(16.50 hodin)
(pokračuje Sehoř)
Dopadem je to, že jsou lokality, kde vybudování kanalizace stojí zhruba stejné peníze jako třeba vlastní budova nebo ten objekt, a není to ekonomicky únosné. Zajímavé je, že když jsem s tím přišel poprvé do výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, tak se to setkalo celkem s porozuměním. Podvýbor tohoto výboru dokonce i odhlasoval můj pozměňovací návrh. Potom při konečném hlasování ten návrh nebyl odhlasován, i když jsem dodneška neslyšel jediný relevantní návrh, proč tam ten odstavec 5 je.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Karlu Sehořovi. Další přihlášky do podrobné rozpravy nemám, ale hlásí se z místa ještě pan poslanec František Beneš. Prosím.
Poslanec František Beneš: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, jen velmi jednoduchý, velmi krátký pozměňovací návrh, který má dva body a zní:
Za prvé: § 20 odst. 1 vládního návrhu se zrušuje.
A bod dva: § 20 odst. 2 vládního návrhu - ruší se v něm odkaz na odst. 1.
Krátké vysvětlení. V katastru nemovitostí se vodní plochy evidují samostatně jako druh pozemku a není třeba už tam dále zavádět vazbu na stavbu.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Františku Benešovi. O slovo se přihlásila zpravodajka zemědělského výboru paní poslankyně Veronika Nedvědová.
Poslankyně Veronika Nedvědová: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. Já bych chtěla ještě upřesnit svůj pozměňovací návrh, který se týká § 20, který jsem vztáhla k vodnímu zákonu, ale ráda bych upřesnila, že se vztahuje k vládnímu návrhu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Dámy a pánové, než ukončím podrobnou rozpravu, chci se zeptat, zdali všichni poslanci řekli to, co chtěli, protože je s podivem, že řada poslanců se hlásila do podrobné rozpravy z místa, takže předpokládám, že i přesto byly pozměňovací návrh kvalitně zpracováné, takže nebudou mít ve třetím čtení problémy. Zdá se, že tomu tak je, takže končím druhé čtení. Děkuji paní zpravodajce i pánům ministrům.
Po ukončeném druhém čtení tohoto vodního zákona se budeme věnovat vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 100…
Paní poslankyně Nedvědová chce přednést procedurální návrh. Má příležitost.
Poslankyně Veronika Nedvědová: Vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych přednesla návrh procedurální o tom, že bych požádala o zařazení třetího čtení návrhu novely vodního zákona jako třetí bod v pátek tento týden. Odůvodňuji to tím, že je potřeba projednat tento zákon tento týden, aby se dodržely procedurální postupy a aby mohla účinnost být od 1. ledna. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji za tento procedurální návrh. Páni ministři souhlasí. Prosím, abyste se přihlásili, a myslím, že by nebylo nezbytné sem opět svolávat celou sněmovnu, takže ti, kteří jsou v dosahu v kuloárech přijdou a přihlásí se.
Budeme hlasovat o tom, že třetí čtení tohoto návrhu zákona bychom provedli v pátek tohoto týdne jako třetí bod dopoledne. Tolik návrh paní poslankyně Veroniky Nedvědové.
Rozhodneme o tom v hlasování pořadové číslo 59, které jsem zahájil. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko "ano". Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Hlasování skončilo. Ze 103 přítomných bylo pro 96, jediný byl proti, takže tento procedurální návrh byl přijat.
A my se můžeme věnovat dalšímu bodu, kterým je
42.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)
/sněmovní tisk 354/ - druhé čtení
Předložený návrh z pověření vlády uvede ministr životního prostředí pan Libor Ambrozek. Takže pane ministře, ujměte se slova.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, doufám, že ty ostatní normy, které teď předkládám, budou rychlejší než zákon o ochraně přírody a krajiny.
Chtěl bych říct aspoň na úvod druhého čtení návrhu zákona, kterým se mění zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, že nejvíce diskutovaným problémem tohoto zákona je v podstatě klíčová část, a to je oblast posuzování koncepcí. Tato povinnost byla založena už v zákoně č. 244/1992 Sb., kdy jsme tehdy značně předběhli transpozici evropské legislativy a směrnice Rady 2001/42/ES o posuzování některých plánů a programů na životní prostředí byla přijata Evropským parlamentem až 27. června 2001. V článku 13 se členským státům ukládá, aby uvedli svou vnitrostátní legislativu do souladu se směrnicí nejpozději do července 2004. Protože ta stará úprava zbytkového zákona č. 244/1992 Sb. je v užším pojetí, než požaduje směrnice, bylo hlavním cílem této novely vložení dílu 3 do zákona 100/2001 Sb., který upravuje právě posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí. V souladu s evropskou směrnicí nově definuje předmět posuzování, a to především přesným výčtem oborových koncepcí, které posuzování podléhají.
Z procesního hlediska vychází návrh z praxe, která při posuzování koncepcí funguje již od roku 1992. Navrhovalo se zachovat konstrukci, kde je stanovisko příslušného úřadu neopomenutelným, nikoliv závazným podkladem pro její schválení. To znamená, že i negativní stanovisko k návrhu koncepce z hlediska jejich vlivů na životní prostředí neznamená, že koncepce nemůže být dotčeným orgánem schválena.
To, kde vláda nenašla úplně shodu, je navrženo pro tzv. celostátní koncepci, kterou zpracovávají ministerstva a předkládají ke schválení vládě. V ustanovení § 10 j) se navrhuje odlišný postup proti koncepcím ostatním v tom smyslu, že posouzení návrhu koncepce na životní prostředí provádí samo ministerstvo, které koncepci zpracovává. To je návrh, který je velmi zvláštní a byl předmětem právě i velké diskuse na výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, protože to podle našeho názoru znamená téměř nepřímou novelu kompetenčního zákona a došlo by k paradoxní situaci, kdy Ministerstvo životního prostředí by vydávalo stanovisko k regionálním koncepcím a celostátním koncepcím neschvalovaným vládou, zatímco ke koncepcím předkládaným vládě, to je to nejdůležitější, by se vyjadřovalo pouze ve vnějším připomínkovém řízení a jeho lhůta je nekompatibilní se směrnicí Evropské unie.
Proto byl bych rád, aby tato tematika byla předmětem diskuse i ve druhém čtení a aby se Poslanecké sněmovna k tomuto vyjádřila. Jinak s ostatními pozměňovacími návrhy, které byly přijaty výborem pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životním prostředí, souhlasím.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Liboru Ambrozkovi. Připomínám, že jsme tento návrh v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a iniciativně tento návrh projednal také hospodářský výbor. Usnesení výborů nám byla rozdána jako sněmovní tisky 354/1 a 354/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí poslanec Lubomír Suk.
Poslanec Lubomír Suk: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové. Projednávaným vládním návrhem zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, sněmovní tisk 354, se zabýval výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí na svém jednání dne 1. října 2003 a přijal k němu následující usnesení: výbor doporučuje Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona, sněmovní tisk 354, projednat a schválit s pozměňovacími návrhy, které vám byly doručeny jako sněmovní tisk č. 354/2.
Své stanovisko k projednávanému bodu programu vám sdělím v obecné rozpravě, do které se hodlám přihlásit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Lubomíru Sukovi a prosím, aby nás o jednání hospodářského výboru informoval, chce-li, pan poslanec Jaromír Schling.
***