většina kritiků, k nimž patří nejen komunisté, ale například i odboráři, křičí, že reforma a celé vládnutí je příliš pravicové. Toto jasně ukazuje, že náš vliv v této vládě není zanedbatelný, a naopak není těžké odhadnout, co by se dělo, kdyby vláda této země byla závislá od hlasů strany, která stojí v naší Poslanecké sněmovně zcela nalevo. Ostatně tento scénář zde byl již představiteli této strany zřetelně nastíněn. Třebaže některé kroky nám zdaleka nevyhovují, svou účastí v koalici vytváříme určitou rovnováhu, tak abychom dnes mohli s klidným svědomím zvednout ruku pro důvěru této vládě.
Vím, že jsou před námi ještě další úkoly. Jedním z nich je i přijetí státního rozpočtu. Věřím, že i tam nakonec dojdou naše koaliční strany k přijatelné dohodě, tak aby to bylo ku prospěchu naší země.
Z důvodů, které jsem uvedl, odmítám vyslovit nedůvěru vládě premiéra Vladimíra Špidly. Odmítám falešné mediální obrazy a vyvolávání nereálných nadějí. V současné době totiž nevidím jinou většinově přijatelnou podobu reformy, nevidím jinou přijatelnější vládu, která by byla schopná a hlavně ochotná převzít odpovědnost a provést tolik potřebné reformy, a proto má tato vláda moji plnou důvěru.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já žádám pana poslance Oldřicha Vojíře a pak je ještě přihlášen pan poslanec Ludvík Hovorka.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedo, pane premiére, členové vlády, dámy a pánové, osobně se považuji za člověka racionálního, a protože si myslím, že je skutečně už mnoho hodin a bylo mnoho věcí řečeno, tak se pokusím pouze stručně a heslovitě se vyjádřit k tomu, proč Občanská demokratická strana předložila návrh, aby se hlasovalo o důvěře této vládě.
Myslím si, že za prvé je zřejmé a ač nejsem nějaký vyznavač veřejných průzkumů, tak se ukazuje, že již delší dobu tato vláda nemá důvěru občanů České republiky, a tak ODS ve shodě s drtivou části občanů naší republiky žádá odchod této vlády.
Za druhé. ODS, i když je jí to vyčítáno stále, tak jsem přesvědčen o tom, že má svůj volební program, má kvalitní volební program. Předložila teze, jak řešit složitou situaci ve veřejných financích, protože se mi zdá, že to je tak jediné, na čem jsme schopni se shodnout, že skutečně situace ve veřejných financích je velmi vážná. A myslím si, že je to možná více, než předložily jednotlivé politické strany, které dnes tvoří vládní koalici, v kampani, a dokonce je to ještě více, než předložila vláda ve svém vládním prohlášení. Vládní prohlášení totiž je napsáno zjevně tak, že je možné učinit cokoliv.
Za třetí. Myslím si, že dochází také k tomu, že sociální demokracie sklízí to, co zasela. Byla to právě sociální demokracie, která když se chtěla chopit moci, volila skutečně kritiku velmi tvrdou a myslím si, že neopodstatněnou. Bylo zde řečeno jako příklad, kdy v polovině 90. let vystupoval dnešní premiér a velmi tvrdě kritizoval zvýšení některých sazeb, respektive přeřazení některých služeb či zboží do vyšší třídy, tedy do třídy dvaadvacetiprocentní.
***