(16.30 hodin)
(pokračuje Špidla)
Všichni si jistě dobře pamatují, že tyto zákony nepustila ODS ani ministru Davidovi, ani ministru Fišerovi ani do prvního čtení. Opět zdůrazňuji, že ani nepřešly přes první čtení. Tyto zákony byly odmítnuty z ideologických důvodů, bez úsudku, nezodpovědně a povrchně, a je to jedna z příčin současné komplikované situace.
Jeden z hlavních cílů decentralizace veřejné správy bylo vnesení racionality do rozhodování o rozvoji služeb na jedné straně a o útlumu služeb na druhé straně převedením rozhodování na krajskou úroveň. Výzkumy prováděné v souvislosti s decentralizací zdravotních a sociálních služeb v rámci zemí EU ukazují, že decentralizace rozhodování v rámci veřejných služeb už jen tím, že rozsah, druhy služeb a jejich rozvoj bude posuzován integrálně, ve vzájemném vztahu, dosáhne úspory přibližně 10 %. Sněmovna tedy bude mít v nejbližší době řadu příležitostí připravit pro zřizovatele a pojišťovny nástroje, které takové rozhodování krajů umožní. Jsou to nástroje pro zastavení neregulovaných rozpínavých tendencí. Veškeré potřebné nástroje pro dlouhodobý rozvoj a optimalizaci kapacit i pro dohled nad kvalitou zdravotní péče a hospodařením nemocnic pro kraje budou obsaženy v návrhu zákona o zdravotnickém zařízení.
Pokud, pánové a dámy, nechcete dosáhnout situace, že po určité době opět dojde k dílčí nerovnováze v systému veřejného zdravotního pojištění, věnujte těmto zákonům pozornost a mějte odvahu je pustit alespoň do druhého čtení a střetnout se se skutečnými argumenty, nikoliv s tak bizarními odůvodněními, která jsem uvedl, jako ono zvláštní a bizarní, že zákon se nevztahuje na léčitele.
Musím konstatovat, že pro financování zdravotnictví jsou důležité celkové regulační rámce a že bez těchto zákonných úprav zůstává každý ministr i ministryně a každá vláda velice omezena ve svých možnostech naplnit odpovědnost. Proto doufám, já i vláda, že sněmovna tentokrát pochopí svoji odpovědnost a příslušné zákony projedná a schválí. Jsou to zákony, jenom pro pořádek, č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, zákon č. 551, o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.
Některé úpravy již byly projednány v rámci čtení reformy veřejných financí, stejně tak jako změna rezervního fondu. Závazky pojišťoven vůči zdravotnickým zařízením by se tak mohly snížit o 450 milionů.
Rovněž cílem navrhované novely zákona č. 592 o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění je přispět k efektivnějšímu a hospodárnějšímu využívání finančních prostředků, veřejného zdravotního pojištění, zvýšení vyměřovacích základů u osob samostatně výdělečně činných. Opět se tedy vracím k tomu, co jsem již řekl - v tomto případě veto prezidenta neprospívá dobré věci.
Zkrátka novelizace i zcela nové verze zdravotnických zákonů s tímtéž cílem jako současná reforma byly v Poslanecké sněmovně v minulém období předkládány rovněž několikrát. Sněmovna měla již řadu příležitostí udělat něco pro to, abychom se nemuseli znovu a znovu potýkat s pravidelnou finanční nerovnováhou. Neučiníme tak. Návrhy byly zamítány důsledně již v prvním čtení. Sněmovna tak zřejmě v minulém volebním období propásla záměrně šanci umožnit jakékoliv zlepšení situace ve zdravotnictví a v jeho financování.
Dámy a pánové, musím jasně konstatovat, že české zdravotnictví je velmi efektivní, že pokud jde o medicínské výkony, patříme jistě k velmi dobrému evropskému průměru, pokud jde o některé medicínské výkony, jsme špička, pokud jde o některé ukazatele, jsme světovými rekordmany, jako například dětská a novorozenecká úmrtnost. Ale musím konstatovat, že sněmovna obstrukčně zamítala a zamítá i další zákony, které na první pohled nevypadají, ale z hlediska lepší organizace a efektivity týmové práce v péči o pacienta jsou klíčové. Sem například patří neustálé vracení zákonu o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, kde ponižujícím způsobem vzděláváme podle norem z roku 1977 a stále zcela v duchu tohoto překonaného systému nazýváme diplomované sestry, laboranty, techniky, fyziatry a psychology středním zdravotnickým personálem, i když se jedná o vysokoškolsky vzdělané odborníky s bakalářským nebo magisterským diplomem, kteří mají všude v Evropě jasné odborné zařízení a jen u nás ne. Již dnes je jasné, že díky obstrukcím ODS pro naše zdravotníky, jejichž obory de iure stále ještě nejsou harmonizované, je ohrožen volný pohyb v rámci Evropské unie.
Jsem velmi rád, že zřejmě se poslanecké kluby vládní koalice rozhodnou využít času, která má být věnován mimořádné schůzi svolané ODS k věci uhelného hornictví, a předloží opět tyto zákony k projednání tak, abychom časovou prodlevu, která se stává rizikem, zkrátili na nejmenší možnou míru. Přes opravdu urputné obstrukce a ztrácení času, které po mém soudu nemůžou být vedeny racionální úvahou, nýbrž ideologickým schématem tzv. nulové tolerance, prostě pokusem blokovat, komplikovat a zhoršovat situaci, ať to stojí, co to stojí, přesto prošly některé důležité zákony, které přece jenom umožňují alespoň dílčí změny. Mohl bych je velmi dlouho citovat, ale myslím si, že to je zbytečné.
Dámy a pánové, zmiňoval jsem o strukturálních důvodech, které jsou důležité pro pochopení celkové situace v našem zdravotnictví. Zásadně odmítám silná slova, která pronáší pan poslanec Nečas, a konstatuji, že české zdravotnictví je zdravotnictví s vysokou kvalitou, se schopností bezpečně a rozsáhle poskytovat zdravotní péči a že takovýmto zdravotnictvím zůstane a bude se rozvíjet dále a organicky. V rámci daného systému je možné situaci stabilizovat a také stabilizována bude. V tom není pochyb. První kroky již byly učiněny a další budou následovat. Ale nemá-li se tato situace znovu a znovu periodicky opakovat, je třeba, aby si uvědomila ODS své vlastní odpovědnosti, aby si uvědomila, že její recept na privatizaci a tržní systém zdravotnictví je recept, který je jednak v rozporu s ústavou, ale především je v rozporu s podstatou této věci, s podstatou veřejného zdravotního pojištění a koneckonců svým způsobem i s normálním lidským úsudkem.
Dámy a pánové, systémové problémy ve zdravotnictví, které budeme muset řešit a které také řešit budeme, nevznikly v uplynulém období minulého roku. Vznikly jako soustavný nekorigovaný vývoj trvající přibližně čtrnáct let. Je to velmi obdobné, jako to bylo u reformy veřejných financí, kde mnoho systémových opatření, která mohla být učiněna již před roky, a nám by se o takovýchto krizích nebo o takovýchto problémech nemohlo ani zdát, bylo prostě zablokováno.
Jak už jsem řekl, ministryně zdravotnictví není příčinou této situace. Kořeny situace jsou založeny hlouběji. Vláda poměrně rychle dotáhne v rámci druhé fáze reformy veřejných financí systémové kroky ve zdravotnictví, které jsou založeny na zákonech, o kterých jsem hovořil, a využije všech svých exekutivních schopností a pravomocí k tomu, aby systém byl stabilizován, a jak říkám, jsme si vědomi své odpovědnosti.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: S doplňujícím dotazem pan poslanec Petr Nečas. Jenom bych ráda upozornila, pane poslanče, že máte pouze jednu minutu. Říkám to nikoliv vám, ale spíše těm, kteří budou sledovat v noci náš přenos, tak aby chápali to, jaké možnosti v danou chvíli máte a jaké možnosti má odpovídající.
***