(16.20 hodin)
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, dámy a pánové, přiznávám se, že nemám ve zvyku vystupovat v Poslanecké sněmovně při druhém čtení, protože se domnívám, že hlavní problémy by se měly řešit v garančním výboru, pokud jsem členem garančního výboru. Měly by se tyto problémy řešit při jednání výboru, kde je možné i návrhy velice důkladně prodiskutovat. Ale nyní jsem se dostal do takové trošku složité situace, kdy jsem připravil návrh zákona týkající se právě oblasti, která byla tiskem č. 316 otevřena. Je to zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Využívám tedy této možnosti a ještě jednou se omlouvám svým kolegům z hospodářského výboru, že předkládám návrh až zde ve sněmovně. Byl bych rád, kdyby zvážili tento návrh. A domnívám se, že je ke schválení, i když má samozřejmě…
Myšlenka je taková, že bychom měli hledat cesty, jak zlepšit kontrolu technického stavu vozidel pohybujících se po pozemních komunikacích.
Chtěl bych vás seznámit i s jedním článkem, který jsem našel v tisku, a celkem se s tímto článkem ztotožňuji, protože vychází i z mých poznatků, které jsem získal právě při zajišťování kontroly technického stavu vozidel provozovaných na pozemních komunikacích. Cirka před 14 dny proběhla policejní akce Kryštof. Ta znovu jen potvrdila, že v naší zemi se po silnicích pohybuje nápadně mnoho aut ve špatném až katastrofálním technickém stavu, kterým však na papíře údajně vůbec nic nechybí. Nezřídka se na jejich osvědčení o technické kontrole skví zcela čerstvé razítko, kde ještě ani nezaschla barva. Z více než 360 tisíc vozů, které byly kontrolovány v průběhu týdne, kdy probíhala akce Kryštof, jich podle policejní statistiky vykázalo technické nedostatky 25 a půl tisíce. A to lze se důvodně domnívat, že ty nejhorší vraky a jejich majitelé vzhledem k masivním policejním kontrolám, které byly i avizovány, vůbec radši nevyjeli. Když byly totiž prováděny namátkové technické kontroly začátkem prázdnin, obstála v nich jen pouhá čtvrtina aut. Kvůli technickým závadám se jenom loni stalo přes 1700 dopravních nehod, při kterých zemřelo 12 lidí.
V letních kontrolách jste si možná někteří i všimli, že se hovořilo o katastrofálním technickém stavu autobusů, a bylo to právě v té době, kdy se stala ta vážná dopravní nehoda na jihu Čech, kdy zemřelo mnoho lidí z Karlovarského kraje, kteří byli na zájezdu. Byla to velmi tragická nehoda. A bylo to právě i v té době, kdy se konstatovalo, že technický stav autobusů, i těch, které prošly technickou kontrolou, je velice špatný.
Neoficiální číslo obětí pravděpodobné korupční praxe na stanicích technické kontroly může však být ale vyšší. Jestliže si osvědčení o technické kontrole lze koupit podle zpráv tisku za tisícovku až patnáct set, je bohužel i představitelné, že razítko můžeme tímto způsobem získat pro kdejakou ojetinu z bouračky. Aut z druhé ruky jezdí na zdejších silnicích nesčetně a lze se jen domýšlet, kolik z nich ve skutečnosti vůbec nesplňuje bezpečnostní parametry modelů a značek, za které se vydávají. Kdyby se alarmující statistika úmrtí při dopravních nehodách někdy prozkoumala pod tímto úhlem pohledu, možná by bylo rázem zřejmé, proč právě na českých silnicích mají dopravní nehody tak často tragický konec.
Viděno takto, nebyly by eventuální úplatky na stanicích technické kontroly jen běžnou korupcí, nýbrž by naplňovaly i skutkovou podstatu obecného ohrožení. Odpovídajícím způsobem by se tedy mělo i postupovat. Zjistí-li policista při kontrole na vozidle s platným technickým osvědčením závažnou technickou závadu, neměl by kapitulovat, nýbrž měl by se dát automaticky a měl by automaticky se zajímat o to, pokud se nejedná pouze o sjeté pneumatiky, a měl by dát popud k dalšímu šetření. Má přece oprávněný důvod se domnívat, že je na stopě trestného činu podvodu.
Jednotlivé stanice technické kontroly by s korupcí ve vlastních řadách, která má ve zdejších zeměpisných šířkách údajně tradici ještě z dob režimu před roku 1989, nepochybně rychle skoncovaly, kdyby jim stát byl schopen vyslat jasný signál, že riskují licenci. Sdělení o počtu zahájených trestních stíhání by tedy v bilanci policejních akcí napříště rozhodně nemělo chybět.
Já jsem citoval z jednoho článku a já si myslím, že to i dost podstatně objasňuje, jaká je v současné době praktika.
Nechtěl bych tímto svým vyhlášením ale říci, že všechny stanice technické kontroly se takto chovají, ale bohužel se to stává běžnou praxí. Stává se to běžnou praxí také proto, že stanic technické kontroly roste jako hub po dešti a některé se dostávají do situace, že prostě musí shánět zákazníky - a shánět zákazníky za každou cenu. Někteří podnikatelé jsou bohužel tak nepoctiví, že jim nejde ani tak o shánění zákazníků za každou cenu jako o to, aby si vydělali za každou cenu, a to si myslím, že v této oblasti by se nemělo stávat. A tak jak bylo řečeno i v tomto článku, je to vážný společenský problém, který může doopravdy končit a zpravidla končí velmi tragicky.
Já jsem proto připravil pozměňovací návrh, který umožňuje, aby zejména krajské úřady a krajská zastupitelstva si podle právního předpisu, který vydá Ministerstvo dopravy, kde by specifikovalo podle velikosti území, podle předpokládaného počtu provozovaných automobilů, kolik by mělo být oprávněně stanic technické kontroly. Samozřejmě tím bych nechtěl říci, že by se mělo říci, ano, pro dejme tomu Karlovarský kraj stačí dvacet stanic technické kontroly, a tím padla. Přesně by se měly stanovit podmínky. Na základě těchto podmínek by se měla mimo jiné, po splnění těch základních podmínek pro udělení licence, přidělovat možnost provozování stanic technické kontroly.
Vycházel jsem ne samozřejmě jenom ze svých poznatků, ale i z poznatků profesní komory, která sdružuje stanice technické kontroly. A oni sami víceméně přicházejí s obdobných návrhem a já si myslím, že tento návrh není zcela od věci.
Může tady dojít k určitému střetu mezi myšlením tzv. úplně volného trhu, neregulovaného, ale já se osobně domnívám, tak jako je to u nemocnic, tak by to mělo být i u obdobných stanic, které se zabývají kontrolou techniky, kontrolou dodržování určité praxe. A jestliže se tato kontrola neprovádí, může docházet k obecnému ohrožení a k ohrožení na životech, tak jako že víme, že dochází. Čili je to určitý specifický druh podnikání a podle toho by měl stát k tomu také přistupovat.
V podrobném čtení bych poté přednesl návrh. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane poslanče. Do obecné rozpravy jsem obdržel pouze jednu přihlášku, právě poslance Hojdy. Do obecné rozpravy se hlásí pan poslanec Sehoř. Prosím, pane poslanče.
***